Onemocnění horních cest dýchacích

Onemocnění horních cest dýchacích (HCD) patří mezi nejčastější příčiny nemocnosti dětí ve všech věkových skupinách. Etiologie obvykle bývá zpočátku virová (u kojenců a batolat převažují adenoviry, u dětí školního věku rhinoviry, coronaviry, virus influenzae A a B, parainfluenzae). Na virem poškozenou sliznici následně snáze nasedá bakteriální infekce. Hlavními respiračními patogeny jsou Haemophilus influenzae, Staphylococcus aureus, Streptococcus pyogenes, Moraxella catarrhalis.

Akutní onemocnění HCD

• Akutní rinitida a rinofaryngitida;
• akutní tonzilitida a tonzilofaryngitida;
• akutní (rino)sinusitida;
• akutní mediootitida;
• akutní epiglotitida;
• akutní subglotická laryngitida.

Chronické onemocnění HCD

• Chronická rinitida (alergická, infekční, nealergická neinfekční);
• chronický zánět nosohltanu;
• chronická faryngitida;
• chronická tonzilitida.

Akutní subglotická laryngitida

Akutní subglotická laryngitida (ASL) představuje zánětlivý otok v subglotickém prostoru při akutní virové infekci, který může vést k náhle vzniklé sufokaci. Obstrukce HCD je způsobena zánětlivým otokem sliznice a podslizničního prostoru v oblasti hrtanu. Mezi etiologická agens patří parainfluenza, adenoviry, RSV. Frekvence je velmi častá, zejména v zimních měsících (listopad–duben). Nejčastěji jsou postiženy děti od kojeneckého věku do cca 6 let, ale výjimky jsou pravidlem.

 Podrobnější informace naleznete na stránce Akutní laryngitida.

Akutní epiglotitida

Akutní epiglotitida je phlegmona příklopky hrtanové při invazivní hemofilové infekci, kdy následně může dojít i k rozvoji sepse. Etiologicky se uplatňuje Haemophilus influenzae typ b opouzdřený, vzácně jiní vyvolavatelé. Nejčastěji bývají postiženy děti ve věku 2–7 let. Zavedení očkování proti Haemophilus influenzae typu b do rutinního kalendáře došlo prakticky k eliminaci onemocnění.

 Podrobnější informace naleznete na stránce Akutní epiglotitida.

Bakteriální tracheitida

Jedná se o hnisavý bakteriální zánět trachey s tendencí k tvorbě pablán, nejčastěji u dětí ve věku 6 měsíců až 12 let. Etiologicky se uplatňují Staphylococcus aureus, Haemophilus influenzae a Streptococcus pneumoniae. Zpočátku se pacienti prezentují obrazem infekce horních dýchacích cest s trváním několika hodin až dní. Postupně se rozvíjí inspirační dyspnoe, ale většinou s nevýrazným stridorem, kašel je štěkavý až tracheální, bolest v krku nekonstantní, hlas je chraplavý, ale dysfagie není. Současně dochází k nástupu alterace celkového stavu (klinicky obraz „toxické“, nelepšící se laryngitidy). Poslechový nález je chudý, můžeme nacházet bronchitické fenomény. Vzhledem k těžké obstrukci horních dýchacích cest a alteraci celkového stavu přistupujeme skoro vždy k intubaci a UPV.

 Podrobnější informace naleznete na stránce Bakteriální tracheitida.

Diferenciální diagnostika

onemocnění/příznaky	Akutní laryngitida	Bakteriální tracheitida	Akutní epiglotitida
poloha dítěte	neovlivňuje dušení	neovlivňuje dušení	dítě se vleže dusí, brání se položení, chce sedět v předklonu
charakter dýchání	usilovné, zatahuje měkké části hrudníku	inspirační dyspnoe, ale s většinou nevýrazným stridorem	opatrné, povrchní, dítě je na „dobré“ dýchání soustředěno
polykání	dobré	zpravidla dobré	špatné, nepolyká ani sliny, které proto mohou vytékat z úst
tělesná teplota	zpravidla subfebrilie	febrilie	febrilie
kašel	suchý, laryngeální	suchý, laryngeální	není, dítě se pro bolest v krku „bojí“ kašlat
stridor	inspirační	inspirační	bublavý, srkavý zvuk nahromaděného hlenu v inspiriu i exspiriu
výskyt	sezonní výskyt	kdykoli během roku	kdykoli během roku
začátek a průběh	začátek náhlý, zpravidla v noci, zhoršení během desítek minut	postupný rozvoj dyspnoe	začátek kdykoli během 24 hodin, zhoršení během hodin
reakce na kortikosteroidy a adrenalin	ústup příznaků během desítek minut	žádný účinek	žádný účinek
bolest v krku	není	obvykle není	výrazná
objektivní nález v krku	katarální zánět, epiglotis štíhlá, málo sekretu	normální, ev. katarální nález	oteklá, rudá epiglotis a nahromaděný hlen – „jezírko“
věk	3 měsíce až 5 let	6 měsíců až 12 let	2 až 7 let

Retrofaryngeální absces/flegmona

Retropharyngeální absces (RA) je hluboká krční infekce, která se typicky vyskytuje u dětí. Dojde-li k dalšímu šíření infekce, může nastat ohrožení života. RA vzniká nejčastěji na podkladě abscedující lymphadenitidy, po předcházející infekci horních dýchacích cest, typicky v období mezi 2.–4. rokem života. RA svými příznaky velmi připomíná epiglotitidu.

 Podrobnější informace naleznete na stránce Retrofaryngeální absces.

Peritonsilární absces

Iniciální symptomatologie peritonzilárního abscesu připomíná epiglotitidu. Nejčastější věkovou skupinou jsou ale starší školáci. Děti mívají horečku, zastřený hlas a mohou slinit. Charakteristickým příznakem může být i trismus. Při větší velikosti abscesu si děti stěžují na dušnost.

Při aspekci oropharyngu vidíme asymetrické zduření patrových oblouků, jednostrannou povlakovou anginu s akcentací bolesti. Diagnózu potvrdí lékař ORL. Při fluktuujícím abscesu je indikací chirugická incize a drenáž. V diferenciální diagnostice abscesu a cellulitidy můžeme recentně využít intraorální ultrazvukovou sondu.

Odkazy

Externí odkazy

• Akutní záněty horních cest dýchacích
• Chronické záněty horních cest dýchacích
• Záněty horních cest dýchacích