Informace a informační instituce

Z WikiSkript

Informace[✎ upravit | ☲ editovat zdroj]

  • informace nás obklopují celý život
  • jednoznačná definice neexistuje
  • objekt zkoumání mnoha oborů – teorie informace, kybernetika, matematika, informatika, fyzika, chemie, informační věda, sociální komunikace, lingvistika, sémiotika…
  • psychofyziologický jev a proces

Definice[✎ upravit | ☲ editovat zdroj]

  1. Filozofie
    • Potenciálně komunikovatelný poznatek o objektivní realitě
    • Význam přiřazený obrazům, údajům a z nich utvořeným lidským celkům. Informace představuje míru uspořádanosti systémů na rozdíl od entropie, tj. míry neuspořádanosti.
  2. Sociální komunikace
    • Každý znakový projev, který má smysl pro komunikátora i příjemce (Lamser)
  3. Kybernetika
    • Název pro obsah toho, co se vymění s vnějším světem, když se mu přizpůsobujeme a působíme na něj svým přizpůsobováním (N.Wiener)
  4. Matematika
    • Obsah zprávy, který je definován jako záporný dvojkový logaritmus její pravděpodobnosti
  5. Pro laika postačující
    • Sdílené, komunikované sdělení, zpráva, znalost
    • Information is nothing if not shared – nešířená informace ztrácí svou hodnotu

Co všechno může být informační a proč?[✎ upravit | ☲ editovat zdroj]

  • Informační společnost → informační potřeby → informační bariéry → informační instituce → informační pracovník → informační služby → informační zdroje, informační prameny → informační systémy → informační cyklus
  • Informační etika, informační bezpečnost, informační poločas, informační politika, informační průmysl

Informační společnost[✎ upravit | ☲ editovat zdroj]

Založená na:

  • informacích, znalostech
  • schopnosti informace získávat, analyzovat, využít je
  • integraci informačních a komunikačních technologií do všech oblastí společenského života

V praxi to znamená:

  • internet na každém rohu, mobilní telefony, práce z domova, e-learning, video-konference, e-shopping, e-banking
  • efektivní, rychlé, přístupnější toky informací
  • A kdo se v tom všem má vyznat a orientovat?

Běh informací – informační cyklus (vědecké informace)[✎ upravit | ☲ editovat zdroj]

  • autor – korektor - nakladatel
  • získání, ukládání, vyhledávání (knihovny a další informační instituce)
  • klasifikace a zpracování informace
  • budování vlastního informačního archivu
  • analýza, zpracování
  • vlastní prezentace = autor = vznik nového informačního pramene

Informační pramen[✎ upravit | ☲ editovat zdroj]

  • prostředek společenské komunikace tvořený nosičem informací a množinou na něm (v něm) fixovaných nebo přenášených dat či informací
  • typy dle zpracovanosti
    • primární, sekundární, terciární
  • typy dle způsobu záznamu informací
    • písemné, obrazové, zvukové, audiovizuální, elektronické, multimediální
  • typy dle formy zveřejnění
    • tištěné, elektronické, mikrografické
  • typy dle stupně zveřejnění
    • zveřejněné, tajné, interní
  • typy dle kontinuity ve vydávání
    • periodické, seriálové, jednorázové

Primární (původní) informační prameny[✎ upravit | ☲ editovat zdroj]

  • bezprostředně zaznamenané autorovy myšlenky v přirozeném jazyce (jedná se o konkrétní informaci)
  • osobní kontakt
  • konference, korespondence, invisible college
  • monografie, učební texty − ucelenou formou informace na specializované téma
    • encyklopedie, příručky, slovníky
    • odborné časopisy
    • faktografické databáze − adresáře, číselníky, statistiky...
    • speciální literatura − normy, patenty, legislativní literatura
    • šedá literatura − těžko dostupné materiály běžnými způsoby (výzkumné zprávy, konferenční materiály, diplomové práce atd.)

Sekundární informační prameny[✎ upravit | ☲ editovat zdroj]

  • informují zkráceným způsobem o existenci primárního dokumentu (bibliografický záznam)
  • usnadňují orientaci a urychlují přístup k původním zdrojům
  • katalogy – podchycují fondy knihoven a informačních středisek, produkci nakladatelů (dříve lístkové – dnes elektronické)
  • bibliografické databáze – podchycují produkce nakladatelů (záznamy článků z odborných časopisů, monografií, kapitol z monografií...)

Katalogizační záznam[✎ upravit | ☲ editovat zdroj]

  • uvádí údaje o zpracovaném dokumentu
  • slouží k jeho identifikaci, vyhledání a získání
  • složen z popisných, věcných, příp. lokačních údajů

Anatomický atlas člověka / Frank H. Netter; John T. Hansen, consulting editor; [přeložili Libor Páč, Petr Dubový]. – Vyd. 2. rozšíř. – Praha : Grada Publishing, 2005. – 542 s., barev. il. 40 s. – ISBN 80-247-1153-2.

MDT: 611

Výraz tezauru MeSH: anatomie, atlasy Signatura: K-54618

Exempláře: 3180054439 - prezenčně

Informační instituce[✎ upravit | ☲ editovat zdroj]

  • reagují na informační potřeby společnosti a podílejí se na procesu jejich uspokojování
  • knihovny a informační střediska
  • vydavatelé a nakladatelé
  • knihkupci
  • distributoři
  • producenti, provozovatelé a zprostředkovatelé databází

Knihovny a jejich služby[✎ upravit | ☲ editovat zdroj]

  • získávají, zpracovávají, ukládají a zprostředkovávají informace (tištěné i elektronické) na základě svého poslání a potřeb uživatelů
  • výpůjční služby – prezenční, absenční, MVS
  • bibliografické služby – katalog, tvorba vlastních DB
  • rešeršní služby
  • zpřístupňování elektronických informačních zdrojů
  • referenční služby – navigace uživatelů
  • reprografické, grafické a ediční služby
  • Knihovny - odkazy

Odkazy[✎ upravit | ☲ editovat zdroj]

Související články[✎ upravit | ☲ editovat zdroj]

Zdroj[✎ upravit | ☲ editovat zdroj]

  • STEJSKALOVÁ, Jitka a Jitka KRAJÍČKOVÁ. Základní odborná terminologie. Informační instituce, jejich služby a webovské stránky. [online]. [cit. 2012-03-10]. <https://el.lf1.cuni.cz/p17211690/>.