Intimální hyperplazie

Drug-eluting Stent

Intimální hyperplazie je univerzální reakce cévní stěny na její poškození. Při poranění endotelu dochází k fyziologické místní reakci, uvolnění zánětlivých mediátorů, agregaci destiček, náplavě fibrinu i leukocytů, které pomocí růstových faktorů podporují migraci hladkých svalových buněk z medie do intimy. Svalové buňky zde proliferují a vytváří extracelulární matrix, čímž dotváří proces hojení. Výsledkem je vznik neo-intimy v oblasti poranění. Problémem ovšem je, že tento nadměrný hojivý proces vede k místnímu ztluštění intimy, které zasahuje do lumen cévy a způsobuje stenózu.

Intimální hyperplazie je "noční můrou" intervenčních radiologů i cévních chirurgů, jelikož je zodpovědná za vznik stenóz a restenóz, po endovaskulární i chirurgické léčbě. Intimální proliferace je navíc umocněna a urychlena přítomností cizích materiálů (in-stent restenózy). Často vzniká nejen po intervenčních a chirurgických zákrocích, ale i v místě dlouhodobě zavedeného žilního katetru, turbulentního proudu, v místech cévních anastomóz i graftů. Restenóza se může objevit již za pár měsíců.

Zmenšení rizika vzniku intimální hyperplazie můžeme ovlivnit mírou šetrnosti během výkonů, snahou o co nejmenší poškození endotelu v ošetřovaném místě i okolí i správně indikovaným užíváním stentů a cévních protéz.

Stenózy vzniklé intimalní hyperplazií se velmi těžko léčí. Při jejich dilataci dochází k dalšímu poškození tkáně a tím k nové proliferaci. Užití stentů pomůže udržet průchodnost cévy, ale samo o sobě podporuje další hyperplazii. Tkáň prorůstá skrze štěrbiny stentů, v případě potahovaných stentů dochází zase k postupné obliteraci na jejich koncích. Zkoumají se různé strategie léčby těchto restenóz např. léčivo uvolňující balónky (Drug-eluting Balloons – DEB), léčivo uvolňující stenty (Drug Eluting Stents – DES), intravaskulární brachyterapie, systémové užívání LMWH či warfarinu.

Pseudointimální hyperplazie

Vedle intimální hyperplazie existuje pojem pseudointimální hyperplazie, který označuje podobný děj, který ale neprobíhá v cévní stěně, ale v intraparenchymální části jater po TIPS. Tkáň, která pokryje stent v intraparenchymální části jater, se nazývá pseudointima (fibrózní vrstva kontinuálně pokrytá endotelem). Pokud její tloušťka přesáhne 1000 μm popisuje se jako pseudointimální hyperplazie, která se podílí na pozdní dysfunkci TIPS.

Odkazy

Související články

• Intervenční radiologie
• TIPS
• Céva

Zdroje

• D´SOUZA, Donna, et al. Intimal hyperplasia [online]. Radiopaedia, [cit. 2014-03-27]. <https://radiopaedia.org/articles/intimal-hyperplasia>.

• JIRKOVSKÝ, Václav, et al. Dysfunkce transjugulární intrahepatální portosystémové spojky (TIPS) a její řešení : Přehledný referát [online]. Vnitřní lékařství, ©2007. [cit. 2014-03-27]. <https://www.prolekare.cz/pdf?ida=vl_07_02_10.pdf>.

• CURA, Marco, et al. Vascular and Interventional Radiology Review : Causes of TIPS Dysfunction [online]. American Roentgen Ray Society, ©2008. [cit. 2014-03-27]. <http://www.ajronline.org/action/cookieAbsent>.