Kardiogenní šok

Z WikiSkript

Kardiogenní šok je stav, při kterém je srdce neschopný pumpovat dostatek krvi, typicky kvůli předchozím poškození.

Příčiny[upravit | editovat zdroj]

První příčinou jsou nepochybně poruchy snižující schopnost srdce čerpat krev do aorty nebo snižující diastolickou náplň srdeční. Poruchou se rozumí například infarkt myokardu velkého rozsahu (nad 40 % levé komory), ruptura stěny nebo šlašinky. Další příčinou je náhle vzniklá chlopenní vada (nejzávažnější je aortální insuficience). Může to být i maligní arytmie (tachyarytmie i bradyarytmie).

Patogeneze[upravit | editovat zdroj]

Dochází ke snížení srdečního výdeje (CVP roste, při hypovolemickém šoku CVP klesá) – dojde k hypotenzi a hypoperfuzi.

Klinický obraz[upravit | editovat zdroj]

Obdobný šoku hypovolemickému (studená hypotenze), ale je zvýšený centrální žilní tlak (CVP) a tlak v plicnici v zaklínění (PCW). Městnání krve v malém oběhu z důvodu poklesu plnícího tlaku levé komory – může vzniknout plicní edém.

Prognóza[upravit | editovat zdroj]

Nejhorší ze všech šoků. Letalita je až 80–90 %.


Odkazy[upravit | editovat zdroj]

Související články[upravit | editovat zdroj]

Zdroj[upravit | editovat zdroj]