Klasifikace zánětů plic (patologie)

From WikiSkripta

Záněty plic se hodnotí kauzálně podle původce a dle anatomicko-patologické klasifikace posuzujeme, zda se jedná o záněty alveolární (povrchové), nebo intersticiální. Mezi alveolární záněty plic se řadí pouze pneumonie (zápal plic). K intersticiálním zánětům se řadí kromě intersticiálních pneumonií i tzv. rozpadové záněty plic.

Alveolární (povrchové) pneumonie[edit | edit source]

Řadí se mezi ně lobární pneumonie a bronchopneumonie. Etiologie je buď aerogenní, či vzácněji hematogenní přenos patogenních agens a descendetně bronchogenní přestup zánětu. Hlavní komplikace jsou empyém, plicní absces, sepse nebo ARDS.

Lobární pneumonie[edit | edit source]

Je též označována jako krupózní nebo fibrinózní pneumonie. Charakteristické znaky:

  • postižení celého plicního laloku nebo segmentu;
  • S. pneumoniae je téměř výhradní původce;
  • vývoj z plného zdraví;
  • vysoké horečky;
  • čtyři morfologicky odlišitelná stádia průběhu (zánětlivá kongesce, červená hepatizace, šedá hepatizace, rezoluce).

Bronchopneumonie[edit | edit source]

Jsou charakterizovány jednak descendentně bronchogenním rozvojem a jednak samostatnými ložisky (do 4 cm). Ta se zpočátku rozvíjejí v dolních částech plicních laloků a v pozdějších stádiích mohou konfluovat. Na rozdíl od lobární pneumonie se ložiska nenacházejí v jednotně charakteristických fázích průběhu zánětu.

Bronchopneumonie vs. lobární pneumonie

Intersticiální záněty plic[edit | edit source]

Jsou definovány průběhem v alveolárních septech.

Nehnisavé intersticální pneumonie[edit | edit source]

Infekční intersticiální pneumonie:[edit | edit source]

  • Akutní = způsobená obligátním patogenem, může dojít k uzdravení nebo k přechodu do chronické formy
  • Chronická = s postupným vývojem symptomů dalších onemocnění (např. plicní fibróza)

Jejich patologický obraz se liší podle patogenního agens.

Neinfekční formy:[edit | edit source]

  • Idiopatická = bez prokazatelného původu a neinfekčního charakteru
  • Alergická = způsobená vniknutím organického prachu do alveolů a vyvoláním hypersenzitivní reakce III. typu
Idiopatické intersticiální pneumonie (IIP)[edit | edit source]

Starší název zní kryptogenní fibrotizující alveolitida, z něhož vyplývá, že typicky vede k plicní fibróze. Dělí se na několik typů:

  • běžná intersticiální pneumonie (fibrotizace s nakupením lymfatické tkáně);
  • deskvamativní intersticiální pneumonie (akumulace makrofágů v alveolech s odlupováním pneumocytů I. řádu);
  • lymfocytární intersticiální pneumonie (masivní zánětlivá celulizace sept);
  • bronchiolitis obliterans s intersticiální pneumonií.
Pneumonitida z hypersenzitivity (extrinzická fibrotizující alveolitida)[edit | edit source]

Často souvisí s pracovní anamnézou. Vyskytuje se v akutní, subakutní a chronické podobě. Příklady:

  • farmářská plíce (alergen = termofilní Aktinomyces ve vlhkém hnoji);
  • nemoc chovatelů holubů (alergen = proteiny v ptačím trusu);
  • nemoc sládků (alergen = Aspergillus clavatus v hnijícím sladu).

Rozpadové intersticiální záněty plic[edit | edit source]

Jedná se o plicní absces a plicní gangrénu. Rozpadové záněty plic mají různý původ a vznikají hlavně jako jedna z komplikací pneumonií.

Odkazy[edit | edit source]

Související články[edit | edit source]

Zdroj[edit | edit source]

Použitá literatura[edit | edit source]

  • POVÝŠIL, Ctibor a Ivo ŠTEINER, et al. Speciální patologie. 2. vydání. Praha : Galén : Karolinum, 2007. 430 s. s. 111-115. ISBN 978-80-246-1442-7.
  • KRAHMS, Matthias. Kurzlehrbuch Pathologie. 2. vydání. Stuttgart. 2013. s. 185-189. ISBN 978-3-13-143252-0.