Exogenní alergická alveolitida
| Exogenní alergická alveolitida | |
| Hypersensitivity pneumonitis | |
 Mikroskopický obraz - exogenní alergická alveolitida. | |
| Rizikové faktory | práce se zvířaty, rastlinná výroba |
|---|---|
| Patogeneze | granulomatózní zánět z opakované expozice alergenu |
| Klinický obraz | kašel, horečka, dušnost |
| Diagnostika | protilátky IgG, RTG, BAL |
| Léčba | eliminace antigenu, kortikosteroidy |
| Komplikace | progrese do respiračního selhání, cor pulmonale |
| Klasifikace a odkazy | |
| MKN | J67 |
| MeSH ID | D0005421 |
| OMIM | 145300 |
| MedlinePlus | 000109 |
| Medscape | 299174 |
Exogenní alergická alveolitida (hypersenzitivní pneumonitida, farmářská plíce, holubářská plíce) zahrnuje skupinu imunologicky podmíněných chorob (přecitlivělost III. typu) s granulomatózním zánětem v bronchiolech a alveolech.
Etiopatogeneze[edit | edit source]
Jedná se o intersticiální plicní fibrózu podmíněnou opakovaným kontaktem s určitým alergenem. Nejohroženější skupinou jsou pracovníci v rostlinné a živočišné výrobě po opakovaných expozicích plesnivému senu, slámě a zrní. Exogenní alergická alveolitida vzniká i při práci s plesnivým sladem, s kožešinami, plesnivými sýry, s peřím a exkrementy ptáků. U dětí je vzácná, vzniká nejčastěji inhalací organických prachů z ptáků (holubi, papoušci, andulky).
Diagnostika[edit | edit source]
Pro diagnostiku exogenní alergické alveolitidy je rozhodující anamnéza, laboratorní známky zánětu a precipitující protilátky (specifické IgG) v séru proti vyvolávajícímu antigenu. Na RTG hrudníku vidíme retikulonodulární kresbu se skvrnitými prchavými infiltráty. Lze provést i bronchoalveolární laváž (BAL), z které zjistíme lymfocytární alveolitidu a snížený poměr CD4/CD8 T-lymfocytů.
V případě chronické varianty detekujeme na RTG a HRCT obraz intersticiální plicní fibrózy, tzv. voštinové plíce. Je přítomna restrikce, porucha difuzní kapacity plic a hypoxémie. Pro potvrzení lze provést plicní biopsii.
Klinický obraz[edit | edit source]
- Akutní
Akutní forma je reverzibilní a rozvíjí se během asi 6 hodin po intenzivní expozici antigenu. Odeznívá do 48 hodin. Fyzikálně je prokazatelný krepitus nad plicními bazemi. Charakteristické jsou projevy jako záchvatovitý kašel, horečka, třesavka, zimnice, malátnost, myalgie nebo cefalea.
- Chronická
Pokud expozice antigenu přetrvává, vyvíjí se chronická forma exogenní alergické alveolitidy. Při opakované expozici také stačí nižší koncentrace příslušného antigenu. Dochází k ireverzibilnímu onemocnění intersticiální plicní fibrózou (restrikční porucha). Příznaky jsou ztráta na váze, únava, kašel, dušnost a cyanóza, cor pulmonale, paličkovité prsty a nakonec respirační selhání.
Terapie[edit | edit source]
Základem je eliminace alergenů. Většinou je nutné trvalé vyřazení pracovníka z expozice antigenu. Dále můžeme chronický zánět léčit kortikosteroidy, respirační insuficienci oxygenoterapií.[1][2][3]
Odkazy[edit | edit source]
Související články[edit | edit source]
Reference[edit | edit source]
- ↑ BENEŠ, Jiří. Studijní materiály [online]. [cit. 11.3.2010]. <http://jirben.wz.cz>.
- ↑ DÍTĚ, P., et al. Vnitřní lékařství. 2. vydání. Praha : Galén, 2007. ISBN 978-80-7262-496-6.
- ↑ TUČEK, Milan, Miroslav CIKRT a Daniela PELCLOVÁ. Pracovní lékařství pro praxi : Příručka s doporučenými standardy. 1. vydání. Praha : Grada Publishing, 2005. s. 69-70. ISBN 80-247-0927-9.
