Exogenní alergická alveolitida

From WikiSkripta

Exogenní alergická alveolitida
Hypersensitivity pneumonitis
Mikroskopický obraz - exogenní alergická alveolitida.
Mikroskopický obraz - exogenní alergická alveolitida.
Rizikové faktory práce se zvířaty, rastlinná výroba
Patogeneze granulomatózní zánět z opakované expozice alergenu
Klinický obraz kašel, horečka, dušnost
Diagnostika protilátky IgG, RTG, BAL
Léčba eliminace antigenu, kortikosteroidy
Komplikace progrese do respiračního selhání, cor pulmonale
Klasifikace a odkazy
MKN J67
MeSH ID D0005421
OMIM 145300
MedlinePlus 000109
Medscape 299174

Exogenní alergická alveolitida (hypersenzitivní pneumonitida, farmářská plíce, holubářská plíce) zahrnuje skupinu imunologicky podmíněných chorob (přecitlivělost III. typu) s granulomatózním zánětem v bronchiolech a alveolech.

Etiopatogeneze[edit | edit source]

Jedná se o intersticiální plicní fibrózu podmíněnou opakovaným kontaktem s určitým alergenem. Nejohroženější skupinou jsou pracovníci v rostlinné a živočišné výrobě po opakovaných expozicích plesnivému senu, slámě a zrní. Exogenní alergická alveolitida vzniká i při práci s plesnivým sladem, s kožešinami, plesnivými sýry, s peřím a exkrementy ptáků. U dětí je vzácná, vzniká nejčastěji inhalací organických prachů z ptáků (holubi, papoušci, andulky).

Diagnostika[edit | edit source]

Pro diagnostiku exogenní alergické alveolitidy je rozhodující anamnéza, laboratorní známky zánětu a precipitující protilátky (specifické IgG) v séru proti vyvolávajícímu antigenu. Na RTG hrudníku vidíme retikulonodulární kresbu se skvrnitými prchavými infiltráty. Lze provést i bronchoalveolární laváž (BAL), z které zjistíme lymfocytární alveolitidu a snížený poměr CD4/CD8 T-lymfocytů.

V případě chronické varianty detekujeme na RTG a HRCT obraz intersticiální plicní fibrózy, tzv. voštinové plíce. Je přítomna restrikce, porucha difuzní kapacity plic a hypoxémie. Pro potvrzení lze provést plicní biopsii.

Klinický obraz[edit | edit source]

Akutní

Akutní forma je reverzibilní a rozvíjí se během asi 6 hodin po intenzivní expozici antigenu. Odeznívá do 48 hodin. Fyzikálně je prokazatelný krepitus nad plicními bazemi. Charakteristické jsou projevy jako záchvatovitý kašel, horečka, třesavka, zimnice, malátnost, myalgie nebo cefalea.

Chronická

Pokud expozice antigenu přetrvává, vyvíjí se chronická forma exogenní alergické alveolitidy. Při opakované expozici také stačí nižší koncentrace příslušného antigenu. Dochází k ireverzibilnímu onemocnění intersticiální plicní fibrózou (restrikční porucha). Příznaky jsou ztráta na váze, únava, kašel, dušnost a cyanóza, cor pulmonale, paličkovité prsty a nakonec respirační selhání.

Terapie[edit | edit source]

Základem je eliminace alergenů. Většinou je nutné trvalé vyřazení pracovníka z expozice antigenu. Dále můžeme chronický zánět léčit kortikosteroidy, respirační insuficienci oxygenoterapií.[1][2][3]


Odkazy[edit | edit source]

Související články[edit | edit source]

Reference[edit | edit source]

  1. BENEŠ, Jiří. Studijní materiály [online]. [cit. 11.3.2010]. <http://jirben.wz.cz>.
  2. DÍTĚ, P., et al. Vnitřní lékařství. 2. vydání. Praha : Galén, 2007. ISBN 978-80-7262-496-6.
  3. TUČEK, Milan, Miroslav CIKRT a Daniela PELCLOVÁ. Pracovní lékařství pro praxi : Příručka s doporučenými standardy. 1. vydání. Praha : Grada Publishing, 2005. s. 69-70. ISBN 80-247-0927-9.