Komplikace v operační ráně

Z WikiSkript

Infekce v ráně[✎ upravit | ☲ editovat zdroj]

Zdroje infekce během operace
  • operovaná infikovaná tkáň – vypouštění abscesu, hnisavá peritonitida, atp.; způsobuje velmi časté sekundární infekce v ráně;
  • zdroj v nemocném – kůže, otevřená trávicí trubice;
  • kontaminace rány při operaci – operační skupinou (ruce, kapénky) nebo materiálem;
  • z prostředí sálu – vzduchem.
Zdroje v pooperačním období
  • nesterilní převazování – často způsobeno nozokomiálními kmeny;
  • dobré podmínky pro bakterie – zhmoždění, nekrotická tkáň, hematom.
Projevy infekce v operační ráně
  • zánět bývá v podkoží;
  • infekce rány – projeví se 5. - 6. den po operaci horečkou, leukocytózou;

Podáváním ATB po operaci můžeme tyto příznaky potlačit, výsledek léčby zkontrolujeme až při převazu.

Prevence – dodržování pravidel asepse a fyziologického operování;

Léčba

  • odstranění stehů v celé délce rány, rozevření rány a evakuace hnisu;
  • ránu necháme rozevřenou pod obvazem, nebo do ní vkládáme drén;
  • můžeme aplikovat protizánětlivé či dezinfekční prostředky (Višněvski, Rivanol apod.);
  • odebíráme vzorek na kultivaci.
Searchtool right.svg Podrobnější informace naleznete na stránce Ranné infekce.

Krvácení z operační rány[✎ upravit | ☲ editovat zdroj]

Nejčastější příčiny krvácení z operační rány
  • poruchy koagulace;
  • důsledek nedostatečného stavění krvácení při operaci;
  • sklouznutí ligatury;
  • narušení cévní stěny infekcí.

Klinický obraz – krev buď vytéká z rány nebo se hromadí pod kůží a vzniká hematom.

Prevence
  • pečlivé operování, úprava koagulace;
  • u operací, kde lze krvácení očekávat (ablace prsu, operace větších kýl), dáváme do podkoží Redonův drén.
Léčba
  • mírný prosak po operaci se můžeme pokusit zastavit kompresí (obvazem, příp. sáčkem s pískem);
  • arteriální krvácení si obvykle žádá revizi rány a zastavení krvácení ligaturou či opichem;
  • menší hematom se může vstřebat, větší nutno vypustit, drénovat.

Rozestup operační rány (dehiscence)[✎ upravit | ☲ editovat zdroj]

K dehiscenci dochází hlavně u laparotomických ran; zvýšené riziko mají pacienti s malignitou, kachexií, karencí bílkovin a vit. C, pacienti obézní, ikteričtí.

Příčiny

Vyvolávající moment – kašel, zvracení, meteorismus, vstávání z lůžka, …;

Může dojít k rozestupu v celé šířce s výhřezem orgánů nebo jen k otevření v některé vrstvě:

  • rozestup kůže a podkoží – při předčasném odstranění stehů, při infekci a krvácení;
  • při nepoznaném rozestupu fascie → kýla v jizvě.
Prevence
  • odstranění příčin již před operací (je-li to možné);
  • pooperačně – tlumení kašle, prevence zvracení (sonda), poučení pacienta, aby si při kašli držel břicho;Léčba:
  • rozestup kožní – resutura, vyléčení infektu, …;
  • rozestup celé rány – vždy nutná resutura.

Nekróza rány[✎ upravit | ☲ editovat zdroj]

Příčiny – kůže je zbavena podkoží, sešití pod velkým napětím;

Klinický obraz – fialové zbarvení okrajů, později černají;

Léčba – povolení stehů, excize nekrotické tkáně.

Záněty kůže a okolí rány[✎ upravit | ☲ editovat zdroj]

Příčiny – dezinfekce, náplast, vytékání sekretu z rány (hlavně u stomií);

Prevence

  • před operací se ptáme na alergie na dezinfekce, náplasti;
  • sekrety se snažíme odvádět aktivně (drenáž);
  • kůži kolem drénů promazáváme ochrannými prostředky;

Léčba – odstranění příčiny, omývání roztoky heřmánku, olejem, glycerinem, tekutými pudry, …


Odkazy[✎ upravit | ☲ editovat zdroj]

Zdroj[✎ upravit | ☲ editovat zdroj]

Použitá literatura[✎ upravit | ☲ editovat zdroj]

  • ZEMAN, Miroslav, et al. Speciální chirurgie. 2. vydání. Praha : Galén, 2006. 575 s. ISBN 80-7262-260-9.