Hurá!   WikiSkripta jsou v novém! Vzhled ale není jediná věc, která se změnila, pod kapotou je novinek mnohem víc. Pokud se chcete dozvědět více, nebo pokud vám něco nefunguje správně, podívejte se na podrobnosti.

Krátká řada biochemických testů

Z WikiSkripta

Identifikaci střevních bakterií (v rámci čeledi Enterobacteriaceae) provádíme na základě biochemických vlastností jednotlivých rodů. Používáme k tomu krátkou řadu biochemických reakcí. Je to řada zkumavek, ve kterých probíhají různé biochemické testy. Souhrn výsledků je vždy charakteristický pro určitý rod. Mezi testy patří: zkvašování glukózy, tvorba H2S, tvorba ureázy, Simmonsův citrát a tvorba indolu.

Zkvašování glukózy + tvorba plynu[upravit | editovat zdroj]

  • Roztok glukózy s bromthymolovou modří + plynovka
  • Princip: v reakci se využívá změny pH při zkvašování cukrů + plynovka je ve zkumavce dnem vzhůru, pokud bakterie produkuje plyn, nahromadí se v ní a vytvoří bublinku.
  • Výsledek:
    • Pozitivní s bublinkou – žlutá (zkvašení glukózy) + bublinka;
    • pozitivní bez bublinky – žlutá (zkvašení glukózy)
    • negativní – zelenomodrá (bez kvašení).

Tvorba H2S[upravit | editovat zdroj]

  • Hajnyho půda (indikátor citrát železitanoamonný)
  • Princip: vyloučení sulfidu olova způsobí zčernání půdy.
  • Výsledek:
    • pozitivní – zčernání;
    • negativní – červená, žlutá.

Tvorba ureázy[upravit | editovat zdroj]

  • Půda s močovinou
  • Princip: ureáza produkovaná bakteriemi rozkládá močovinu v půdě, dochází k alkalizaci prostředí a zrůžovění půdy.
  • Výsledek:
    • pozitivní: zrůžovění půdy;
    • negativní: zelená, žlutá barva.

Simmonsův citrát[upravit | editovat zdroj]

  • Půda s citrátem sodným a bromthymolovou modří jako indikátorem
  • Princip: bakterie využívají citrát sodný jako zdroj uhlíku, dochází k uvolnění amoniaku, to vede k alkalizaci prostředí a zmodrání půdy
  • Výsledek:
    • pozitivní: zmodrání půdy;
    • negativní: zelená, žlutá barva.

Tvorba indolu[upravit | editovat zdroj]

  • Hottingerův bujón (obsahuje tryptofan) + Ehrlichovo (paradimethylaminobenzaldehyd) nebo Kovácsovo činidlo
  • Princip: z tryptofanu vzniká činností bakterií indol, jehož přítomnost prokážeme přidáním činidla.
  • Výsledek:
    • pozitivní: červený prstenec na hladině;
    • negativní: žlutý prstenec.

Rozlišení nejdůležitějších bakterií[1][upravit | editovat zdroj]

Rozlišení nejdůležitějších bakterií
glukóza laktóza sacharóza manitol urea sirovodík indol
Escherichia Coli +p + +,- + - - +
Citrobacter freundii +p +,- -,+ + - + -
Klebsiella pneumoniae +p + + + + - -
Enterobacter aerogenes +p + + + - - -
Proteus mirabilis +p - v - + + -
Proteus vulgaris +p - + - + + +
Morganella morganii +p,+ - - - + - +
Providentia rettregi +p,+ - v +,- + - +
Salmonella typhi + - - + - + -
ostatní salmonely +p - - + - + -
Shigella + - - +,- - - +,-
Serratia +p - + + v - -
Yersenia enterocolitica + - + + + - -
  • fermentace s tvorbou plynu...+p
  • fermentace bez tvorby plynu...+
  • negativní reakce...-
  • rozličné výsledky...v

Odkazy[upravit | editovat zdroj]

Související články[upravit | editovat zdroj]

Reference[upravit | editovat zdroj]

  1. BEDNÁŘ, Marek, Andrej SOUČEK a Věra FRAŇKOVÁ, et al. Lékařská mikrobiologie : Bakteriologie, virologie, parazitologie. 1. vydání. Praha : Marvil, 1996. 558 s. s. 262. ISBN 8023802976.

Použitá literatura[upravit | editovat zdroj]

  • BEDNÁŘ, M, V FRAŇKOVÁ a J SCHINDLER, et al. Lékařská mikrobiologie – bakteriologie, virologie, parazitologie. 1. vydání. Praha : Marvil, 1996. 558 s. ISBN 80-238-0297-6.
  • ŠMÍROVÁ, Václava. Úvod do lékařské mikrobiologie. - vydání. -.