Idiopatická plicní fibróza


Idiopatická plicní fibróza
Idiopathic pulmonary fibrosis
Makroskopický obraz voštinovité plíce
Makroskopický obraz voštinovité plíce
Mikroskopický obraz voštinovité plíce
Mikroskopický obraz voštinovité plíce
Rizikové faktory kouření, systémové nemoci pojiva
Klasifikace a odkazy
MKN J84.1
MeSH ID D011658
MedlinePlus 000069
Medscape 301226
HRCT plicní fibrózy

Jedná se o difuzní, primárně fibrotizující plicní proces.

Patogeneze

Pravděpodobně se jedná o uniformní patologickou odpověď plicní tkáně na infekční i neinfekční agens. Tato způsobují poškození výstelky alveolů, a tak vyúsťují v progredující a nekontrolovatelné jizvení. Zánětlivá reakce jako taková se může vyskytnout až sekundárně.

Epidemiologie

  • Pacienti jsou nejčastěji ve věku mezi 40 a 70 lety.
  • Incidence u žen je 7,4/100 000 a u mužů 10,7/100 000.
  • Vyskytuje se sporadicky, je stejně rozšířená ve všech lokalitách, familiární případy jsou vzácné.
  • Onemocnění je prakticky neléčitelné, i při adekvátní léčbě obvykle přežití nepřesahuje 3–5 let.

Klinický obraz

  • Začátek – protrahovaný neproduktivní kašel s v čase se zhoršující námahovou dušností, únava, úbytek na váze, tachypnoe;
    • na bazích plic pozdně inspirační krepitus podobný rozepínání suchého zipu[1];
    • posléze vzniká chronická hypoxie s cyanózou.
  • U 2/3 pacientů se vyskytují paličkovité prsty s nehty ve tvaru hodinového sklíčka.
  • Obraz CHOPN bez obstrukční vady, v pozdější fázi restrikční poškozeni plic – snížení FVC.
  • Přes typicky vleklý postupně se zhoršující průběh se u některých pacientů mohou vyskytnou akutní exacerbace:
    • náhlé klinické zhoršení;
    • pokles plicních funkcí;
    • radiologický obraz tzv. mléčného skla (svědčí pro alveolitidu).

Diagnostika

Zde jsou rozhodující HRCT a typický klinický nález, pokud jsou vyloučeny systémové choroby pojiva a exogenní příčina, není nutná biopsie.

  • HRCT obraz plic: plicní fibróza s obrazem voštinaté plíce v bazích plic a minimální okrsky aktivních změn.
  • Histologie z plicní biopsie.
  • U pacientů neschopných podstoupit chirurgickou biopsii musíme vystačit s RTG obrazem a bronchoskopií.
  • RTG: zmnožená plicní kresba až retikulace – voštinovitá plíce.
  • Funkční vyšetření: restriktivní ventilační porucha, porucha plicní poddajnosti.

Terapie

  • Protizánětlivé a imunosupresivní léky jsou málo účinné, protože hlavním patologickým mechanismem je zde patologická fibroprodukce, dnes se tedy v léčbě nepoužívají.
  • PirfenidonMediately: Pirfenidon – inhibuje fibrózu, indikován u pacientů s FVC 50–80%. Dávkování 3x3cps – celkově 2403 mg.
  • NintedanibMediately: Nintedanib – inhibitor tyrozinkinázy na VEGFR, FGFR a PDGFR
  • Časné alveolární léze: N-acetylcystein 3krát 600 mg (antioxidační působení).
  • Akutní exacerbace: vysoké dávky kortikoidů, antikoagulační léčba a antibiotika. Jako prevence exacerbací se podávají PPI (blokátory protonové pumpy).
  • Pokročilá onemocnění s hypoxemií: dlouhodobá domácí oxygenoterapie a zvážení transplantace plic.
  • Kortikoidy v dlouhodobé terapii jsou neefektivní, protože fibrotizace není navozena zánětlivou reakcí.[2][3][4]

Souhrnné video

Idiopatická plicní fibróza (video v angličitině)


Odkazy

Externí zdroje

Idiopatická plicní fibróza - YouTube video

Související články

Reference

  1. ↑ KOLEKTIV, Marek. Farmakoterapie vnitřních nemocí - 4. zcela přepracované a doplněné vydání. - vydání. Grada Publishing a.s., 2010. 777 s. s. 170. ISBN 9788024726397.
  2. ↑ BENEŠ, Jiří. Studijní materiály [online]. [cit. 2010]. <http://jirben.wz.cz>.
  3. ↑ ČEŠKA, Richard, et al. Interna. 1. vydání. Praha : Triton, 2010. 855 s. ISBN 978-80-7387-423-0.
  4. ↑ VAŠÁKOVÁ, Martina. Léčba idiopatické plicní fibrózy. Remedia [online]. 2012, roč. 2012, vol. 2, s. 398-402, dostupné také z <http://www.remedia.cz/Clanky/Farmakoterapie/Lecba-idiopaticke-plicni-fibrozy/6-L-1oN.magarticle.aspx>. ISSN 0862-8947. 

Zdroj

  • ČEŠKA, Richard, et al. Interna. 1. vydání. Praha : Triton, 2010. 855 s. ISBN 978-80-7387-423-0.