Kyslíkové parametry

Z WikiSkript

Pro vyšetření kyslíkových parametrů se používá buď krev arteriální nebo smíšená žilní z a. pulmonalis (ta je většinou nedostupná, bere se tedy krev z horní duté žíly).

Parciální tlak kyslíku (pO2)[✎ upravit | ☲ editovat zdroj]

  • 9,9–14,4 kPa (cca 100 torr) – platí pro arteriální krev (dolní mez – staří lidé, horní – mladí);
  • normální či vyšší hodnoty neznamenají, že je v krvi dost kyslíku (to záleží také na Hb);
  • krev v a. pulmonalis – 4,5–7,1 kPa.
  • venózní krev – cca 5,3 kPa (40 torr);
  • Swan-Ganzův katetr – do plicnice – jen málo pacientů.

Saturace Hb kyslíkem (sO2)[✎ upravit | ☲ editovat zdroj]

Lze získat několika způsoby:

  • vypočíst z disociační křivky Hb, když víme pO2, na disociační křivku musíme znát pH, pCO2, teplotu a hodnotu 2,3-bisfosfoglycerátu;
    • je to spolehlivé, není-li zvýšena nějaká patologická frakce Hb (metHb, …);
  • pulzní oxymetrie – je zatížena stejnou možnou chybou, prosvětlujeme kapilární řečiště prstu, výhoda je kontinuální měření, zkresluje to pigmentace, tlustá kůže, hypotermie a další;
  • oxymetrie – měříme oxymetrem, měří přímo oxyHb, většinou rovnou zabudovány do acidobazických analyzátorů;
    • metoda využívá optických vláken – do žíly speciální katetr, hlavně u šokových stavů.
sO2 art. – 0,94–0,99
sO2 žil. – 0,65–0,80
  • Hodnoty z HDŽ jsou vyšší než z a. pulmonalis (z horní části těla teče více kyslíku, …).

pH žaludeční sliznice[✎ upravit | ☲ editovat zdroj]

  • Rozvoji hypoxie celkové předchází rozvoj hypoxie v některých orgánech.

Odkazy[✎ upravit | ☲ editovat zdroj]

Použitá literatura[✎ upravit | ☲ editovat zdroj]

  • SCHNEIDERKA, Petr, et al. Kapitoly z klinické biochemie. 2. vydání. Praha : Karolinum, 2004. ISBN 80-246-0678-X.