Tento článek byl doporučen ke studiu učitelem! Klikněte pro více informací.

Ložisková velkokapénková steatóza jater (preparát)

Z WikiSkript

Přehledné zobrazení
Přehledné zobrazení
Detail
Zvětšení


Ložisková velkokapénková steatóza jater je tuková dystrofie, při které jsou hepatocyty vyplněny jednou velkou tukovou vakuolou, ve které se hromadí směsi převážně jednoduchých hydrofóbních lipidů. Je základním znakem poruchy metabolismu tuků.

Histologie[upravit | editovat zdroj]

Searchtool right.svg Podrobnější informace naleznete na stránce Histologie jater.

Příčina[upravit | editovat zdroj]

Mezi nejčastější příčiny patří hypoxie (při chronické kardiální insuficienci), toxické poškození (např. alkohol, otravy), metabolické poruchy (diabetes mellitus), nutriční příčiny (přejídání i malnutrice).

Patogeneze[upravit | editovat zdroj]

Nadměrný přívod a retence tuků vede k jejich střádání v cytoplazmě hepatocytů.

Makroskopie[upravit | editovat zdroj]

Játra jsou velká, žlutá, na řezu mají mastný lesk.

Mikroskopie[upravit | editovat zdroj]

V játrech rozlišujeme 2 typy steatóz:

  1. malokapénková steatóza – v hepatocytech se nachází větší množství drobných tukových vakuol, jevících se jako opticky prázdné vakuoly,
  2. velkokapénková steatóza – splýváním malých tukových vakuol vzniká jedna velká tuková vakuola, vyplňující celou buňku. Jádro je oploštělé, uložené na periferii buňky.

Velikost kapének ovlivňuje hlavně chemické složení zúčastněných lipidů. Neutrální tuky (triacylglyceroly) tvoří větší kapénky, steroidy zůstávají ve formě jemných kapének a složité fosfolipidy tvoří jemná granula.

Podle lokalizace steatózy rozeznáváme 3 typy:

  1. centrolobulární – kolem v. centralis (při hypoxii, u alkoholiků, při anemických stavech, při nedostatku lipotropních látek, venózní hyperémie v játrech),
  2. periferní – na periferii lalůčků (toxický původ, u poruch výživy),
  3. difúzní – nejtěžší typ, např. při poškození alkoholem.

Prognóza a komplikace[upravit | editovat zdroj]

Jaterní steatóza je reverzibilní jev. Při dlouhém trvání však dochází ke zmnožení vaziva a vzniká jaterní fibróza.

Výskyt[upravit | editovat zdroj]

Alkoholici, diabetici, obézní lidé.

Odkazy[upravit | editovat zdroj]

Související články[upravit | editovat zdroj]

Externí odkazy[upravit | editovat zdroj]

Použitá literatura[upravit | editovat zdroj]

  • POVÝŠIL, Ctibor, Ivo ŠTEINER a Jan BARTONÍČEK, et al. Speciální patologie. 2. vydání. Praha : Galén, 2007. 430 s. ISBN 978-807262-494-2.
  • BRYCHTOVÁ, Svetlana a Alice HLOBILKOVÁ. Histopatologický atlas. 1. vydání. Praha : Grada, 2008. 112 s. ISBN 978-80-247-1650-3.