Míšní stimulace a její využití
Míšní stimulace (spinal cord stimulation, SCS) je metoda neuromodulační léčby, která se využívá především u pacientů s chronickou bolestí a u pacientů s poruchami hybnosti po poškození míchy. Spočívá v elektrické stimulaci nervových struktur v oblasti zadních provazců míšních, a to pomocí tenkých elektrod zavedených do epidurálního prostoru.
Přístroj[upravit | editovat zdroj]
SCS systém se skládá z jedné nebo ze dvou elektrod a implantabilního generátoru (IPG – Implantable Pulse Generator). IPG se skládá z mikropočítače a lithiové baterie, jejíž životnost je 3–7 roků - záleží na frekvenci a délce prováděné stimulace. Generátor vysílá slabé elektrické impulzy o napětí 0,1–10 V, šíři 60–450 µs a frekvenci 2–150 Hz. Tyto impulzy vedou ke snížení vnímání bolesti a nemocný je vnímá jako celkem příjemné brnění (parestezie) v bolestivé oblasti. Cílem je pokrýt parestéziemi celou bolestivou oblast. Dále lze také pomocí stimulací aktivovat svaly a tím vyvolat pohyb končetiny.
Zavádění[upravit | editovat zdroj]
Elektroda se umisťuje do epidurálního prostoru páteřního kanálu a pomocí spojovacího kabelu se připojuje ke generátoru, který je umístěný v malé podkožní kapse (kapsa se zpravidla nachází v hypochondriu - podžebří).
První fáze[upravit | editovat zdroj]
První fáze probíhá v poloze na břiše. Pomocí Tuohyho jehly nebo ve výjimečných případech i otevřenou cestou pomocí malé incize - naříznutí, se zavede elektroda pod rtg kontrolou do epidurálního prostoru páteřního kanálu. Tato fáze se provádí v lokální anestezii a analgosedaci, jelikož výkon vyžaduje spolupráci nemocného. Pacient během výkonu popisuje, zda cítí brnění vyvolané elektrodou přesně v místech, kde dochází k bolesti. Lékař tedy elekrodu posouvá tak dlouho, až parestezie pokryje celou oblast, kde se bolest nachází.
Poté následuje několikadenní testovací období, ve kterém se nemocný i lékař prostřednictvím externího generátoru ujišťují , zda je účinek stimulace efektivní. Pokud je stimulace úspěšná (bolest musí být zredukovaná alespoň o padesát procent), následuje druhá fáze implantace.
Druhá fáze[upravit | editovat zdroj]
Druhá fáze probíhá již v celkové anestezii a probíhá implantace permanentního generátoru (IPG) do malé subkutánní (podkožní) kapsy. Pacient nakonec obdrží malý ruční programátor, kterým přístroj zapíná, vypíná a může jím měnit i intenzitu a frekvenci elektrických impulzů a to v rozsahu, který nastaví lékař. Elektroda je v páteřním kanálu zafixována pomocí fixačního systému, který zajištuje její správné umístění. Po dobu 4-6 týdnů je pacient omezený v určitých činnostech, jako je například nošení věcí těžších než 2 kg, zvedání rukou nad hlavu, předklánění a točení se v pase. Pacient by měl být minimálně jednou za půl roku vyšetřen lékařem kvůli ověření správné činnosti přístroje.
Indikace[upravit | editovat zdroj]
Použití scs systému je indikováno pacientům s chronickou a těžkou neuropatickou bolestí, trvající déle než 6 měsíců, která nereaguje na konvenční (standardní) léčbu, jako jsou opakované operace či farmakoterapie.
Tento typ terapie se nejčastějí používá u těchto nemocí:
- Failed Back Surgery Syndrome (FBSS) - Chronická bolest zad a dolních končetin po jedné nebo více operacích páteře
- Neuropatická bolest končetin
- Komplexní regionální bolestivý syndrom (KRBS/CRPS)
- Ischemická choroba dolních končetin (ICHDK) - vaskulární bolesti, které mejdou řesit cévní operací (např. Raynaudova choroba - zlepšení mikrocirkulace)
- Refrakterní angina pectoris - bolesti na hrudi při ischemické chorobě srdeční, které jsou neléčitelné jinými metodami
- Bolesti po operacích
- Nehybnost spojená s poraněním míchy
Kontraindikace[upravit | editovat zdroj]
Mezi kontraindikace pro použití scs patří:
- technické problémy se zavedením elektrody do epidurálního prostoru (často po poúrazových nebo pooperačních stavech či při degenerativním onemocnění páteře)
- lokální nebo celková infekce
- poruchy hemokoagulace
- přítomnost jinéh stimulátoru - často kardiostimulátoru (pacemakeru)
- závažná imunologická onemocnění
- nedostatečné zachovaní míšního vlákna zadních provazců
