Metoda Klapp

Z WikiSkript

Historie[upravit | editovat zdroj]

Rudolph Klapp (1873–1949) byl německý ortoped, zajímal se o pacienty s vadným držením těla a skoliózou, ta se dříve léčila jen pasivní korekcí. Pozoroval čtyřnohá zvířata a zjistil, že poloha na 4 je pro páteř velmi příznivá z ortopedického hlediska a že u čtyřnožců se nevyskytuje skolióza.

Indikace[upravit | editovat zdroj]

Původně byl koncept indikován jen u idiopatických skolióz. Nyní se jeho použití rozšířilo na všechny typy skolióz, vadné držení těla, morbus Scheuermann, morbus Bechtěrev, DMO a funkční poruchy pohybového aparátu.

Kontraindikace[upravit | editovat zdroj]

Postižení HK a DK, které znemožňují zaujmutí výchozí polohy či setrvání v ní. Dále mentální a motorická neschopnost pochopit či provést cvik.

Pomůcky[upravit | editovat zdroj]

Je důležité Klappovu metodiku provádět na kluzké podlaze (lino, plovoucí podlaha, dlaždice) s chráničemi kolen a chráničemi rukou (v praxi se používají klasické bavlněné kuchyňské chňapky).

Zásady provádění cviků[upravit | editovat zdroj]

Existují 4 základní prvky:

  • protažení;
  • posílení;
  • mobilizace;
  • korekce.

Každý cvik musí obsahovat alespoň 3 z těchto základních elementů. Rovněž musí být zachovány 3 opěrné body ve třech nepohybujících se končetinách, důležitá je centrace kořenových kloubů (ramena, kyčle) a nesmíme zapomínat na kokontrakci agonistů a antagonistů.

Základní postavení[upravit | editovat zdroj]

Základní postavení

Je výchozí postavení pro všechny cviky. Vycházíme z kleku na čtyřech, kolena svírají s trupem 90° a jsou postavená na šířku pánve. Ruce jsou postavené na šířku ramen, paže jsou nataženy v loktech, prsty směřují vpřed. Hlava je v lehké extenzi dívá se vpřed. Vědomé aktivování hlubokého stabilizačního systému.

Cviky[upravit | editovat zdroj]

  1. Lezení po čtyřech
    • stejnosměrné:
      • VP: klek na čtyřech;
      • provedení: nejprve posuneme cca. o 5–10 cm jednu DK, poté posuneme cca. o 5–10 cm homolaterální HK, stejný postup opakujeme pro kontralaterální končetiny;
    • zkřížené:
      • VP: klek na čtyřech;
      • provedení: nejprve posuneme cca. o 5–10 cm jednu DK, poté posuneme cca. o 5–10 cm kontralaterální HK, stejný postup opakujeme pro kontralaterální končetiny.
    • s otočením hlavy:
      • jedná se o doplnění jak zkříženého tak stejnosměrného lezení po čtyřech jen otáčíme hlavou k nakročené končetině;
      • účel cviku: centruje kořenové klouby, zlepšuje pohyblivost páteře hlavně do rotací, posiluje HSS.
  2. Sunutí vpřed
    • VP: z kleku na čtyřech se vysuneme vpřed, hrudník se dotýká podložky, lokty ve flexi a mírné abdukci;
    • provedení: jedna DK se posune cca. o 5–10 cm, necháme hrudník i ruce volně sklouznout vpřed, opakujeme s druhou DK;
    • účel cviku: mobilizace páteře v jejím hrudním partu do extenze, protažení m. pectoralis major et minor, díky poloze hrudníku prohloubení dýchání.
  3. Hadovité vlnění
    • VP: z kleku na čtyřech se vysuneme vpřed, hrudník se dotýká podložky, lokty ve flexi a mírné abdukci;
    • provedení: vytahujeme se střídavě za jednou HK, poté za druhou, DK zůstávají stále v původním postavení;
    • účel cviku: mobilizace páteře v jejím hrudním partu do extenze, protažení m. pectoralis major et minor, protažení m. quadratus lumborum (na kontralaterální straně „vlny“).
  4. Zaječí skok
    • VP: z kleku na čtyřech se vysuneme vpřed, hrudník se dotká podložky, lokty ve flexi a mírné abdukci;
    • provedení: jdeme do vzpřímeného kleku, HK jdou do vzpažení, pomalé vrácení zpět do VP, můžeme vložit klik, přitáhneme kolena pod tělo;
    • účel cviku: postupné protažení a aktivace svalů zádových a břišních, posílení a aktivace stabilizátorů lopatek (hlavně m. serratus anterior, dále mm. rhomboidei, dolní m. trapezius).
  5. Zaječí skok s rotací
    • VP: z kleku na čtyřech se vysuneme vpřed, hrudník se dotká podložky, lokty ve flexi a mírné abdukci;
    • provedení:jdeme do vzpřímeného kleku, HK jdou do vzpažení, pomalé vrácení zpět do VP, švih jednou HK s rotací hlavy na homolaterální stranu, švih druhou HK s rotací hlavy na homolaterální stranu, vrátíme do VP, přitáhneme kolena pod tělo;
    • účel cviku: aktivace zádového svalstva, posílení trupových rotátorů.
  6. Hluboké plížení
    • VP: z kleku na čtyřech se vysuneme vpřed, hrudník se dotká podložky, lokty ve flexi a mírné abdukci;
    • provedení: nakročíme jedním kolenem, homolaterální ruka se flektuje v lokti, prsty směřují vpřed, kontralaterální DK extendujeme v kyčli, pánev se překlápí, DK necháme volně viset, kontralaterální ruka jde do vzpažení a necháme volně viset;
    • účel cviku: protažení svalů zad hlavně v hrudní oblasti, centrace kořenových kloubů na homolaterální straně.
  7. Pavouk s protažením
    • VP: klek na čtyřech
    • provedení: HK jdou do abdukce, lokty se flektují do 90°, pokles hrudníku, následně lokty extendujeme, celá páteř se kyfotizuje, zpět do „pavouka“, jedna DK udělá krok, posunutí obou HK, druhá DK krok;
    • účel cviku: posílení fixátorů lopatek, svalů horní končetiny a mm. pectorales (při pohybu zpět do VP), mobilizace páteře (bez extenze).
  8. Pavouk s úklonem trupu
    • VP: poloha pavouka (cvik č. 7);
    • provedení: krok jednou DK, úklon celého trupu na homolaterální stranu, kyfotizace celé páteře, zpět do VP, výměna nohou;
    • účel cviku: posílení dolních fixátorů lopatek, svalstva horní končetiny a mm. pectorales (při pohybu zpět do VP), protažení páteře do letaroflexe.
  9. Pavouk s kruhovitým pohybem paže
    • VP: poloha pavouka (cvik č. 7);
    • provedení: krok jednou DK, kontralaterální paže provede kraulový pohyb a tím se posune cca. o 5–10 cm, totéž druhá strana;
    • účel: posílení svalstva trupu.
  10. Velký oblouk
    • VP: klek na čtyřech;
    • provedení: krok jednou DK a současně kontralaterální HK jde vzhůru, hlava se otáčí ke statické HK, statická HK se flektuje v lokti, druhá HK se táhne obloukovitě do úklonu až na zem, natažená opisuje půlkruh a vrací se zpět do VP, totéž druhá strana;
    • účel cviku: posílení svalstva trupu, protažení páteře do lateroflexe.
  11. Horizontální oblouk
    • VP: klek na čtyřech;
    • provedení: krok jednou DK, druhá DK s homolaterální Hk jdou do natažení, úklon trupu ke statickým končetinám, překřížení natažených končetin přes osu, zpět do VP, totéž druhá strana;
    • účel cviku: posílení svalstva trupu, protažení kontralaterální strany, posílení svalů opěrných končetin, „otevření“ žeber na kontralaterální straně.
  12. Chůze po kolenou
    • tři polohy ve výšky trupu (mobilizace různých segmentů páteře) nad horizontálou, v horizontálně a pod horizontálou;
    • možno kombinovat s rotací hlavy a s různými polohami HK;
    • účel cviku: se mění dle polohy těla (dle výšky se mění i cílený segment páteře), posílení hlavně svalů břicha a zad.


Odkazy[upravit | editovat zdroj]

Použitá literatura[upravit | editovat zdroj]

  • PELTIER, L. Orthopedics a history and iconography. 1. vydání. San Francisco : Norman Pub, 1991. 288 s. ISBN 0-930405-31-5.
  • KOLÁŘ, Pavel, et al. Rehabilitace v klinické praxi. 1. vydání. Praha : Galén, 2010. 713 s. ISBN 978-80-7262-657-1.