Močová trubice

From WikiSkripta

Močová trubice (latinsky urethra) je součást dolních cest močových, u muže navíc vývodných cest pohlavních. Funkcí je odvod moči z těla, u muže také ejakulátu.

Urethra feminina[edit | edit source]

Vnitřní pohlavní orgány ženy

Ženská močová trubice je vývodná cesta močová. Je dlouhá 3–4 cm. Začíná jako ostium urethrae internum ve stěně močového měchýře a ústí jako ostium urethrae externum na papilla urethralis. Vnitřní ústí se dělí na dvě části – ostium urethrae internum accipiens (část, která je pokračováním cervix vesicae) a ostium urethrae internum evacuans (část, jejíž stěna je kontrahována a uvolňuje se při močení).

Části urethry[edit | edit source]

Urethra se dělí na tři části:

  •  pars intramuralis – probíhá stěnou močového měchýře;
  •  pars pelvica – úsek mezi močovým měchýřem a diaphragma urogenitale;
  •  pars perinealis – část od diaphragma urogenitale k vnějšímu ústí.
Stavba stěny[edit | edit source]

Sliznice je pokrytá přechodným epitelem, který v dolní třetině postupně nahrazuje epitel mnohovrstevný dlaždicový bez rohovění. Sliznice je zvrásněna v řasy, mezi nimiž jsou jamky, lacunae urethrales, do kterých ústí drobné hlenotvorné žlázky. Díky řasám má ženská močová trubice na průřezu hvězdicovitý vzhled, v perineálním úseku má však tvar podélné štěrbiny. Slizniční vazivo je vysoké a obsahuje žilní pleteně, které prosvítají a tvoří červenofialové zbarvení sliznice. Žilní pleteně se účastní sevření trubice, tato vrstva se proto označuje jako tunica spongiosa.

Svalovina má dvě části – vnitřní vrstvu tvořenou z hladké svaloviny a zevní vrstvu ze svaloviny příčně pruhované. Hladká svalovina má převážně longitudinální průběh, a to ve vnitřní vrstvě trubice. Zevní cirkulární vrstva hladké svaloviny tvoří ve střední části urethry m. sphincter urethrae internus, kolem něhož je svěrač z příčně pruhované svaloviny, m. sphincter urethrae externus.

Vazivový povrch se označuje jako paraurethrium.

Urethra masculina[edit | edit source]

Urethra u muže zakreslena červenou barvou

Močová trubice muže je současně vývodnou cestou močovou a pohlavní (od vústění ductus ejaculatorii). Je dlouhá 20–22 cm. Začíná jako ostium urethrae internum ve stěně močového měchýře a ústí jako ostium urethrae externum na glans penis.

Části urethry[edit | edit source]
  •  Pars intramuralis (0,5 cm) – probíhá stěnou močového měchýře, z jehož stěny pokračuje hladká svalovina jako m. sphincter vesicae.
  •  Pars prostatica (3–4 cm) – probíhá prostatou. Na zadní straně do trubice vystupuje colliculus seminalis. Na jeho bocích ústí ductus ejaculatorii a na jeho vrcholu utriculus prostaticus. Vedle boků colliculus seminalis ústí do žlábků ductulii prostatici, vývody prostatických žlázek. Při colliculus seminalis má průřez trubice srpkovitý tvar. Močová trubice je zde mírně rozšířena.
  •  Pars membranacea (2 cm) – je část trubice, procházející skrze diaphragma urogenitale. Jedná se o nejužší úsek trubice, v této části má na průřezu hvězdicovitý vzhled. Na rozhraní pars membranacea a pars spongiosa ústí bulbourethrální žlázy.
  •  Pars spongiosa (15 cm) – probíhá v corpus spongiosum penis. Těsně před zevním ústím se močová trubice podélně rozšiřuje ve fossa navicularis urethrae. Průřez trubice v pars spongiosa má tvar příčné štěrbiny, v osium urethrae externum má tvar svislé štěrbiny.
Zakřivení močové trubice[edit | edit source]
  •  Curvatura subpubica – zakřivení na začátku pars spongiosa, které je rozšířené v ampulla urethrae. Zde mění močová trubice svůj průběh ze svislého a dále probíhá dopředu a lehce vzhůru. Toto zakřivení je fixní.
  •  Curvatura prepubica – mění směr průběhu opět ve svislý. Vyrovnává se při ztopoření penisu, lze ji také vyrovnat při zavedení cévky.
Stavba stěny[edit | edit source]
  •  Sliznice – barva sliznice je růžová. Je složena v podélné řasy a obsahuje lacunae urethrales, do nichž ústí hlenové žlázky podobně jako u ženské trubice. V horní polovině prostatické části má trubice přechodný epitel, dále pokračuje epitel víceřadý cylindrický až do fossa navicularis, kde je nahrazen epitelem mnohovrstevným dlaždicovým bez rohovění.
  •  Svalovina – hladká svalovina má vnitřní longitudinální a zevní cirkulární část. V intramurálním úseku tvoří cirkulární část svěrač m. sphincter urethrae internus, kolem něj je vytvořen svěrač z příčně pruhované svaloviny m. sphincter urethrae externus.

Odkazy[edit | edit source]

Související články[edit | edit source]

Externí odkazy[edit | edit source]

Použitá literatura[edit | edit source]

  • ČIHÁK, Radomír a Miloš GRIM. Anatomie. 2. 3. vydání. Praha : Grada, 2013. ISBN 978-80-247-4788-0.