Onemocnění horních cest dýchacích

Z WikiSkript

(přesměrováno z Onemocnění HCD)

Onemocnění horních cest dýchacích (HCD) patří mezi nejčastější příčiny nemocnosti dětí ve všech věkových skupinách. Etiologie obvykle bývá zpočátku virová (u kojenců a batolat převažují adenoviry, u dětí školního věku rhinoviry, coronaviry, virus influenzae A a B, parainfluenzae). Na virem poškozenou sliznici následně snáze nasedá bakteriální infekce. Hlavními respiračními patogeny jsou Haemophilus influenzae, Staphylococcus aureus, Streptococcus pyogenes, Moraxella catarrhalis.

Akutní onemocnění HCD[upravit | editovat zdroj]

Chronické onemocnění HCD[upravit | editovat zdroj]

Akutní subglotická laryngitida[upravit | editovat zdroj]

Akutní subglotická laryngitida (ASL) představuje zánětlivý otok v subglotickém prostoru při akutní virové infekci, který může vést k náhle vzniklé sufokaci. Obstrukce HCD je způsobena zánětlivým otokem sliznice a podslizničního prostoru v oblasti hrtanu. Mezi etiologická agens patří parainfluenza, adenoviry, RSV. Frekvence je velmi častá, zejména v zimních měsících (listopad–duben). Nejčastěji jsou postiženy děti od kojeneckého věku do cca 6 let, ale výjimky jsou pravidlem.[1]

Searchtool right.svg Podrobnější informace naleznete na stránce Akutní laryngitida.

Akutní epiglotitida[upravit | editovat zdroj]

Akutní epiglotitida je phlegmona příklopky hrtanové při invazivní hemofilové infekci, kdy následně může dojít i k rozvoji sepse. Etiologicky se uplatňuje Haemophilus influenzae typ b opouzdřený, vzácně jiní vyvolavatelé. Nejčastěji bývají postiženy děti ve věku 2–7 let. Zavedení očkování proti Haemophilus influenzae typu b do rutinního kalendáře došlo prakticky k eliminaci onemocnění.[1]

Searchtool right.svg Podrobnější informace naleznete na stránce Akutní epiglotitida.

Bakteriální tracheitida[upravit | editovat zdroj]

Jedná se o hnisavý bakteriální zánět trachey s tendencí k tvorbě pablán, nejčastěji u dětí ve věku 6 měsíců až 12 let. Etiologicky se uplatňují Staphylococcus aureus, Haemophilus influenzae a Streptococcus pneumoniae. Zpočátku se pacienti prezentují obrazem infekce horních dýchacích cest s trváním několika hodin až dní. Postupně se rozvíjí inspirační dyspnoe, ale většinou s nevýrazným stridorem, kašel je štěkavý až tracheální, bolest v krku nekonstantní, hlas je chraplavý, ale dysfagie není. Současně dochází k nástupu alterace celkového stavu (klinicky obraz „toxické“, nelepšící se laryngitidy). Poslechový nález je chudý, můžeme nacházet bronchitické fenomény. Vzhledem k těžké obstrukci horních dýchacích cest a alteraci celkového stavu přistupujeme skoro vždy k intubaci a UPV.[1]

Searchtool right.svg Podrobnější informace naleznete na stránce Bakteriální tracheitida.

Diferenciální diagnostika[upravit | editovat zdroj]

onemocnění/příznaky Akutní laryngitida Bakteriální tracheitida Akutní epiglotitida[1]
poloha dítěte neovlivňuje dušení neovlivňuje dušení dítě se vleže dusí, brání se položení, chce sedět v předklonu
charakter dýchání usilovné, zatahuje měkké části hrudníku inspirační dyspnoe, ale s většinou nevýrazným stridorem opatrné, povrchní, dítě je na „dobré“ dýchání soustředěno
polykání dobré zpravidla dobré špatné, nepolyká ani sliny, které proto mohou vytékat z úst
tělesná teplota zpravidla subfebrilie febrilie febrilie
kašel suchý, laryngeální suchý, laryngeální není, dítě se pro bolest v krku „bojí“ kašlat
stridor inspirační inspirační bublavý, srkavý zvuk nahromaděného hlenu v inspiriu i exspiriu
výskyt sezonní výskyt kdykoli během roku kdykoli během roku
začátek a průběh začátek náhlý, zpravidla v noci, zhoršení během desítek minut postupný rozvoj dyspnoe začátek kdykoli během 24 hodin, zhoršení během hodin
reakce na kortikosteroidy a adrenalin ústup příznaků během desítek minut žádný účinek žádný účinek
bolest v krku není obvykle není výrazná
objektivní nález v krku katarální zánět, epiglotis štíhlá, málo sekretu normální, ev. katarální nález oteklá, rudá epiglotis a nahromaděný hlen – „jezírko“
věk 3 měsíce až 5 let 6 měsíců až 12 let 2 až 7 let

Retrofaryngeální absces/flegmona[upravit | editovat zdroj]

Retropharyngeální absces (RA) je hluboká krční infekce, která se typicky vyskytuje u dětí. Dojde-li k dalšímu šíření infekce, může nastat ohrožení života. RA vzniká nejčastěji na podkladě abscedující lymphadenitidy, po předcházející infekci horních dýchacích cest, typicky v období mezi 2.–4. rokem života. RA svými příznaky velmi připomíná epiglotitidu.[1]

Searchtool right.svg Podrobnější informace naleznete na stránce Retrofaryngeální absces.

Peritonsilární absces[upravit | editovat zdroj]

Iniciální symptomatologie peritonzilárního abscesu připomíná epiglotitidu. Nejčastější věkovou skupinou jsou ale starší školáci. Děti mívají horečku, zastřený hlas a mohou slinit. Charakteristickým příznakem může být i trismus. Při větší velikosti abscesu si děti stěžují na dušnost.

Při aspekci oropharyngu vidíme asymetrické zduření patrových oblouků, jednostrannou povlakovou anginu s akcentací bolesti. Diagnózu potvrdí lékař ORL. Při fluktuujícím abscesu je indikací chirugická incize a drenáž. V diferenciální diagnostice abscesu a cellulitidy můžeme recentně využít intraorální ultrazvukovou sondu.[1]

Odkazy[upravit | editovat zdroj]

Externí odkazy[upravit | editovat zdroj]

Reference[upravit | editovat zdroj]

  1. a b c d e f HAVRÁNEK, Jiří: Infekce horních dýchacích cest [učební text]