Přehled mechanismů udržujících acidobazickou rovnováhu
Na udržování acidobazické rovnováhy se podílí více mechanismů, které můžeme rozdělit podle rychlosti nástupu účinků.
Pufrační systémy[upravit | editovat zdroj]
Nejrychlejšími pufračními systémy jsou systém plazmatických bílkovin a hemoglobinový systém. Jejich proteiny mají schopnost reverzibilně vázat H+ ionty, a tím regulovat výkyvy acidobazické rovnováhy podle aktuální potřeby.
Plicní regulace[upravit | editovat zdroj]
Dalším mechanismem je regulace ventilace. Její hodnota se může měnit v závislosti na aktuálním stavu organismu a odráží též výkyvy acidobáze.
Mimovolní[upravit | editovat zdroj]
Se zvýšenou ventilací se setkáváme u pacientů s DM, kteří trpí ketoacidózou, při níž je nutné odstranění nadbytečných volatilních kyselin. Takovéto dýchání vyznačující se hyperventilací označujeme jako Kussmaulovo acidotické dýchání.
Volní[upravit | editovat zdroj]
Acidobazickou rovnováhu však můžeme ovlivnit i vůlí pomocí volní hyper či hypoventilace. Při volní hyperventilaci dochází k alkalóze vlivem nadměrného odstraňování CO2, který v organismu vystupuje jako kyselina. To vede k podráždění centrálních chemoreceptorů a ztrátě vědomí, čímž dojde k normalizaci ventilace i pH krve.
V případě volní apnoe dochází ke zvýšení množství CO2 v krvi vlivem neustálých metabolických pochodů. To vede opět k podráždění centrálních chemoreceptorů a přerušení volní apnoe nádechem, a tedy k normalizaci zmíněných parametrů.
Renální regulace[upravit | editovat zdroj]
Nepostradatelným, ovšem nejpomalejším, regulačním mechanismem acidobazické rovnováhy jsou ledviny, respektive tubulární procesy. Účinek tu mají amonné, fosfátové a bikarbonátové pufry. V ledvinách dochází k regulaci exkrece H+ a resorpce HCO3- dle aktuálního stavu organismu. Sběrací kanálky obsahují dva typy buněk- hlavní, vylučující H+, a vmezeřené, vylučující bikarbonát. Kromě zpětného vstřebávání většiny bikarbonátu v ultrafiltrátu dochází v ledvinách také k tvorbě bikarbonátu nového.
