Pitný režim

Z WikiSkript
Znak pitné vody

Bilance tekutin[✎ upravit | ☲ editovat zdroj]

Příjem tekutin Výdej tekutin
Tvorba vody při metabolismu 400 ml Moč 1400 ml
Nápoje 1600 ml Vydechovaný vzduch 320 ml
Voda v jídle 1000 ml Odpařování kůží 530 ml
Pocení 650 ml
Stolice 100 ml
Celkem 3000 ml Celkem 3000 ml

Kontrola bilance tekutin[✎ upravit | ☲ editovat zdroj]

  • Ledviny kontrolují osmolalitu plasmy. 50 % osmolality plasmy tvoří sodík. Ledviny sice mohou vodu v organizmu šetřit, ale deficit nevyřeší.
  • Žízeň – relativně málo citlivá na akutní změny.

Nedostatek tekutin[✎ upravit | ☲ editovat zdroj]

Při nedostatku tekutin dojde ke zvýšení osmolality o 2–3 %. To vede ke zvýšené sekreci ADH (jeho účinek brzdí alkohol). Normální reakce je rychlé vypití 50 % vody. Dojde k utišení žízně ještě před absorpcí, pravděpodobně díky receptorům v jícnu, ústech a žaludku.

Fyzická aktivita a bilance vody[✎ upravit | ☲ editovat zdroj]

  • Pouze 25 % energie je využito na vnější práci;
  • 75 % energie je využito na tvorbu tepla;
  • spotřeba 02 v klidu je 4 ml/kg/min (u 70 kg člověka cca 60–70 W);
  • při práci (běh) se produkuje velké množství tepla, tělo se musí ochlazovat (pocení, odpařování, proudění).

Ztráty tepla během zátěže[✎ upravit | ☲ editovat zdroj]

Na ztrátách se podílí:

  • Odpařování;
  • sálání;
  • proudění;
  • vedení.

Pocení[✎ upravit | ☲ editovat zdroj]

  • Ztráta vody a elektrolytů (hlavně v horku);
  • individuální variabilita (délka zátěže, intenzita, ale i oblečení, genetická predispozice, hmotnost, aklimatizace, trénovanost);
  • většinou 0,5–2 l/hod;
  • zabránění dehydratace – ztráta 2 % hmotnosti.

Pot obsahuje sodík, draslík, chloridový anion. Koncentrace iontů se snižuje při větším pocení – stejně tak se snižuje vylučování močí.

Měření stavu hydratace[✎ upravit | ☲ editovat zdroj]

Během cvičení se měří úbytek hmotnosti (hlavně voda). Ostatní metody jsou nepřesné.

Doplňování tekutin při fyzické zátěži[✎ upravit | ☲ editovat zdroj]

  • Nejvhodnější jsou ředěné roztoky glukózy a elektrolytů;
  • rychlost opouštění žaludku se zpomaluje při vyšším obsahu sacharidů;
  • vstřebání vody je řízeno osmotickým gradientem – hypertonické roztoky nevedou k doplnění dostatku tekutin, dokonce mohou dehydrataci zhoršit.

Odkazy[✎ upravit | ☲ editovat zdroj]

Související články[✎ upravit | ☲ editovat zdroj]

Zdroj[✎ upravit | ☲ editovat zdroj]