Úskalí pohybových aktivit

Z WikiSkript

Pohyb a obezita[✎ upravit | ☲ editovat zdroj]

  • Pohybová aktivita je základní terapeutická metoda v léčbě nejen obezity.
  • Preskripce pohybové aktivity je velmi individuální a může i uškodit.
  • Negativní zkušenosti z prvních hodin vedou k non-compliance s pohybovým režimem.

Možné komplikace[✎ upravit | ☲ editovat zdroj]

Akutní[✎ upravit | ☲ editovat zdroj]

  • Náhlá smrt: Náhlá smrt (NS) postihne v USA 1/100000 sportovců za rok v poměru mužů k ženám 10:1. Relativně více je kardiomyopatií: jenom hypertrofických CMP jako příčina NS je v Minnesotě 1 na 200 000 vysokoškoláků za rok (etnické rozdíly v incidenci). Relativní riziko NS vrcholového sportovce proti běžné populaci do 35 let je asi 2,5. Podle dat z Itálie je v regionu Veneto vyšší incidence arytmogenní dysplázie RV: 2,3 NS/100000 sportovců/rok, muži:ženy 2,6:1. Díky vysoké incidenci arytmogenní dysplázie v části Itálie tam platí stát povinné sportovní prohlídky.
  • Akutní projevy ICHS: Jeden u projevů je dušnost. Je to jednak projev fyziologické dekondice a je to jediný projev akutní ICHS u diabetika s neuropatií.
  • Hypertenzní reakce
    • Arteriální hypertenze: Organismus reaguje na zátěž zvýšením krevního tlaku přímo úměrně zátěži a závisí na počtu zapojených svalových skupin a na množství vyplavených katecholaminů jako odpověď na stresovou reakci. Hypertonická reakce je definována jako zvýšení krevního tlaku o 30mmHg na 1W/kg (měřeno ručně). Reakce TK na zátěž se u pacientů s MS nedá odhadnout.
    • Arteriální hypertenze a PA u obézních: Cca 80% diabetiků s nadváhou a obezitou má hypertenzní reakci na spiroergometrii a ta je pak důvodem pro snížení zátěže při „tréninku“. Naprostá většina z nich nemá žádné klinické projevy. Výběr testů a zátěže je zásadní pro dobré vyhodnocení. Pro zjištění hypertonické reakce za běžných podmínek, při kterých pacient bude chodit cvičit, nevysazujeme žádné léky.
  • Hypoglykemie (ale i hyperglykémie)
  • Ortopedické komplikace

Chronické[✎ upravit | ☲ editovat zdroj]

  • Vertebrogenní algický syndrom
  • Dekompenzace artrózy

Subjektivní vnímání zátěže[✎ upravit | ☲ editovat zdroj]

Borgova škála intenzity
Hodnocení vnímané námahy
6 Minimální
7 Velmi, velmi lehké
8
9 Velmi lehké
10
11 Docela lehké
12
13 Poněkud těžké
14
15 Těžké
16
17 Velmi těžké
18
19 Velmi, velmi těžké
20 Nejtěžší

Hypotenze[✎ upravit | ☲ editovat zdroj]

  • Může nastat při kombinace antihypertenziv a u pacientů trpících syndromem bílého pláště. Po FA vasodilatace, která může být potencována účinkem antihypertenziv. k symptomatické posturální hypotenzi či dokonce k synkopě eventuálně arytmii může dojít při autonomní neuropatii.
  • Prevence: Kontrola krevního tlaku ve zotavovací fázi postupná změna polohy z horizontální do vertikální. (Např. po ukončení šlapání na ortopedu zůstat ještě několik minut sedět na kole nebo šlapat jen volně a pak vstávat s oporou řidítek.)

Komplikace FA diabetiků[✎ upravit | ☲ editovat zdroj]

  • Nespecifické – ICHS, hypertenze, pohybový aparát
  • Specifické – hypoglykémie, hyperglykémie, diabetická noha (výběr vhodné obuvi!)

Stres a diabetes[✎ upravit | ☲ editovat zdroj]

  • Zhoršuje kompenzaci diabetu
  • Pacient v akutní fázi stresu klidně zvýší hladinu glykémie o 10 mmol/l (nedokáže utilizovat dostatečně v periferii), játra vystupňují glukoneogenezu.
  • U pacientů s náhlým zhoršením kompenzace v posledním měsíci vždy zjišťujeme, zda byli vystaveni stresu, po vyloučení jiných příčin (infekce, jiné onemocnění, závažné porušování diety).

Diabetik a fyzická aktivita[✎ upravit | ☲ editovat zdroj]

I pozitivní stres může zhoršit gylkémii. Zvláště u tzv. “labilních“ diabetiků dochází často po cvičení (i když se na něj těší) ke zvýšení glykémie. Zřejmě jde o aktivaci stresové osy. Po určité době dochází k adaptaci a zlepšení kompenzace.

Praxe[✎ upravit | ☲ editovat zdroj]

  • Důležité je sledování prvních hodin po našem doporučení (záznam subjektivního vnímání, kontrolovaný trénink, záznam srdeční frekvence a následné vyhodnocení)
  • Self-monitoring glykémie před, hned po a 2-3 hodiny po fyzické zátěži (riziko pozdních hypoglykémií)
  • Self-monitoring krevního tlaku (riziko hypertenzní reakce), pozátěžová hypotenze (zvláště u seniorů a pacientů vícečetné kombinaci AH). Po ukončení zátěže na stroji chvíli vyčkat resp. poslední minuty na minimální zátěži.

Praxe pro preskripci[✎ upravit | ☲ editovat zdroj]

Identifikace rizikového pacienta:

  • pacient přijde od lékaře: doporučení s ohledem na přidružená vyšetření a znalostí všech rizik; komunikace s fyzioterapeutem
  • pacient přijde sám: potenciálně rizikový pacient; provedení anamnézy; odeslání k ošetřujícímu lékaři

Rizikový pacient[✎ upravit | ☲ editovat zdroj]

  • Obézní pacient, který nechodí k lékaři a rozhodl se zhubnout;
  • Pacient s diabetem mellitem bez diabetologického průkazu;
  • Pacient s hypertenzí, který nezná svoji léčbu;
  • Bývalý sportovec.

Anamnéza[✎ upravit | ☲ editovat zdroj]

Osobní:

  • ICHS: projevy, ergometrické vyšetření. Léky
    • léky: Betablokátory, antiarytmika
  • Hypertenze: zátěžová reakce
    • léky: Betablokátory, verapamil
  • Diabetes mellitus
    • léky: PAD, inzulín (hrozí hypoglykemie)
  • Ostatní: CMP, artróza,...

Nutné znát pro pacientovu bezpečnost[✎ upravit | ☲ editovat zdroj]

  • Dušnost: projevy fyziologické dekondice; ICHS bez stenokardií (tzv. němá ischemie) je typická pro diabetiky.
  • Reakce krevního tlaku: u pacientů s komplikacemi.
  • Glykémie po zátěži: hypoglykemie/hyperglykemie, měřit i několik hodin po zátěži.
  • Zátěžové testy a doporučení; volba vhodného testu.

Odkazy[✎ upravit | ☲ editovat zdroj]

Související články[✎ upravit | ☲ editovat zdroj]

Zdroj[✎ upravit | ☲ editovat zdroj]