Portál:Otázky z anatomie (1. LF UK, VL)/112. Otázka

			112. Otázka
			Žíly lební, sinus durae matris, vv. cerebri
			Otázky z anatomie (1. LF UK, VL)
			Předchozí • Další

Mozkové žíly

Žilní splavy mozku

Povrchové

• Vv. cerebri superiores – krev z horní části konvexity hemisféry; ústí do sinus sagittalis superior.
• V. cerebri media superficialis – ústí do sinus sphenoparietalis nebo do sinus cavernosus; její spojka s v. cerebri superior se nazývá v. anastomotica magna (Trolardova žíla); spojka se sinus transversus je v. anastomotica inferior (Labbého žíla).
• V. cerebri media profunda – ústí do v. basalis.
• Vv. cerebri inferiores – krev z dolní části konvexity a ze spodní plochy hemisféry; ústí do sinus cavernosus a sinus petrosus sup. et inf..
• V. basalis – vzniká spojením v. cerebri media profunda a v. cerebri anterior; míří dozadu okolo crura cerebri a ústí do v. magna cerebri.

Hluboké

• Vv. cerebri internae – párové, na stropu 3. mozkové komory; začátek soutokem 3 žil v oblasti foramen interventriculare: v. anterior septi pelucidi, v. choroidea superior, v. thalamostriata superior; obě vv. cerebri internae se spojují a vytvářejí v. magna cerebri (Galeni).
• V. cerebri magna (Galeni) - nepárová, vzniká soutokem obou vv. cerebri internae v oblasti cisterna venae cerebri magnae; je dlouhá pouze 1-2 cm; přibírá povrchovou v. basalis a ústí do sinus rectus

Sinus durae matris

Jsou to široké žilní splavy uložené v řasách dura mater, zevnitř kryté endotelem.

• Sinus sagittalis superior – probíhá ve střední čáře v horním okraji falx cerebri, začíná před crista galli, končí u protuberantia occipitalis interna v tzv. confluens sinuum; do sinu se vyklenují výběžky arachnoidei, kterými se vstřebává mozkomíšní mok do krve.
• Sinus sagittalis inferior – probíhá v dolním okraji falx cerebri, ústí do sinus rectus v místě úponu falx cerebri na tentorium cerebelli.
• Sinus occipitalis – začíná u okraje foramen magnum, běží vzhůru po crista occipitalis interna, kde se vlévá do confluens sinuum nebo do sinus transversus.
• Sinus rectus – uložen v místě spojení falx cerebri a tentorium cerebelli; ústí sem v. magna cerebri.
• Sinus transversus – párový, uložen v sulcus sinus transversi; laterálně se napojuje do sinus sigmoideus.
• Sinus sigmoideus dexter et sinister – pokračování sinus transversus; končí ve foramen jugulare, vlévá se do v. jugularis interna.
• Confluens sinuum – soutok splavů v oblasti protuberantia occipitalis interna (sinus sagittalis superior, sinus rectus, sinus occipitalis); krev odtud teče do sinus transversus; k soutoku do 1 místa dochází asi v 10% případů – značná variabilita.
• Sinus cavernosus – od fissura orbitalis superior k hrotu pyramidy; skrz sinus probíhá a. carotis interna a v durální stěně n. oculomotorius, n. trochlearis, 1. a 2. větev n. trigeminus; ústí sem v. ophtalmica superior.
• Sinus sphenoparietalis – mediálně ústí do sinus cavernosus.
• Sinus petrosus superior – propojuje sinus cavernosus se sinus sigmoideus.
• Sinus petrosus inferior – spojuje sinus cavernosus a foramen jugulare.
• Plexus basilaris – žilní pleteň na clivus occipitalis; propojuje sinus cavernosus, sinus marginalis a žíly páteřního kanálu.

Řízení mozkové cirkulace

V řízení mozkové cirkulace převažují místní humorální (metabolické) autoregulační mechanismy – vazodilatační účinky způsobuje hypoxie, hyperkapnie, ale i NO. Průtok krve mozkem je dán tlakovým gradientem a periferním odporem. Díky účinnému autoregulačnímu myogennímu mechanismu je průtok krve neměnný i při velkých změnách tlaku.