Portál:Otázky z anatomie (1. LF UK, VL)/27. Otázka
Svalové dno pánevní (diaphragma pelvis), mm. perinei, fossa ischioanalis, fascie (nakreslitfrontální řez)
Svalové dno pánevní
Pánevní dno je tvořeno vazivově–svalovými strukturami (diaphragma pelvis a diaphragma urogenitale). Upínají se na kostěný podklad malé pánve, čímž uzavírají pánevní východ a zajišťují tak nezbytnou podporu pánevních orgánů.
Obě membrány se stýkají v oblasti centrum perineale, které je klíčovým bodem pro zajištění integrity pánevního dna. Ačkoliv se jedná o struktury s odlišnými funkcemi a inervací, jejich vzájemná kooperace je nezbytná pro správnou funkci svěračů (zajištění kontinence) a umožnění průchodu plodu porodními cestami (extrémní dilatací porodních cest rozvolněním svalů pánevního dna).
Diaphragma pelvis
Membrána ve tvaru ploché nálevky, která odstupuje od stěn malé pánve a upíná se do hiatus analis, kudy prochází konečník.
Skládá se z m. levator ani a m. coccygeus. Rozpíná se od stěn malé pánve až k hiatus analis. Štěrbina, mezi oběma mm. levatori ani tvoří průchod zvaný hiatus urogenitalis, kterým prochází uretra a (u žen spolu s pochvou). Kraniálně jsou svaly pánevní membrány překryty fascií diaphragmatis pelvis superior (pokračování f. pelvis parietalis), kaudálně fascií diaphragmatis pelvis inferior.
Hlavní funkcí diaphragma pelvis je podpora pánevních orgánů. Všechny svaly pánevní membrány inervují přímé větve z plexus sacralis (S3–S4).[1].
M. levator ani
Párový sval, který tvoří ventrolaterální část diaphragma pelvis. Skládá se z m. pubococcygeus (pars pubica), m. iliococcygeus (pars iliaca) a m. puborectalis.
- M. pubococcygeus
- Tvoří ventrální část pánevního dna. Začíná ve společném začátku na os pubis, (1 cm od symfýzy)[1] a v průběhu se rozdělí na (m. pubovaginalis, m. puboperinealis a m. puboanalis).
- Svalové snopce se v průběhu vzájemně kříží, za vzniku smyčky, která tvoří aktivní podporu pánevních orgánů.
- Snopce se následně upínají do různých struktur (druhostranný sval, hiatus urogenitalis, lig. anococcygeum, až na kostrč).
- M. iliococcygeus
- Tvoří laterální část pánevního dna. Začíná jako vazivový pruh na arcus tendineus m. levatoris ani a upíná se na lig. anococcygeum a okraje kostrče.
- M. puborectalis
- Tvoří dolní hranici pánevního dna. Odstupuje z dorzální plochy os pubis, probíhá mediálně od m. pubococcygeus do oblasti anorektální junkce, kde se upíná do snopců druhostranného svalu. Úpon svalů vytváří manžetu obkružující rektum, která ho tlačí ventrálně a změnou kontrakce reguluje kontinenci stolice (relaxace svalu vede k defekaci). Zároveň ovlivňuje pánevní sklon a určuje tak hodnotu anorektálního úhlu.
M. coccygeus
Tvoří zadní část pánevního dna. Začíná na spina ischiadica a upíná se do oblasti sacrococcygeálního spojení.
Diaphragma urogenitale
Vazivová část se rozpíná ve tvaru trojúhelníku, mezi tubera ischiadica a symfýzou. Uzavírá hiatus urogenitalis kterým prochází uretra (u žen i pochva) a v oblasti centrum perinei se spojuje s diaphragma pelvis. Na spodní stranu naléhají topořivá tělesa a žlázy.
Svalová část je u mužů tvořena m. transversus perinei profundus a variabilním m. transversus perinei superficialis. U žen je tvořena svaly m. sphincter urethrovaginalis a m. compressor urethrae.
Povrchové svaly perinea
Upínají se k zevnímu genitálu a tvoří podklad hráze. Vytvářejí dva útvary, podle kterých je rozdělujeme na svaly urogenitálního a análního trojúhelníku.
Anální trojúhelník tvoří m. sphincter ani externus, vazivová membrána a lig. anococcygeum, které připevňuje anální oblast rekta ke kostrči.
- Svaly urogenitálního trojúhelníku
Fossa ischioanalis
| fossa ischioanalis | |
 Fossa ischioanalnis | |
| Ohraničení mediálně | m. levator ani s fascia diaphragmatis pelvis inferior |
|---|---|
| Ohraničení laterálně | m. obturatorius internus s jeho fascií |
| Ohraničení dorzálně | dolní okraj m. gluteus maximus s jeho fascií a lig. sacrotuberale |
| Ohraničení kraniálně | m. levator ani s fascia diaphragmatis pelvis inferior |
| Ohraničení kaudálně | fascia perinei |
| Obsah | corpus adiposum fossae ischioanalis, útvary procházející canalis pudendalis (Alcocki): nervus pudendus a vasa pudenda |
Fossa ischioanalis (ischiorectalis) je topografické místo pánve laterálně od rekta, které je ohraničeno:
- kraniálně/mediálně: m. levator ani s fascia diaphragmatis pelvis inferior
- laterálně: m. obturatorius internus s jeho fascií
- kaudálně: fascia perinei
- dorzálně: dolní okraj m. gluteus maximus s jeho fascií a lig. sacrotuberale
Dosahuje tedy od stydké kosti až ke gluteálnímu svalstvu. Obsahem fossa ischioanalis je corpus adiposum fossae ischioanalis, útvary procházející canalis pudendalis (Alcocki) − nervus pudendus a vasa pudenda, ventrálně je protažena až k symphysis pubica jako recessus pubicus.
Reference
- ↑ a b ČIHÁK, Radomír a Miloš (PROF.MUDR). Anatomie 1. - vydání. Grada Publishing, spol. s.r.o., 2001. 497 s. s. 370. ISBN 9788071699705.
