Plexus sacralis

Z WikiSkript

Plexus sacralis je největší nervová pleteň v lidském těle. Je vytvořená po stranách kosti křížové. Vzniká spojením předních větví sakrálních nervů − S1−S5, které vystupují ve foramina sacralia anteriora (pelvica). K této pleteni se dále připojují i vlákna předních větví lumbálních nervů − L4 a L5. Ta se spojují v truncus lumbosacralis, který přistupuje shora. Zdola se připojuje n. coccygeus, který vystupuje z hiatus sacralis.

  • Pleteň obsahuje v nervech S2–S4 také vlákna parasympatickásakrální parasympatikus.

Z plexus sacralis vystupují:

Nervus gluteus superior (L4−S1)[✎ upravit | ☲ editovat zdroj]

Motorický nerv, který po výstupu z pleteně prochází skrze foramen suprapiriforme. Jde spolu s a. et v. glutea superior a vstupuje mezi mm. glutei.

Inervační oblast[✎ upravit | ☲ editovat zdroj]

N. gluteus superior motoricky inervuje m. gluteus medius, m. gluteus minimus a m. tensor fasciae latae.

Nervus gluteus inferior (L5−S2)[✎ upravit | ☲ editovat zdroj]

Plexus sacralis

N. gluteus inferior je převážně motorický nerv. Po výstupu z pleteně prochází spolu s a. a v. glutea inferior skrze foramen infrapiriforme.

Inervační oblast[✎ upravit | ☲ editovat zdroj]

  1. motorickym. gluteus maximus
  2. sensitivně − zadní část pouzdra kyčelního kloubu

Nervus cutaneus femoris posterior (S1-S3)[✎ upravit | ☲ editovat zdroj]

Je to sensitivní nerv, který po výstupu z pleteně prochází skrze foramen infrapiriforme − mediálně od n. ischiadicus − pod m. gluteus maximus. Dále pokračuje po zadní straně stehna až k fossa poplitea.

Inervační oblast[✎ upravit | ☲ editovat zdroj]

N. cutaneus femoris posterior sensitivně inervuje kůži v dolní části regio glutea, kůži v regio femoris posterior, kůži hráze, zadních a bočních částí skrota, nebo labia majora.

Větve[✎ upravit | ☲ editovat zdroj]

  • nn. clunium inferiores − 2−3 sensitivní nervy inervující hýžďovou krajinu
  • rr. perineales − několik větví jdoucích v místě rýhy mezi stehnem a hrází − sulcus femoroperinealis − dopředu ke kůži hráze a k zadním a laterálním částem skrota u muže nebo labia majora u ženy
  • rr. cutanei − větve nervu na zadní straně stehna, které inervují kůži v regio femoris posterior

Nervus ischiadicus (L4−S3)[✎ upravit | ☲ editovat zdroj]

N. ischiadicus (L4−S3) je smíšený nerv a zároveň největší nerv v lidském těle. Po výstupu z pleteně prochází skrze foramen infrapiriforme − zevně od n. cutaneus femoris posterior − na zadní stranu pánve pod m. gluteus maximus.

  • Pod dolním okrajem m. gluteus maximus a zevně od tuber ischiadicum je nerv 1−2 cm kryt jen fascií a je tak přístupný pohmatu nebo terapeutickému dráždění

Dále vstupuje pod dlouhou hlavu m. biceps femoris a sestupuje po povrchu m. adductor magnus směrem k fossa poplitea. V různé výši se dělí na n. tibialis a n. fibularis communis.

  • Ve 20% případů se dělí vysoko nad fossa poplitea.

Větve[✎ upravit | ☲ editovat zdroj]

  • svalové větve z tibiální strany − pro caput longum musculi bicipitis femoris, m. semitendinosus, m. semimembranosus a pro část m. adductor magnus
  • svalové větve z fibulární strany − pro caput breve musculi bicipitis femoris
  • senzitivní větve − pro kyčelní a kolenní kloub

Nervus pudendus (S2−S4)[✎ upravit | ☲ editovat zdroj]

N. pudendus je nerv ze spodní části plexus sacralis.

  • Spolu s ním vystupují ze sakrální míchy také parasympatická vlákna pro pánevní orgány a pro zevní genitál (zejména pro kavernosní tělesa) − tedy vlákna visceromotorická

Nerv po výstupu z plexu jde do foramen infrapiriforme a spolu s a. et v. pudenda interna opouští dutinu malé pánve. Cestou vysílá svalové větve pro svaly dna pánevního − m. levator ani a m. coccygeus.

Po výstupu z foramen infrapiriforme nerv obtočí spina ischiadica a vstoupí skrze incisura ischiadica minor zpět do malé pánve, ale pod svaly dna pánevního. Tím vstupuje do fossa ischiorectalis a probíhá dopředu po boční stěně této jámy − tj. na m. obturator internus (na jeho fascii) − spolu s a. et v. pudenda interna. Je zde kryt zesílenou duplikaturou fascie m. obturator internus, která tak pro cévy a nerv vytváří canalis pudendalisAlcockův kanál. V nervově-cévním svazku kanálu je nerv nejmediálněji. Nervově-cévní svazek pak pokračuje dopředu a na zadní straně diaphragma urogenitale vstupuje nad diaphragma urogenitale a podél dolního ramene kosti stydké a pod symfysou pokračuje na dorsum penis / clitoridis.

Větve[✎ upravit | ☲ editovat zdroj]

nn. rectales inferiores[✎ upravit | ☲ editovat zdroj]

Větve z S3 a S4 jdou ke konečníku. Probíhají napříč přes fossa ischiorectalis a inervují:

nn. perineales[✎ upravit | ☲ editovat zdroj]

Obsahují dvě skupiny větví:

n. dorsalis penis / clitoridis[✎ upravit | ☲ editovat zdroj]

Párový nerv přecházející pod symfysou a pod ligamentum arcuatum pubis na dorsum penis / clitoridis je konečná větev n. pudendus. Nerv vede somatomotorická i somatosenzitivní vlákna pro svaly a kůži. Obsahuje též visceromotorická vlákna − parasympatická vlákna ze sakrálního parasympatiku, k nimž jsou připojena i sympatická vlákna ze spojek plexus sacralis s truncus symphaticus − pro erektilní tělesa. Inervuje:

  • sensitivně − kůže penisu (clitoris) a sliznici močové trubice
  • motoricky − svaly hráze a m. sphincter ani externus
  • visceromotoricky − cévy v corpus cavernosum v corpus spongiosum, v bulbus vestibuli a v dalších složkách erektilních útvarů

Poškození[✎ upravit | ☲ editovat zdroj]

Poškození n. pudendus vede k částečné inkontinenci moče a stolice, ke snížení citlivosti inervovaných částí kůže a k sexuálním poruchám.

Odkazy[✎ upravit | ☲ editovat zdroj]

Související články[✎ upravit | ☲ editovat zdroj]

Použitá literatura[✎ upravit | ☲ editovat zdroj]

  • ČIHÁK, Radomír. Anatomie III. 1. vydání. Praha : Grada, 1997. 672 s. ISBN 80-7169-140-2.