Portál:Otázky z biochemie (1. LF UK, VL)/65. Otázka
 | 65. Otázka | |||
| Biosyntéza a degradace steroidních hormonů. | ||||
| Otázky z biochemie (1. LF UK, VL) | ||||
| ⏪️ ⏩️ | ||||
Syntéza steroidních hormonů
Výchozím bodem pro syntézu steroidních hormonů je cholesterol. Jeho cyklopentanoperhydrogenfenantrenové jádro zůstává zachováno, změny probíhají na postranním řetězci:
Syntéza progesteronu
Progesteron zaujímá centrální postavení v biosyntéze steroidních hormonů.
- Oxidační odbourání postranního řetězce – vznik pregnenolonu
- Dehydrogenace – vznik progesteronu (21 uhlíků)
Funkce
Progesteron je tvořen v corpus luteum a placentě. Zabezpečuje přechod stratum functionale dělohy do sekreční fáze (příprava na nidaci oplodněného vajíčka), má antiestrogenní účinky (snižuje citlivost dělohy na oxytocin, a tak brání předčasnému porodu). Způsobuje zahuštění cervikálního hlenu (ochrana před spontánním potratem), stimuluje růst lobulů a alveolů v prsní žláze. Pravděpodobně zodpovídá za nárůst bazální teploty během ovulace. Ve velkých dávkách má natriuretický efekt.
Syntéza glukokortikoidů
Probíhá v kůře nadledvin v zona fasciculata. Postupné oxidace specifickými hydroxylázami v poloze 17, 21, 11. Medziprodukt 17α-hydroxyprogesteron je výchozím bodem pro syntézu pohlavních hormonů.
Kortisol = hydrokortizon – je nejúčinnější a zasahuje do metabolismu sacharidů a proteinů .
Kortison – vzniká dehydrogenací kortizolu – v poloze 11 vznikne oxoskupina. Má o něco menší účinky.
Funkce
Glukokortikoidy mají na starost mobilizaci energetických zásob, a tak zabezpečení přežití stresových situací a hladovění.
- Působení na sacharidy: zvýšení hladiny glykémie – sníží se utilizace glukózy, zvýší se glukoneogeneze z aminokyselin.
- Působení na proteiny: aktivace katabolismu – dochází k negativní dusíkové bilanci.
- Působení na lipidy: lipolýza tukových zásob na končetinách a ukládání depozit na břiše a tváři – centripetální obezita.
- Jiné efekty: snížení imunitní a zánětlivé reakce, eliminace alergických pochodů, účast na udržování tlaku krve.
Podrobnější informace naleznete na stránce Glukokortikoidy.Syntéza mineralkortikoidů
Probíhá v kůře nadledvin v zona glomerulosa.
Deoxykortikosteron (DOC) – dochází k hydroxylaci na 21. uhlíku. Zabezpečuje hospodaření s ionty, má však nižší metabolickou aktivitu.
Kortikosteron – hydroxyluje se DOC v poloze 11β.
Aldosteron – Metylová skupina v poloze 18 se oxiduje na aldehydovou skupinu a mezi ní a hydroxylovou skupinou se vytvoří poloacetálová vazba. Navzdory nízké sekreci je nejúčinnějším mineralkortikoidem. Zabezpečuje retenci Na+ a vylučování H+ a K+.
Funkce
Mineralkortikoidy zabezpečují hospodaření s vodou a ionty. Cílovou tkání jsou distální části nefronu. Zvyšují resorpci Na+ a Cl– a následně na to osmotický transport vody, čímž dojde ke zvýšení objemu plazmy. Jsou také zodpovědné za zvýšenou exkreci K+ a taktéž částěčně za vylučování Mg2+. Draslík se vylučuje spolu s H+ a při zvýšené sekreci se tak organismus může dostat do stavu alkalózy. Vlastním podnětem pro syntézu mineralkortikoidů je angiotensin II, snížený objem plazmy (hypovolémie) a poměr Na+/K+.
Syntéza mužských pohlavních hormonů
Vznikají z 17α – hydroxyprogesteronu. Na uhlíku 17 se odstraní postranní řetězec. Vzniká v testes a v malé míře v zona reticularis dřeně nadledvin (hydrogenací androstendionu).
Syntéza ženských pohlavních hormonů
Probíhá ve folikulech ovárií. Syntéza začíná od testosteronu, kde se v poloze 10 odstraní metylová skupina (uhlík 19) a vznikne sloučenina s osmnácti uhlíky - estron.
Estron – V poloze 17 obsahuje oxoskupinu. Jeho účinky se projevují zejména během menopauzy.
Estriol – V poloze α16 má hydroxyskupinu, je méně účinný.
Estradiol – 3,17 β-estradiol.
Syntéza a degradace kortizolu
Výchozí látkou pro syntézu steroidních hormonů, mezi něž glukokortikoidy patří, je cholesterol. Cholesterol je v buňkách zona fasciculata skladován ve velkém množství ve formě esterů. Jeho hlavním zdrojem pro buňky jsou plazmatické lipoproteiny (LDL a HDL), v menším množství je též nově syntetizován. Na tvorbě steroidních hormonů se v buňce podílejí zejména mitochondrie, v nichž vzniká prekurzor pregnenolon, a dále endoplazmatické retikulum, kde je díky enzymatickým reakcím pregnenolon postupně přeměňován na kortizol, či jiný steroidní hormon.
Hladina kortizolu
Sekrece ACTH je během dne pulzová, v návaznosti na tyto pulzy vždy stoupne sekrece kortizolu. Nejčastěji pozorujeme u lidí ranní pulzy kortizolu, přibližně 75 % denního výdeje kortizolu je pak vyloučeno v době mezi čtvrtou a desátou hodinou ranní. [1]. Denní produkce hormonu je 10–20 mg. Normální hodnoty pro ranní hladinu kortizolu v krvi jsou 118–618 nmol/l, ideální doba pro odběr je mezi sedmou a devátou hodinou. Odpolední odběry se provádí mezi 16. a 19. hodinou, fyziologické rozmezí je 85–460 nmol/l. [2] V diagnostice využíváme i stanovení koncentrace kortizolu v moči, provádíme jej po dvacetičtyřhodinovém odběru moči, referenční hodnoty jsou 79–590 nmol/24 h [2].
Reference
- ↑ GANONG, William F. Přehled lékařské fyziologie. 20. vydání. Praha : Galén, 2005. 890 s. s. 380. ISBN 80-7262-311-7.
- ↑ a b ZIMA, Tomáš a Kateřina MRÁZOVÁ. Normální laboratorní hodnoty dospělých : Biochemické hodnoty [online]. [cit. 2016-02-12]. <http://lekarske.slovniky.cz/normalni-hodnoty>.
