Portál:Otázky z biofyziky (1. LF UK, VL)/41. Otázka
 | 41. Otázka | |||
| Stavové veličiny, vratné a nevratné děje | ||||
| Otázky z biofyziky (1. LF UK, VL) | ||||
| Předchozí • Další | ||||
Stavové veličiny
Stavové veličiny popisují stav soustavy, nezávisí na způsobu, jímž se soustava do stavu dostala. Stavové veličiny rozdělujeme na veličiny intenzivní a extenzivní. Hodnota intenzivních stavových veličin nezávisí na velikosti systému např. koncentrace, teplota či hustota. Zatímco hodnota veličiny extenzivní na velikosti soustavy závisí, sem patří např. objem a hmotnost.
Příklad
Rozdíl mezi intenzivní a extenzivní veličinou si můžeme uvést na příkladu. Vezmeme-li zkumavku s roztokem můžeme ji popsat stavovými veličinami jako je hmotnost, objem, koncentrace, teplota či hustota. Potom ze zkumavky část roztoku odlijeme a opět můžeme roztok popsat stavovými veličinami. Veličiny, které po odlití roztoku nabydou jiné hodnoty jsou veličiny extenzivní, závisí tedy na velikosti soustavy. Změní se tedy hmotnost a objem, ovšem koncentrace roztoku bude pořád stejná, stejně tak se nezmění ani hustota. Tudíž o koncentraci a hustotě můžeme říct, že jsou veličinami intenzivními.
Vratné a nevratné děje
Průběh termodynamického procesu může být buď vratný nebo nevratný (reverzibilní × ireverzibilní).
Proběhne-li v dané soustavě rovnovážný děj v jednom směru a pak ve směru opačném a soustava se dostane zpět do původního stavu, aniž by nastaly v okolních tělesech změny,. Takový proces nazýváme jako vratný děj. Skutečné děje se ideálnímu vratnému pouze přibližují a to jen v případě, že probíhají dostatečně pomalu.
Všechny skutečné děje jsou nevratné. V jednom směru probíhají samovolně bez vnějšího působení a k tomu, aby děj probíhal v opačném směru, je nutno dodat energii z vnějšího zdroje.
