Poruchy vyprazdňování střev
Mezi poruchy vyprazdňování střev patří zácpa, enkopréza (umazávání), inkontinence a průjem. Fyziologická frekvence vyprazdňování stolice se liší podle věku.
Zácpa[upravit | editovat zdroj]
Zácpa (obstipace) je definována jako obtížné vyprazdňování tuhé stolice až nemožnost spontánní defekace. Jedná se o částečně subjektivní příznak. Může se jednat o samostatný problém (habituální, návyková zácpa), nebo o příznak provázející jiné onemocnění (zácpa organická, sekundární). Velmi důležité je odlišit organickou zácpu od funkční.[1]
Podrobnější informace naleznete na stránce Zácpa. Podrobnější informace naleznete na stránce Zácpa (pediatrie).Definice zácpy dle Římských kritérií II (1999)[upravit | editovat zdroj]
Platí některá z uvedených možností:
- méně než 3 stolice v týdnu;
- tuhá stolice ve více než 25 % defekací;
- pocit nekompletního vyprázdnění ve více než 25 % defekací;
- nutnost manuálních manévrů k usnadnění více než 25 % defekací (digitální evakuace stolice, podepření pánevního dna).[1]
Patogeneze[upravit | editovat zdroj]
Na vzniku zácpy se podílí snížený obsah vody ve stolici, prodloužený čas průchodu trávicím traktem, případně přítomnost mechanické překážky v terminální části trávicího traktu.[1]
Terapie[upravit | editovat zdroj]
Režimová a dietní opatření[upravit | editovat zdroj]
Pravidelný denní režim a stravování, dostatečný příjem tekutin, dostatek vlákniny ve stravě (celozrnné produkty, ovoce, zelenina). Dostatek pohybu, masáže břicha a zákaz projímadel. Nácvik defekačního reflexu s využitím fyziologického gastrokolického reflexu (po probuzení sklenice vody, obvyklé ranní úkony, snídaně, s odstupem 20–30 minut pokus o defekaci).
Farmakologická léčba[upravit | editovat zdroj]
Laktulóza, salinická projímadla, projímavé minerálky, klyzmata, léky stimulující motilitu tlustého střeva.[1]
Domnělá zácpa[upravit | editovat zdroj]
- projev přesudků či psychopatie[2]
Pseudoobstipace[upravit | editovat zdroj]
- při malém příjmu potravy[2]
Enkopréza[upravit | editovat zdroj]
- mimovolný odchod stolice (do prádla, na podlahu)[2]
Umazávání (soiling)[upravit | editovat zdroj]
- mimovolný únik kašovité stolice při chronické zácpě
- stagnující stolice v rektu je na povrchu rozpouštěna a uniká
- může být mylně považován za průjem[2]
Inkontinence stolice[upravit | editovat zdroj]
Průjem[upravit | editovat zdroj]
Průjem lze charakterizovat jako časté vyprazdňování řídké, neformované stolice. Jedná se o příznak se značným subjektivním zabarvením. Průjem je běžným projevem nejrůznějších poruch činnosti trávicího ústrojí. Průjmová onemocnění jsou ve světě příčinou až 20 miliónů úmrtí ročně, nejvíce ohrožené jsou malé děti.[3]
Podrobnější informace naleznete na stránce Průjem. Podrobnější informace naleznete na stránce Průjem (pediatrie). Podrobnější informace naleznete na stránce Diferenciální diagnostika průjmových onemocnění. Podrobnější informace naleznete na stránce Terapie průjmových onemocnění.Odkazy[upravit | editovat zdroj]
Reference[upravit | editovat zdroj]
- ↑ a b c d KLENER, Pavel, et al. Vnitřní lékařství. 3. vydání. Praha : Galén, 2006. s. 608-609. ISBN 80-7262-430-X.
- ↑ a b c d BENEŠ, Jiří. Studijní materiály [online]. ©2007. [cit. 2009]. <http://www.jirben.wz.cz/>.
- ↑ KLENER, Pavel, et al. Vnitřní lékařství. 3. vydání. Praha : Galén, 2006. s. 610-613. ISBN 80-7262-430-X.
Použitá literatura[upravit | editovat zdroj]
- HRODEK, Otto a Jan VAVŘINEC, et al. Pediatrie. 1. vydání. Praha : Galén, 2002. ISBN 80-7262-178-5.
- ŠAŠINKA, Miroslav, Tibor ŠAGÁT a László KOVÁCS, et al. Pediatria. 2. vydání. Bratislava : Herba, 2007. ISBN 978-80-89171-49-1.
