Posttraumatická obrna lícního nervu

Z WikiSkript

Horní část obličeje je inervována zkříženými i nezkříženými vlákny (žlutá+oranžová) ve srovnání s dolní částí, která je somatomotoricky inervována pouze zkříženými vlákny

Poúrazová obrna lícního nervu (paresis nervi facialis posttraumatica) může být jednostranná i oboustranná. Traumata zasahující průběh nervu jsou nejčastěji zlomeniny lebečních kostí, nebo poranění měkkých tkání v oblasti glandula parotis.

Jednostrannou parézu lícního nervu mohou způsobit
  • fraktura pyramidy temporální kosti;
  • poranění distální části nervu v oblasti foramen stylomastoideum (bodná poranění);
  • poranění v oblasti parotidy (řezná poranění).
Typy poškození nervu
  1. úplná paréza u distálních poranění nervu v měkkých tkáních;
  2. deficit lícního nervu při transverzální zlomenině pyramidy temporální kosti, která je kolmá na zevní zvukovod a prochází skrze kochleu a kanál lícního nervu;
  3. u longitudinálních zlomenin pyramidy temporální kosti (které jsou častější než transverzální) k poranění lícního ani vestibulokochleárního nervu nedochází, mohou však být poškozeny sluchové kůstky.
Možnosti léčby
  • aplikace kortikoidů a vitaminů (B1, B6, B12);
  • chirurgický výkon:
    • prostá dekomprese kostěného kanálu nervu, je–li nerv zachován a pouze stlačen zlomeninou;
    • mikrosutura nervu end to end nebo anastomóza nervu za štěpem;
    • nelze–li lícní nerv rekonstruovat, je možno použít zkříženou anastomózu XII. a VII. nervu nebo reanimační techniky (aktivní nebo pasivní závěs ústního koutku, úprava).

Odkazy[upravit | editovat zdroj]

Související články[upravit | editovat zdroj]

Použitá literatura[upravit | editovat zdroj]

  • SAMEŠ, M, et al. Neurochirurgie. 1. vydání. Praha : Jessenius Maxdorf, 2005. 127 s. s. 33–34. ISBN 80-7345-072-0.