Profesionální poškození periferních nervů

From WikiSkripta

Toxické poškození[edit | edit source]

  • toxická neuropatie
  • typický charakter – symetrická, senzorimotorická, distální polyneuropatie
  • první jsou postižena vlákna senzitivní, protože jejich těla jsou v ggl. spinale, tedy mimo hematoencefalickou bariéru a jsou tedy poškozovány také
  • distální je to proto, že trpí nejvíce část neuronu, která je nejdále od centra regenerace (tedy od buněčného těla)
  • navíc čím je axon delší, tím je náchylnější k poškození → proto jsou hlavní příznaky na DK

Příznaky[edit | edit source]

  • senzitivníparestézie, mravenčení, …, hlavně na DK akrálně, hlavně v noci, snížení či vymizení reflexů – první mizí ty distální (reflex achilovy šlachy)
  • až později vznikají motorické poruchy – typická je peroneální paréza (nezvedá špičku nohy)

Vyšetření[edit | edit source]

Noxy[edit | edit source]

  • olovo, rtuť
  • organická rozpouštědla – sirouhlík, hexan, trichloretylén, akrylamid, PCB

Dif. dg[edit | edit source]

  • příznaky jsou silně nespecifické
  • hlavně – alkoholická polyneuropatie (vyšetříme GMT, CDT – karbohydrátdeficientní transferin)
  • diabetická, paraneoplastická (hlavně ca plic, ovaria, hematogenní)
  • jak u DM tak u tumorů může být polyneuropatie první příznak nemoci → při výskytu polyneuropatie na to musíme myslet

Léčba[edit | edit source]

  • vyřazení z expozice, vitaminy B1, B6, B12, E, vazoaktivní látky, nootropika, při bolestech – antiepileptika

Poškození z přetěžování[edit | edit source]

ostatní jsou vzácné

  • na DK – n. peroneus – útlak při průchodu za hlavičkou fibuly, při práci v podřepu či vkleče
  • n. tibialis – útlak v tarzálním tunelu (při průchodu za vnitřním kotníkem)
  • při častém stoupání na špičky – baletky (poškození nervu tahem), žokejové (vzpínání ve třmenech), malíři pokojů (na štaflích)

Syndrom karpálního tunelu[edit | edit source]

  • v karpálním tunelu dojde k nějaké expanzi – má dvě hlavní etiologie
  • endogenní – hormonální změny (syndrom se projeví oboustranně), záněty (tendovaginitidy, …) a metabolické změny
  • exogenní – posttraumatické, z manuální práce
  • jenom ty exogenní jsou uznávány jako NzP!!!
  • nejčastější skupiny činností vedoucí k syndromu:
    • těžká fyzická práce, kontrakce flexorů (kladivo, těžká břemena)
    • stereotypní opakování flexe a extenze prstů (dříve u dojiček krav, hudebníci, práce na počítači)
    • jemné práce při sevření prstů (hodináři, jemní mechanici)
    • přímý tlak na zápěstí (zubaři, práce s nůžkami)
  • subjektivní příznaky:
    • první příznaky – ranní tupost v prstech
    • pak je 2. fáze – noční parestézie
    • 3. fáze – denní parestézie – hlavně při práci s rukama nad hlavou (třeba držení se madla v MHD)
    • 4. fáze – neobratnost drobných pohybů
  • objektivní nález – poruchy citlivosti – posuzujeme je na 2. prstu (porovnáváme čití na bříšku 2. a 5. prstu)
  • motorický defekt vzniká později – hlavně atrofuje m. abductor pollicis brevis
  • prokážeme příznakem svíčky – ruka dlaní vzhůru, palec trčí nahoru, tlačíme ho do dlaně, sledujem jeho odpor
  • vzniklá atrofie tohoto svalu dělá takovou jamku laterálně na thenaru
  • čití na thenaru je normální (subkutánní větev vychází z n. medianus ještě před vstupem do tunelu!!!)
  • vzniká pseudoneurom n. mediani – vřetenovité ztluštění nervu – jak se tam díky útlaku hromadí axonoplasma
  • provokační testy – Tinelův příznak – poklep kladívkem na retinakulum vyvolá parestézie
  • hyperflexe zápěstí udělá totéž
  • laboratorní objektivizace – ENG (elektroneurografie) – bude normální rychlost vedení axonem na předloktí a v dlani, v tunelu je zpomalení

Dif. dg[edit | edit source]

  • syndrom pronator teres (útlak medianu proximálně na předloktí), kořenový syndrom C6, cervikobrachiální syndrom

Léčba[edit | edit source]

  • vyřazení z expozice, polohování dlahou, vazoaktivní látky, NSA, lokálně kortikoidy
  • poslední možnost – operace – obvykle se už pracovník nemůže vrátit do práce, neboť pohyb zápěstím je alterován

Jiné syndromy[edit | edit source]

  • paréza n. ulnaris v sulcus nervi ulnaris u kuličů skla

Poškození z vibrací[edit | edit source]

Searchtool right.svg Podrobnější informace naleznete na stránce Vibrace a lidský organismus.

Odkazy[edit | edit source]

Související články[edit | edit source]

Zdroj[edit | edit source]

  • BENEŠ, Jiří. Studijní materiály [online]. [cit. 24.02.2010]. <http://jirben.wz.cz>.

Použitá literatura[edit | edit source]

  • PELCLOVÁ, Daniela. Nemoci z povolání a intoxikace. 2. vydání. Praha : Karolinum, 2006. 207 s. ISBN 80-246-1183-X.