Radionuklidová vyšetření štítné žlázy
Radionuklidová vyšetření a terapie patologií štítné žlázy patří historicky mezi jedny z prvních aplikací nukleární medicíny.
Před samotným vyšetřením je nutno zvážit jeho výpovědní hodnotu. Nezbytná je znalost anamnézy, fyzikálního vyšetření a laboratorních hodnot specifických pro patologie štítné žlázy, jako jsou hladiny tyroxinu a tyreoglobulinu.
Akumulační test[edit | edit source]
Pacientovi je podán radioaktivní 131jód, nejčastěji perorálně ve formě kapslí. Po jeho vstřebání ze střeva jsou jodové ionty vychytávány diferencovanými strukturami štítné žlázy, a to jak fyziologickými, tak patologickými (tumory a jejich metastázy). To ale neplatí pro medulární část štítné žlázy.
Výstupem testu je měření radioaktivity nad štítnou žlázou za 24 hodin a srovnání s aktivitou podaného radiofarmaka. Výsledky můžou zkreslit některá farmaka, která obsahují jód a tím dojde k vysycení vychytávacích mechanismů a menší akumulaci radiojódu.
Wernerův supresní test[edit | edit source]
Několikadenním podáváním trijodtyroninu je dosaženo down-regulace metabolismu štítné žlázy a snížení akumulace radiojódu pod 50 %. Tumory a jiné patologické léze nereagují na regulační mechanismy a jejich vychytávání není tak výrazně omezeno.
Akumulační testy se již rutině neprovádí, byly nahrazeny scintigrafickými metodami.
Scintigrafická vyšetření[edit | edit source]
Vychytávání různých radiofarmak ukazuje rozložení a míru funkčnosti tkání štítné žlázy. Můžeme sledovat folikulární nebo medulární složku, záleží na radiofarmaku, které použijeme.
Radiofarmaka[edit | edit source]
99mTcO4- (pertechnát, technecistan) je ve formě sodné soli nejčastěji používaným radiofarmakem, nahrazuje 131I, neboť se jedná o čistý γ zářič o nízké energii a krátkém poločasu, tedy představuje menší radiační zátěž pro organismus. Podléhá stejným metabolickým drahám jako jód. Jeho nevýhodou je fyziologické vychytávání v jiných tkáních (žaludek, slinné žlázy,...).
131I a 123I vykazuje vyšší specificitu. Znamená ale vyšší zátěž.
99mTc-DMSA (dimerkaptojantarová kys.) a 99mTc-pentetreotid jsou vhodná radiofarmaka pro vyšetření dřeně štítné žlázy a sledování patologií C-buněk (především tumorů).
Hodnocení výsledků[edit | edit source]
Zdravá tkáň vychytává radiofarmakum (jód, pertechnát) homogenně. Patologické procesy se projevují na scintigramu změnou kumulace radiofarmaka.
- homogenní snížení – hypotyreóza u Hashimotovy thyreoitidy, jizvení, někdy důsledek nevhodně silné radioterapie;
- homogenní zvýšení – hypertyreóza (←adenomy hypofýzy), Gravesova-Basedowova nemoc...;
- „studené uzly“ – část tkáně vychytává radiofarmakum méně nebo vůbec. Jedná se o cysty, jizvy, afunkční adenomy nebo nediferencované karcinomy;
- „horké uzly“ – zvýšené vychytávání radiofarmaka vykazují diferencované ca., hyperfunkční adenomy.
Radionuklidová vyšetření jsou málokdy samy o sobě diagnostické. Významnou roli ale hrají při diferenciální diagnóze, předoperační přípravě a sledování terapeutických procesů.
Odkazy[edit | edit source]
Související články[edit | edit source]
Použitá literatura[edit | edit source]
- KUPKA, Karel, Jozef KUBINYI a Martin ŠÁMAL, et al. Nukleární medicína. 1. vydání. vydavatel, 2007. 185 s. ISBN 978-80-903584-9-2.