Receptory, činnost, rozdělení
(Redirected from Receptory)
Receptory jsou sturktury, které převání podnět na vzruch. Jako receptor můžeme chápat orgán, který se na tranformaci signálu podílí, konkrétní buňku transformující signál či bílkovinu vážící ligand a dále přenášející signál.
Vnímáme-li receptor jako bílkovinu, pak jsou receptorem vazebná místa, na kterých je identifikován chemický signál sloužící k převodu signálu. Jsou tvořeny bílkovinnými látkami. Tyto látky musí být schopny odlišit správný signál pro danou buňku. Tento signál lze také označit jako první posel, ligand či agonista. Spojení signálu s receptorem může být zablokováno blokátorem neboli antagonistou. Jeden typ signálu může a nemusí vyvolat stejnou reakci. To, jakou reakci vyvolá, záleží na typu receptoru, mechanismu receptoru a na místě, kde receptor je přítomen.
Rozdělení[1][edit | edit source]
Receptory rozdělujeme dle různých kritériích do kategorií. Cílem tohoto rozdělení je lepší orientace v různých druzích receptorů.
Podle struktury[edit | edit source]
Podle struktury rozdělujeme receptory na buněčná (opouzdřená) tělíska a na volná nervová zakončení. Volná nervová zakončení mohou být jak myelizovaná tak nemyelizovaná nervová vlákna.
Podle lokalizace a působení[edit | edit source]
Dle lokalizace a působení receptorů rozlišujeme dvě skupiny, somatické a útrobní. Mezi somatické receptory řadíme exteroreceptory, telereceptory (dálkové/distanční), kontaktní a proprioreceptory. Proprio receptory nacházíme ve. stavlech, šlachách a kloubech. Mezi proprioreceptory patří ii receptory vestibulání. Do kategorie útrobní receptory řadíme visceroreceptory, interoreceptory a angioreceptory.
Podle druhu adekvátního podnětu[edit | edit source]
Podle druhu adekvátního podnětu rozlišujeme machanoreceptory, chemoreceptory a radioreceptory. Radioreceptory ještě klasifikujeme jako fotoreceptory a termoreceptory.
Klinické[edit | edit source]
Z klinického hlediska rozlišujeme receptory speciálních smyslů, receptory povrchové citlivosti kožní a receptory hluboké citlivosti. Mezi receptory povrchové citlivosti kožní patří receptory reagující na hmat, teplo, chlad a bolest. Do kategorie hluboké citlivosti spadají receptory šlach, svalů, kloubů a receptory útrobní (viz. výše).
Odkazy[edit | edit source]
Související články[edit | edit source]
Reference[edit | edit source]
- ↑ TROJAN, Stanislav, et al. Lékařská fyziologie. 4., přeprac. a uprav vydání. Praha : Grada Publishing, a.s, 2003. 772 s. ISBN 80-247-0512-5.
Použitá literatura[edit | edit source]
- TROJAN, Stanislav, et al. Lékařská fyziologie. 4., přeprac. a uprav vydání. Praha : Grada Publishing, a.s, 2003. 772 s. ISBN 80-247-0512-5.

