Rhabdomyosarkom

Z WikiSkript

Rhabdomyosarkom je maligní nádor vycházejí z příčně pruhované svaloviny.

Etiologie a epidemiologie[✎ upravit | ☲ editovat zdroj]

Rhabdomyosarkom je nejčastější maligní nádor u dětí.

Patologie[✎ upravit | ☲ editovat zdroj]

Histologicky se vyskytují 4 základní podjednotky:

  • embryonální – zahrnuje sarcoma bothyroides;
  • alveolární;
  • pleomorfní;
  • smíšený.
CT hlavy bez kontrastu – izodenzní masa bez intrakraniální progrese. Jedná se o postaurikulární vrozený alveolární rhabdomyosarkom.

Lokalizace[✎ upravit | ☲ editovat zdroj]

  • nejčastěji bývají postiženy hlava a krk – 35 %;
  • trup a končetiny – 35 %;
  • genitourinární oblast – 30 %.

Metastazování[✎ upravit | ☲ editovat zdroj]

Nádory mají výraznou tendenci vytvářet lokální recidivy. Metastazují časně a to jak hematogenně, tak lymfogenně. Postižen může být kterýkoliv orgán.

Diagnóza[✎ upravit | ☲ editovat zdroj]

Terapie[✎ upravit | ☲ editovat zdroj]

Kombinace účinných cytostatik umožnila upustit od radikálních, často mutilujících chirurgických výkonů.

  • chemoterapie – zahajovací neoadjuvantní léčba po biopsii;
  • chirurgie – po zmenšení nádoru následuje definitivní chirurgický výkon;
  • radioterapie – reziduum nádoru a postižené lymfatické uzliny je nezbytné ošetřit radioterapií.

Prognóza[✎ upravit | ☲ editovat zdroj]

Závisí na stádiu onemocnění.

  • Lokalizované formy – vyléčení je možné až ve 100 %.
  • Metastatický rozsev – 40 %.

Celkové přežití se udává 70 %.

Odkazy[✎ upravit | ☲ editovat zdroj]

Související články[✎ upravit | ☲ editovat zdroj]

Použitá literatura[✎ upravit | ☲ editovat zdroj]

  • PETRUŽELKA, Luboš a Bohuslav KONOPÁSEK. Klinická onkologie. 1. vydání. Praha : Karolinum, 2003. 274 s. ISBN 80-246-0395-0.