Serotoninový syndrom
Serotoninový syndrom je život ohrožující stav, který je vyvolán zvýšenou hladinou serotoninu. Nejčastěji vzniká po užívání SSRI v kombinaci s inhibitory monoaminooxidázy, užíváním lehkých opioidů jako je například tramadol, či při léčbě lithiem. Může se též objevit v souvislosti s intoxikací amfetaminy při kombinaci s výše uvedenými.
Dělení[edit | edit source]
Tento stav můžeme dělit podle oblasti nervového systému, jenž je postižen, na
- centrální – zahrnuje stavy jako zmatenost, dysartrii, tremor, agitovanost, mánie;[1]
- periferní – kde můžeme sledovat křeče, meteorismus, hypertenzi a tachykardii.
Podle funkcí, které jsou postiženy ho můžeme dělit na:
- kognitivní – bolesti hlavy, agitovanost, halucinace;
- autonomní – hypertermie, vazokonstrikce, nauzea, průjem;
- somatické – myoklonus, hyperreflexie, tremor;
Dělní na centrální a periferní je používanější.
Příčina[edit | edit source]
Serotoninový syndrom není nežádoucí účinek ve smyslu idiopatického, ale je to očekávaný stav zvýšené hladiny serotoninu. Tento efekt je způsoben interakcemi na úrovni cytochromu P450. K interakcím může docházet např. s propranololem, teofylinem, benzodiazepiny a mnoha dalšími léčivy. Ke vzniku serotoninového syndromu přispívá také genetický polymorfismus v enzymech cytochromu P450, který se vyskytuje v 10 až 20 % populace.
Léčba[edit | edit source]
Serotoninovému syndromu můžeme předcházet podáváním cyproheptadinu, který je antihistaminikem 1. generace a má také antiserotonní účinky.
Odkazy[edit | edit source]
Související články[edit | edit source]
Použitá literatura[edit | edit source]
- LINCOVÁ, Dagmar, et al. Základní a aplikovaná farmakologie. 1. vydání. GALÉN, 2002. 601 s. ISBN 80-7262-168-8.
- HYNIE, Sixtus. Farmakologie v kostce. 2. vydání. Praha : Triton, 2001. 520 s. ISBN 80-7254-181-1.
Referecne[edit | edit source]
- ↑ LINCOVÁ, Dagmar, et al. Základní a aplikovaná farmakologie. 1. vydání. GALÉN, 2002. 601 s. ISBN 80-7262-168-8.