Somatoformní poruchy

Z WikiSkript

Somatizační porucha[✎ upravit | ☲ editovat zdroj]

Somatizační poruchu popsal P. Briquet jako dramatické zdravotní potíže s nejasnou příčinou. Jedná se o opakované měnící se tělesné příznaky, na jejichž základě pacient vyžaduje léčbu specialistů. Pacient předkládá působivé popisy různorodých potíží, zahrnující bolesti břicha, gastrointestinální potíže, zvracení a reflux potravy, průjmy. Může se také jednat o kožní potíže, vyrážky, bolesti končetin a kloubů, případně hluchotu a poruchy jiných vjemů. [1]

Prevalence[✎ upravit | ☲ editovat zdroj]

Četnost výskytu je u žen okolo 2 %, u mužů se tato porucha vyskytuje mnohem méně. Část symptomů splňuje až 10 % populace, v těchto případech však nebývá klasifikována somatizační porucha. Porucha má počátek v dospívání a časné adolescenci, její průběh bývá chronický s kolísající intenzitou.

Komplikace[✎ upravit | ☲ editovat zdroj]

Komplikace nastávají jako důsledek častých návštěv lékaře. Rizikové mohou být opakované operace, vysoké dávky užívaných látek se sklonem ke vzniku závislosti, může následovat také narušení sociálních vztahů.

Diagnostika[✎ upravit | ☲ editovat zdroj]

Postiženo bývá zpravidla více orgánových soustav, přičemž laboratorní výsledky zůstávají i po dlouhodobém zkoumání negativní. Pro správnou diagnostiku somatizační poruchy je nutných 6 příznaků zahrnujících alespoň dvě orgánové soustavy, přičemž uplynula doba minimálně 2 let bez jakýchkoliv nálezů. Při diagnostice této poruchy bývá často obtížné ji odlišit od skutečných somatogenně podmíněných poruch. Jedná se především o systémové choroby (lupus erythematodes, roztroušená skleróza, akutní intermitentní porfyrie, hematochromatóza).

Výše popisované syndromy se vyskytují také jako součást dalších duševních poruch:

  •  afektivní poruchy (porucha spánku, libida, chuť k jídlu),
  •  panická porucha (bušení srdce, bolesti hrudníku, závratě, pocení),
  •  schizofrenie.

Léčba[✎ upravit | ☲ editovat zdroj]

Somatizační porucha je obtížně léčitelná. Psychiatr především informuje o vztahu tělesných a duševních procesů a pokusí se tak přinést pacientovi nadhled nad jeho nemocí. Přínosné také je, pokud pacient setrvá u stejného lékaře a je ubezpečen, že se nejedná o pravé fyzické potíže. Zavádějí se i nové léčebné metody biofeedback, která je založena na svalové relaxaci. V malých dávkách může být k užitku také podávání antidepresiv a anxyolitik.

Hypochondrická porucha[✎ upravit | ☲ editovat zdroj]

Hypochondrická porucha je charakteristická strachem, že postižený trpí některou závažnou chorobou, aniž by však byly přítomny symptomy. Pro diagnostiku je potřebná přítomnost obav z alespoň dvou závažných onemocnění v průběhu 6 měsíců, přičemž výsledky vyšetření souvisejících s potenciálním onemocněním jsou negativní. Odhaduje se prevalence 10–20 % pacientů navštěvujících praktické lékaře.

Při diagnostice je opět nutno odlišit od reálných somatických chorob. Symptomy mohou být také součástí úzkostných poruch nebo v rámci schizofrenie a afektivních poruch.

V léčbě hypochondrické poruchy se využívá psychoterapie, která bývá obvykle časově náročná. Lékař by se měl zabývat především sociálními a interpersonálními problémy pacienta tak, aby se pacient naučil zvládat své obavy. Pokud postižený zároveň trpí hlubší depresí, může být užitečné nasazení antidepresiv.

Somatoformní vegetativní dysfunkce[✎ upravit | ☲ editovat zdroj]

Symptomy u somatoformní vegetativní dysfunkce jsou podobné jako u předchozích poruch, ale pacienti si stěžují především na fungování orgánů inervovaných vegetativním nervstvem.

Často postižené soustavy:

Přetrvávající somatoformní bolestivá porucha[✎ upravit | ☲ editovat zdroj]

Přetrvávající somatoformní bolestivá porucha se projevuje nevysvětlitelnými bolestmi o velké intenzitě, které ovlivňují pozornost pacienta a způsobují problémy, přetrvávající po dobu alespoň 6 měsíců. V léčbě se podávají anxiolytika, nevhodná jsou analgetika, přestože jsou pacientem vyžadována. Užitečné také může být užívání antidepresiv v souladu s komplexním psychoterapeutickým přístupem.

Odkazy[✎ upravit | ☲ editovat zdroj]

Související články[✎ upravit | ☲ editovat zdroj]

Použitá literatura[✎ upravit | ☲ editovat zdroj]

  1. ZVOLSKÝ PETR a RABOCH JIŘÍ. Psychiatrie. 1. vyd. Praha: Galén, c2001, xxvii, 622 s.