Roztroušená skleróza

Z WikiSkript
Roztroušená skleróza
Multiple sclerosis
Sclerosis multiplex
Demyelinizace. CD68 značí některé makrofágy
Demyelinizace. CD68 značí některé makrofágy
Rizikové faktory ženské pohlaví, kouření
Klasifikace a odkazy
MKN-10 G35
MeSH ID D009103
OMIM 126200
MedlinePlus 000737
Medscape 1146199

Roztroušená skleróza (RS, sclerosis multiplex) je autoimunitní onemocnění bílé hmoty CNS, které vede ke ztrátě myelinu v zánětlivých ložiscích a k difúzní ztrátě axonů. Začíná nejčastěji mezi 20. a 30. rokem, ale může se objevit již v dětském věku. Postihuje muže i ženy v poměru 1:2, což se vysvětluje hormonálními vlivy na imunitní systém.

Syndromy roztroušené sklerózy

Průběh[✎ upravit | ☲ editovat zdroj]

  1. v 85 % případů zpočátku remitentní průběh (střídání atak a remisí) a po vyčerpání rezerv nervového systému průběh chronicko-progresivní (ubývá atak, narůstá invalidita);
  2. v 15 % případů primárně progresivní průběh;
  3. vzácně relabující – progredující průběh (malignější varianta).

Klinický obraz[✎ upravit | ☲ editovat zdroj]

  • Zrakové poruchy: porucha vizu, bolestivost bulbů při pohybu, porucha barvocitu (optická/retrobulbární neuritida = zánět očního nervu), někdy centrální skotom.
  • Poruchy citlivosti kdekoli na těle: hypestézie, parestézie, hyperestézie, které nesledují distribuci nervových kořenů ani periferních nervů.
  • Motorické poruchy: parézy centrálního typu, spasticita – postižení motorických pyramidových drah.
  • Mozečkové příznaky: neocerebelární syndrom (intenční tremor, ataxie, sakadovaná řeč), paleocerebelární syndrom (poruchy stoje a chůze).
  • Poruchy funkce střev a močového měchýře: imperativní mikce, retence moči, snížená kapacita močového měchýře, inkontinence,
  • Sexuální poruchy,
  • Kmenové příznaky (neuralgie trigeminu, obrna lícního nervu, obrny okohybných nervů, disociovaný nystagmus – poškození části fasciculus longitudinalis medialis).
  • Neuropsychiatrické symptomy jako jsou únava (zpomalené vedení demyelinizovanými nervy), deprese, euforie, poruchy kognice.

Diagnóza[✎ upravit | ☲ editovat zdroj]

  • MRI: hypersignální ložiska v bílé hmotě mozku a míchy na T2 vážených obrazech a hyposignální ložiska na T1 vážených obrazech (množství koreluje s tíží onemocnění);
  • vyšetření mozkomíšního moku: intratekální syntéza IgG, přítomnost alespoň 2 oligoklonálních pásů v alkalické části spektra, které nejsou přítomné v séru, v atace: pleiocytóza mononukleárních buněk (do 100/3) a převaha lymfocytů;
  • vyšetření evokovaných potenciálů (zrakových a somatosenzorických): prodloužení latence vln;
  • oftalmologické vyšetření (při retrobulbární neuritis): v akutním stadiu edém papily, později její temporální nablednutí (projev atrofie).

Diferenciální diagnóza[✎ upravit | ☲ editovat zdroj]

  • Chirurgicky řešitelné léze (tumory, výhřezy meziobratlových plotének, cévní malformace).
  • Metabolická a degenerativní onemocnění CNS (spinocerebellární ataxie, dospělá forma adrenoleukodystrofie, Wilsonova choroba).

Léčba[✎ upravit | ☲ editovat zdroj]

  • Akutní ataka: vysoké dávky kortikoidů i. v. (metylprednisolon), většinou 1 g po dobu 5 dnů.
  • Prevence atak a progrese v období remise: interferon beta, glatirameracetát, azathioprinStátní úřad pro kontrolu léčiv: azathioprin, natalizumabStátní úřad pro kontrolu léčiv: natalizumab, eventuelně imunoglobuliny i. v. v imunosupresívních dávkách.
  • Chronická progrese: kortikoidy s cyklofosfamidem či mitoxantronem.
  • Symptomatická léčba:
  • spasticita – centrální myorelaxancia (baklofenStátní úřad pro kontrolu léčiv: baklofen, tinazidin, tetrazepam ),
  • sfinkterové obtíže – anticholinergika,
  • bolesti a parestézie – (gabapentinStátní úřad pro kontrolu léčiv: gabapentin, pregabalinStátní úřad pro kontrolu léčiv: pregabalin, carbamazepin),
  • deprese – SSRI,
  • únava – pravidelné cvičení, vitaminoterapie,
  • mozečkové příznaky – physostigminStátní úřad pro kontrolu léčiv: physostigmin,
  • intenční třes – clonazepamStátní úřad pro kontrolu léčiv: clonazepam,
  • imperativní močení – imipraminStátní úřad pro kontrolu léčiv: imipramin, oxybutinin.

Video[✎ upravit | ☲ editovat zdroj]

Video v angličtině, definice, patogeneze, příznaky, komplikace, léčba.

Odkazy[✎ upravit | ☲ editovat zdroj]

Související články[✎ upravit | ☲ editovat zdroj]

Externí odkazy[✎ upravit | ☲ editovat zdroj]

Použitá literatura[✎ upravit | ☲ editovat zdroj]

  • NEVŠÍMALOVÁ, Soňa, Evžen RŮŽIČKA a Jiří TICHÝ, et al. Neurologie. 1. vydání. Praha : Galén, 2002. 368 s. s. 211-216. ISBN 80-7262-160-2.
  • AMBLER, Zdeněk. Základy neurologie. 6. vydání. Praha : Galén, 2006. 351 s. s. 221-225. ISBN 80-7262-433-4.