Obrna lícního nervu

Z WikiSkript

Anatomicko – fyziologické poznámky[✎ upravit | ☲ editovat zdroj]

  • dvě složky – nervus facialis a n. intermedius, vystupuje anterolaterálně z mostomozečkového koutu a vstupuje do meatus acusticus internus;
  • laterálně od něj probíhá n. VIII, n. intermedius jde mezi n. facialis a n. VIII;
  • v meatus acusticus internus jde nahoře vpředu (dole jde akustický nerv a vzadu vestibulární);
  • je zde cévně zásoben a. labyrinti (větev a. cerebelli ant. inf.);
  • uvnitř pyramidy probíhá v canalis n. facialis (Fallopii) – má 3 úseky:
  • labyrintový – směřuje dopředu dolů, končí ggl. geniculi;
  • tympanální – stočení o 75° dozadu (směrem dopředu se odděluje n. petrosus major s parasympatikem pro ggl. pterygopalatinum);
  • probíhá podél mediální stěny cavum tympani;
  • vydává 2 větve – n. stapedius a chorda tympani;
  • opouští kost ve foramen stylomastoideum a vstupuje do glandula parotis;
  • pět hlavních větvírr. temporales, rr. zygomatici, rr. buccales, r. marginalis mandibulae a r. colli.
Horní část obličeje je inervována zkříženými i nezkříženými vlákny (žlutá+oranžová) ve srovnání s dolní částí, která je somatomotoricky inervována pouze zkříženými vlákny

N. facialis[✎ upravit | ☲ editovat zdroj]

  • motoricky inervuje mimické svaly, platysma, m. stapedius, m. stylohyoideus a venter post. musculi digastrici;
  • centrální motoneuron – v dolní třetině gyrus praecentralis, jde přes capsula interna, kříží se v kaudálním pontu a končí v jádru;
  • některá vlákna pokračují kaudálně, opět se kříží a vystupují k jádru ipsilaterálnímu vzhledem ke kortexu (tzv. Déjerinův rekurentní svazek);
  • z toho plyne, že část jádra pro horní polovinu obličeje má vlákna z obou hemisfér, zatímco dolní část má jen vlákna zkřížená;
  • proto supranukleární léze šetří motoriku horní části obličeje (pacient nesešpulí ústa, ale hýbe obočím);
  • emoční kontrola mimiky jde z extrapyramidových struktur přes RF → když jsou tyto dráhy při supranukleární lézi zachovány, je zachována emoční mimická odpověď.

N. intermedius[✎ upravit | ☲ editovat zdroj]

  • obsahuje tři typy vláken:
  • aferentní somatická vlákna ze zadní části zevního zvukovodu a části boltce;
  • senzorická chuťová vlákna z předních 2/3 jazyka;
  • visceromotorická vlákna k gl. submandibularis, gl. sublingualis, žlázkám v nose a k slzné žláze;
  • těla bipolárních bb. chuťových jsou v ggl. geniculi;
  • pregangliová vlákna parasympatiku jsou z kmene z ncl. salivatorius superior (přes ggl. geniculi projdou bez přepojení);
  • postgangliová vlákna jsou v ggl. submandibulare a pterygopalatinum.

Centrální paréza[✎ upravit | ☲ editovat zdroj]

  • omezena volní mimika dolní poloviny obličeje, zejména periorálně;
  • mimovolní mimika může být zachována;
  • chybí atrofie a fascikulace.

Nukleární léze[✎ upravit | ☲ editovat zdroj]

  • ipsilaterální obrna všech svalů zásobených n. VII;
  • často bývá současně postižen n. abducens a tr. corticospinalis;
  • nemusí být postižena slinná ani slzná sekrece, kožní citlivost ani chuť.

Léze v mostomozečkovém koutu[✎ upravit | ☲ editovat zdroj]

  • současně přítomny léze n. VIII, příp. dalších struktur;
  • je porušen i n. intermedius – porucha chuti, slzné a slinné sekrece a citlivosti.

Léze v canalis n. facialis[✎ upravit | ☲ editovat zdroj]

  • léze ve vestibulárním úseku – paréza periferního typu, porucha slzné a slinné sekrece, hyperakuze (nefunguje m. stapedius), porucha chuti, navíc obvykle je postižen i n. VIII;
  • léze v tympanálním úseku – je ušetřena slzná a slinná sekrece;
  • pokud je to distálně za odstupem n. stapedius, chybí i hyperakuze;
  • pokud je to ještě za chorda tympani je i chuť;
  • nejčastější příčiny – fraktury, otitidy, mastoiditidy, VZV a Bellova obrna;
  • pokud k tomu vidíme známky onemocnění uchavertigo, otalgie, perforace bubínku;
  • je to buď otogenní léze v labyrintovém úseku;
  • nebo současné léze VII a VIII v mostomozečkovém koutu.

Bellova idiopatická obrna[✎ upravit | ☲ editovat zdroj]

Bellova obrna
  • projevuje se postižením horní i dolní větve jedné strany obličeje;
  • nejčastější příčina léze n. facialis (asi ¾ případů);
  • patrně dáno nehnisavým zánětem nervu nad foramen stylomastoideum;
  • etiologie není objasněna – snad vlivem otoku dojde k útlaku vasa nervorum;
  • poslední dobu se spekuluje o úloze reaktivizace HSV;
  • někdy je to manifestace lymské boreliózy;
  • motorická léze n. facialis periferního typu, záleží na lokalizaci v kanálu;
  • diagnostika samostatné obrny n. facialis – ORL vyšetření, sérologie na borrelie a herpetické viry…

Léze v obličeji[✎ upravit | ☲ editovat zdroj]

  • léze ve foramen stylomastoideum a v gl. parotis vede k čistě motorické mimické obrně poloviny obličeje;
  • příčiny – traumata, záněty a nádory parotis a chirurgie;
  • příznaky:
  • lagoftalmus – nelze zavřít víčka;
  • oko se při pokusu o zavření stáčí vzhůru a zevně;
  • vyhlazená nazolabiální rýha, pokleslý koutek, nelze špulit rty, cenit zuby…


Diagnóza[✎ upravit | ☲ editovat zdroj]

Při záchytu obrny lícního nervu jsou doporučena následující vyšetření:

  1. Krev – krevní obraz, zánětlivé ukazatele (CRP), sérologie boreliózy;
  2. ORL statim – zjištění, zda není přítomna herpetická infekce ušního bubínku;
  3. CT mozku – není nutné okamžitě, ale provést i při periferní obrně;
  4. Lumbální punkce – u dětí vždy, u dospělých při klinických pochybách či vysokém podezření na boreliovou infekci.

Léčba[✎ upravit | ☲ editovat zdroj]

  1. Vitamin B;
  2. Oční kapky či mast, případně i přelepení oka na noc (prevence oschnutí rohovky);
  3. Rehabilitace – prevence vzniku dyskinezí, pacient je poučen jak si správně přidržovat koutek;
  4. Acyklovir (Herpesin) – na pět dní, pro jistotu;
  5. Případně kortikoidy, ne však od prvního dne;
  6. Akupunktura – co nejdříve, v kombinaci s rehabilitací;
  7. Chirurgické zákroky – statické úpravy postavení koutku a napětí mimických svalů, reanimace obličeje, operace na lícním nervu.


Odkazy[✎ upravit | ☲ editovat zdroj]

Externí odkazy[✎ upravit | ☲ editovat zdroj]

Lečba obrny lícního nervu

Související články[✎ upravit | ☲ editovat zdroj]

Zdroj[✎ upravit | ☲ editovat zdroj]

  • Seminář na Neurologické klinice 1. LF UK v Praze, s MUDr. Evou Krasulovou, v rámci předmětu Klinická neurologie a klinická psychiatrie pro 6. ročník, vyučovaného v listopadu 2011 (oddíly Diagnóza a Léčba).