Syndrom rizikového chování v dospívání

Z WikiSkript

Syndrom rizikového chování v dospívání je chování adolescenta, při němž dochází k:

  • abúzu návykových látek,
  • patologickému chování (agresivita, delikvence, autoagresivita) a
  • předčasnému začátku pohlavního života.

Jedná se o jednu z hlavních příčin mortality v období dospívání.[1][2]

V období dospívání probíhá citlivý psychický vývoj. Adolescence odpovídá ve vývojových stádiích dle Eriksona období, v němž si jedinec dotváří osobní identitu, sestavuje vlastní stupnici hodnot a učí se sebekritičnosti. Při selhání tohoto vývoje z různých příčin dochází ke zmatení rolí ve společnosti, což se projevuje patologickým chováním.

Rizika jednotlivých projevů[✎ upravit | ☲ editovat zdroj]

Abúzus drog[✎ upravit | ☲ editovat zdroj]

Z drog je patrně nejhorší alkohol, alespoň co do počtu hospitalizací z důvodu těžké intoxikace. V České republice má 97 % dospívajících osobní zkušenost s alkoholem[1], 79 % adolescentů uvádí konzumaci alkoholu v posledním měsíci[3] a až 54 % adolescentů spadá do kategorie nadměrné pití alkoholu v posledním měsíci (více než pět „modelových sklenic“ určitého alkoholického nápoje při jedné příležitosti)[3]. To v těchto kategoriích řadí Českou republiku na 1. místo v Evropě. Ve věku 15–19 let umírá v České republice přibližně 200 adolescentů za rok, přičemž 75 % z nich zemře na vnější přičiny. V drtivé většině případů se jedná o dopravní nehodu. Typicky k ní dojde o víkendu v době mezi 24. a 5. hodinou ranní a způsobí ji řidič pod vlivem alkoholu – rizikové chování s návštěvou barů, diskoték, nadměrnou konzumací alkoholu a špatné posouzení schopnosti řídit osobní automobil.

Z dalších drog jde zejména o marihuanu, v České republice ji dlouhodobě používá až 43 % adolescentů, což ČR řadí opět na 1. místo v Evropě[3]. Abúzus nikotinu odpovídá se pohybuje také kolem 40 %[3]. Zkušenosti s jakoukoliv ilegální drogou má v ČR kolem 50 % chlapců a 40 % dívek, je asi 2000 žadatelů o ústavní léčbu závislosti ve věku 15–19 let.

Psychosociální oblast[✎ upravit | ☲ editovat zdroj]

Rizikové chování se projevuje agresivitou a delikvencí. Další částí úmrtí na vnější příčiny kromě dopravních nehod jsou úrazy, které bývají způsobeny právě tímto chováním. Ještě důležitější však je autoagresivita – kolem 20 % vnějších příčin úmrtí v období dospívání je způsobeno dokonanými sebevraždami; až třikrát častěji u chlapců než u dívek. Dokonaných sebevražd je až 10× více ve věku 15–19 než ve věku 10–14 let[2].

Sexuální život[✎ upravit | ☲ editovat zdroj]

Prodělané coitarché (počátek pohlavního života) má za sebou v 15 letech 14,5 % dospívajících, v 16 letech už 37,2 %. U předčasného coitarché je takřka jisté časté střídání pohlavních partnerů a z toho plynoucí vysoký výskyt sexuálně přenosných infekcí. V incidenci syfilis je věková skupina 14–24 let na 2. místě (na 1. skupina 25–34 let), v incidenci gonokokových infekcí je věková skupina 14–24 let rovnou na 1. místě[2]. Ve věkové skupině 14–19 let má 25 % sexuálně aktivních jakoukoliv pohlavně přenosnou infekci, 18 % infekci HPV a 4 % chlamydiovou infekci (data z USA[4], 8,2% chlamydiových infekcí v ČR[2]). S promiskuitním životem také souvisí množství abortů a časných a nechtěných těhotenství.

Etiologie[✎ upravit | ☲ editovat zdroj]

Všechny tři oblasti projevů (abúzus návykových látek, psychosociální oblast, rizikové vedení sexuálního života) se vyskytují společně a mají stejné rizikové a protektivní faktory.

Rizikové faktory[✎ upravit | ☲ editovat zdroj]

Exogenní rizikové faktory:

  • oslabení funkce rodiny,
  • urbanizace (neosobní prostředí),
  • nejistota životních perspektiv (typicky se jedná o adolescenta vyloučeného ze školy – špatné pracovní uplatnění a nezaměstnanost)

Endogenní rizikové faktory:

  • např. ADHD

Protektivní faktory[✎ upravit | ☲ editovat zdroj]

Většina protektivních faktorů je dobře dokumentovaných a prokázaných:

  • kvalitní školství,
  • pozitivní vzory ve společnosti,
  • přísná legislativa (držení zbraní apod.)

Diagnostika[✎ upravit | ☲ editovat zdroj]

Lékař může anamnesticky a vyšetřováním přijít na následující příznaky:

  • zhoršení známek ve škole – velmi citlivý údaj, lze získat anamnesticky,
  • zanechání dřívějších zájmů (anamnéza přímá i nepřímá),
  • poruchy chování (agresivní sklony,…),
  • změna vrstevnické skupiny (anamnéza přímá i nepřímá),
  • změna stylu oblékání,
  • známky sebepoškozování,
  • úbytek na váze (i.v. aplikace drog),
  • kožní vpichy (i.v. aplikace drog),
  • trombózy (i.v. aplikace drog),
  • časté infekce a neobvyklé spektrum etiologických agens (i.v. aplikace drog),
  • zhoršení chrupu (abúzus drog)


Prevence[✎ upravit | ☲ editovat zdroj]

V ČR je naprostá většina preventivních programů realizována ve školách. Byla také zpracována metodika individuálních preventivních pohovorů adolescenta s lékařem. Dle výzkumů si lékař může šetrným a přátelským pohovorem získat důvěru adolescenta, který se mu následně se svým problémem nebo zkušeností s návykovými látkami svěří. Součástí metodiky jsou i dotazníky CRAFFT a dotazník založený na MKN-10.[1]

Dotazník CRAFFT
C (Car) Jel/a jsi někdy v autě či na motorce řízené někým pod vlivem alkoholu či jiné drogy anebo jsi někdy řídil/a motocykl pod vlivem alkoholu

či jiné drogy?

R (Relax) Napil/a ses někdy alkoholu či bral/a jsi někdy nějakou jinou drogu, aby ses uvolnil/a, měl/a ze sebe lepší pocit anebo abys dobře zapadl/a

mezi kamarády?

A (Alone) Pil/a jsi někdy alkohol nebo sis vzal/a nějakou jinou drogu, když jsi byl/a o samotě?
F (Forget) Stalo se ti někdy, že jsi zapomněl/a, co jsi dělal/a, když ses napil/a alkoholu nebo jsi vzal/a nějakou jinou drogu?
F (Friends) Řekl ti někdo z rodiny či z kamarádů, že bys měl/a omezit své pití nebo braní jiné drogy?
T (Trouble) Dostal/a ses někdy do obtíží, když jsi pil/a alkohol či bral/a jiné drogy?
Spočítané kladné odpovědi
0–2 odpovědí ano Patrně se nejedná o závislost, riziko abúzu návykových látek je nízké.
3–4 odpovědi ano Příležitostné až škodlivé užívání, mírné nebo střední riziko progrese

abúzu návykových látek.

5–6 odpovědí ano Patrně se jedná o závislost.


Dotazník závislosti založený na MKN 10
Všechny následující otázky se týkají období posledních 12 měsíců. Vyber tu z následujících odpovědí, která se nejvíc blíží skutečnosti.

Slovo „droga“ znamená i alkohol nebo marihuanu nebo kombinaci různých návykových látek.

Cítil/a jsi během posledních 12 měsíců silnou touhu nebo nutkání užívat alkohol nebo jinou drogu? Často Někdy Ne
Nedokázal/a ses ve vztahu k alkoholu nebo jiné droze ovládat? (Vzal/a sis ji i tehdy, když to bylo nevhodné, nebo sis vzal/a víc, než jsi původně zamýšlel/a, např. jsi šel/šla „na jedno“ pivo a zůstal/a na víc?) Často Někdy Ne
Měl/a jsi tělesné odvykací potíže po vysazení alkoholu nebo jiné drogy, nebo jsi bral/a nějakou drogu nebo lék proto, abys odvykací potíže zmírnil/a? Často Někdy Ne
Zvyšoval/a jsi dávku, abys dosáhl/a účinku původně vyvolaného nižší dávkou? (Zpočátku ti stačilo k tomu, abys věděl/a, že piješ alkohol, a ne limonádu, 1 pivo, nyní je jich víc.) Často Někdy Ne
Zanedbával/a jsi své záliby kvůli alkoholu nebo braní jiné drogy? (Protože jsi potřeboval/a víc času k získání a k užívání drogy nebo k zotavení se z jejího účinku?) Často Někdy Ne
Pokračoval/a jsi v užívání alkoholu nebo jiné drogy přes škodlivé následky, o kterých jsi věděl/a? Často Někdy Ne
Celkový počet „často” a „někdy”
0 odpovědí „často” a „někdy” Patrně se nejedná o závislost, nízké riziko abúzu návykových látek.
1–2 odpovědi „často” a „někdy” Tento výsledek vyžaduje důkladnější vyšetření, střední riziko.
3–6 odpovědí „často” a „někdy” Patrně se jedná o závislost.

Odkazy[✎ upravit | ☲ editovat zdroj]

Související články[✎ upravit | ☲ editovat zdroj]

Reference[✎ upravit | ☲ editovat zdroj]

  1. a b c KABÍČEK, Pavel, Štěpán SULEK a Linda MIZEROVÁ. Syndrom rizikového chování v dospívání (možnosti efektivní prevence v oblasti abúzu návykových látek). Pediatrie pro praxi [online]. 2010, roč. 11, vol. 1, s. 46–48, dostupné také z <http://pediatriepropraxi.cz/artkey/ped-201001-0011.php>. ISSN 1803-5264. 
  2. a b c d KABÍČEK, Pavel. Syndrom rizikového chování v dospívání [přednáška k předmětu Pediatrie, obor Všeobecné lékařství, 1. lékařská fakulta Univerzita Karlova v Praze]. Praha. 6.11.2013. 
  3. a b c d The European School Survey Project on Alcohol and Other Drugs. . The 2011 ESPAD Report : Summary [online] . 1. vydání. 2012. Dostupné také z <http://www.espad.org/en/Reports--Documents/ESPAD-Reports/>. 
  4. FORHAN, Sara E, Sami L GOTTLIEB a Maya R STERNBERG, et al. Prevalence of sexually transmitted infections among female adolescents aged 14 to 19 in the United States. Pediatrics [online]. 2009, vol. 124, no. 6, s. 1505-12, dostupné také z <https://www.ncbi.nlm.nih.gov/pubmed/19933728>. ISSN 0031-4005 (print), 1098-4275. DOI: 10.1542/peds.2009-0674.