Terapie asthma bronchiale/PGS (VPL)

Z WikiSkript

Základní cíl terapie je dosažení a udržení kontroly nad astmatem.

Kontrola nad astmatem (resp. astma pod kontrolou)[✎ upravit | ☲ editovat zdroj]

V klinice znamená splnění všech následujících podmínek:

  • žádné nebo minimální (nejvýše 2× týdně se vyskytující) denní příznaky,
  • žádné omezení denních aktivit,
  • žádné noční příznaky,
  • žádná nebo minimální (nejvýše 2× za týden) potřeba úlevových léků,
  • normální funkce plic a
  • žádné exacerbace.

Obtížně léčitelné astma[✎ upravit | ☲ editovat zdroj]

Asi 5% astmatiků nedosáhne a trvale neudrží astma pod kontrolou, což označujeme jako obtížně léčitelné astma (OIA).

Komplexní léčba astmatu[✎ upravit | ☲ editovat zdroj]

Zahrnuje kromě medikace také:

  • výchovu a edukaci pacientů s písemným vypracováním individuálního akčního plánu léčby s vysvětlením důležitosti a cílů jednotlivých kroků.

Pravidelné ambulantní kontroly[✎ upravit | ☲ editovat zdroj]

Pneumolog/alergolog na pravidelné kontrole:

  • fyzikální vyšetření a vyšetření plicní funkce nemocného,
  • kontrola a upevňování získaných návyků a vědomostí.
  • specialista také na počátku onemocnění verifikuje diagnózu.

Průběžnou péči a dohled dodržování léčebných plánů může vykonávat i praktický lékař.

Nefarmakologická prevence či režimová opatření[✎ upravit | ☲ editovat zdroj]

Zásadní je omezení expozice rizikovým faktorům (induktorům astmatu, spouštěčům exacerbací).

Farmakoterapie[✎ upravit | ☲ editovat zdroj]

Dvě skupiny léků:

  1. Úlevová antiastmatika (bronchodilatancia s rychlým nástupem účinku) − aplikují se v případě akutních potíží:
  2. Kontrolující, preventivní antiastmatika − proti zánětu dýchacích cest, užívají se pravidelně, každodenně a dlouhodobě (i při zmírnění či vymizení obtíží).
    • inhalační kortikoidy (IKS) − mají nejvýraznější protizánětlivý účinek, jsou základem a lékem první volby
    • antileukotrieny, metylxantiny (theofyliny) a částečně i LABA (salmeterol a formoterol) − podpůrný protizánětlivý účinek,
    • systémové (p.o.) podávání kortikoidů − u některých nemocných se závažnými formami (OIA) je nutné − takové astma se označuje jako tzv. kortikodependentní astma.

Ekvipotentní dávky inhalačních steroidů užívaných v ČR

Dávka IKS (μg) Nízká dospělí Nízká děti Střední dospělí Střední děti Vysoká dospělí Vysoká děti
BDP (beklomethason dipropionát) 200–500 100–200 > 500–1000 > 200–400 > 1000–2000 > 400
BUD (budesonid) 200–400 100–200 > 400–800 > 200–400 > 800–1600 > 400
CIC (ciclesonid) 80–160 80–160 > 160–320 > 160–320 > 320–1280 > 320
FP (flutikason propionát) 100–250 100–200 > 250–500 > 200–500 > 500–1000 > 500

BUD a CIC lze podávat v jedné denní dávce.


Dávkování a kombinace léků[✎ upravit | ☲ editovat zdroj]

Volíme je dle závažnosti a odpovědí na dosavadní léčbu - stupňujeme.

Stupňovitá farmakoterapie astmatu – Děti nad 5 let, adolescenti a dospělí.

Stupeň specifikace Th. první volby Alternativní terapie
1 monoterapie RABA SAMA
p.o. SABA
p.o. LABA
p.o. theofyliny s krátkodobým

účinkem

2 monoterapie IKS (nízká dávka) Antileukotrien
3 Kombinace – vyber jednu kombinaci IKS (nízká dávka) + LABA IKS (střední/vysoká dávka)
IKS (nízká dávka) + theofylin SR
IKS (nízká dávka) + Antileukotrien
4 Kombinace – přidej další 1/více léků IKS (střední/vysoká dávka) + LABA + Antileukotrien
+ theofylin SR
5 Kombinace – přidej jeden/oba léky Jako stupeň 4 + Kortikosteroidy p.o. (nízká dávka)
+ Anti-IgE

Po dosažení kontroly astmatu by se nemělo s intenzitou a dávkováním klesat na nižší stupeň farmakoterapie dříve než za 3 měsíce od získání kontroly.


Specifická alergenová imunoterapie, resp. vakcinace (SAIT)[✎ upravit | ☲ editovat zdroj]

Indikaci a provádění řeší alergolog − indikuje astmatiky, u kterých je:

  • definován spouštěcí alergen,
  • chybí klinická vazba na více alergenů
  • astma je dlouhodobě pod kontrolou.

Navozuje tím toleranci vůči příčinnému alergenu.


Odkazy[✎ upravit | ☲ editovat zdroj]

Související články[✎ upravit | ☲ editovat zdroj]

Na portálu VPL:

Ve Wikiskriptech:

Externí odkazy[✎ upravit | ☲ editovat zdroj]

www.svl.cz/....astma-2008.pdf

Použitá literatura[✎ upravit | ☲ editovat zdroj]

  • SALAJKA, F, S KONŠTACKÝ a V KAŠÁK. Asthma bronchiale : Doporučený diagnostický a léčebný postup pro praktické lékaře. 1. vydání. Praha : Centrum doporučených postupů pro praktické lékaře, 2005. 
  • SALAJKA, F, V KAŠÁK a P POHUNEK. Diagnostika, léčba a prevence průduškového astmatu v České republice : Uvedení globální strategie do praxe. 1. vydání. Praha : Jalna, 2008.