Topografie břišní stěny

Z WikiSkript

Břišní stěna je tvořena kůží, podkožím, vrstvou svalů, jejich fasciemi a peritoneem. Podkoží obsahuje variabilní množství tukového vaziva v závislosti na věku, pohlaví a aktivitě daného jedince.

Jednotlivé vrstvy[upravit | editovat zdroj]

Svaly břicha
  1. Kůže a podkoží
    nachází se zde Camperova vrstva, což je nesouvislá vazivová vrstva
  2. Fascia subcutanea abdominis
    Scarpova fascie – odděluje podkožní a hlubokou tukovou vrstvou. Nachází se pod vrstvou podkožních žil.
  3. Hluboká tuková vrstva
  4. Fascia abdominis superficialis
  5. Musculus obliquus externus abdominis
  6. Musculus obliquus internus abdominis
  7. Musculus transversus abdominis
  8. Fascia transversalis
  9. Peritoneum parietale

Cévní zásobení břišní stěny[upravit | editovat zdroj]

Oblast stěny břišní vyživuje několik tepen a žil.

Arteriální zásobení
  • a. epigastrica superficialis vyživuje povrchové vrstvy podkoží
  • a. circumflexa ilium superficialis vyživuje povrchové vrstvy podkoží
  • aa. intercostales posteriores vyživují hlubší vrstvy
  • a. subcostalis vyživuje hlubší vrstvy
  • aa. lumbales vyživují hlubší vrstvy

CAVE!!! M. rectus abdominis zásobují a. epigastrica superior et inferior. Svaly laterální skupiny zásobují mezižeberní a bederní tepny a dále větve a. circumflexa ilium profunda.

Žilní odtok
Pod Camperovovu vrstvou je uložena vrstva povrchových žil, které se rozbíhají směrem od pupku a míří do axily a dále pak k tříslu.
  • vv. thoracicae epigastricae
  • v. epigastrica superficialis

Inervace břišní stěny[upravit | editovat zdroj]

Kůže břišní stěny je inervována z interkostálních nervů (přesněji posledních 5 párů nn. intercostales) a subkostálním nervem.

  • n. intercostales
  • n. subcostalis
  • CAVE!!! Svaly stěny břišní jsou inervovány pomocí posledních 7 párů nervi intercostales a dále pomocí n. iliohypogastricus a n. ilionguinalis.
  • CAVE!!! Kůže v regio inguinalis je inervována větvemi n. iliohypogastricus a n. ilioninguinalis.

Krajiny břicha a čáry[upravit | editovat zdroj]

Břicho si můžeme rozdělit do několika krajin pomocí tří příčných, dvou podélných čar.

Krajiny břicha

Tyto vertikální a transverzální čáry nám břišní krajinu rozdělí do 9 krajin:

  • regio epigastrica=epigastrium

Krajina ohraničená kraniálně xiphisternální čárou a laterálně medioklavikulárními čárami.

  • regio hypochondriaca dextra

Krajina od pravé medioklavikulární čáry laterálně.

  • regio hypochondriaca sinistra

Krajina od levé medioklavikulární čáry laterálně.

  • regio umbilicalis=mesogastrium

Krajina ohraničená kraniálně subkostální čarou, laterálně medioklavikulárními čárami a kaudálně interspinální čárou.

  • regio lateralis dextra

Krajina ohraničená mediálně medioklavikulární čárou, kraniálně subkostální a kaudálně interspinální čárou.

  • regio lateralis sinistra

Krajina ohraničená mediálně medioklavikulární čárou, kraniálně subkostální a kaudálně interspinální čárou.

  • regio pubica=hypogastrium

Krajina ohraničená kraniálně interspinální čárou a laterálně medioklavikulárními čárami.

  • regio inguinalis dextra

Krajina ohraničená kraniálně interspinální čárou a nacházející se laterálně od regio pubica. Hlavním topografickým útvarem této krajiny je tříselný kanál.

  • regio inguinalis sinistra

Krajina ohraničená kraniálně interspinální čárou a nacházející se laterálně od regio pubica. Hlavním topografickým útvarem této krajiny je tříselný kanál.

Čáry[upravit | editovat zdroj]

Čáry nám slouží k přesnější lokalizaci orgánů.

  1. linea xiphisternalis
    prochází xiphisternálním skloubením
  2. linea subcostalis
    prochází vrcholy žeberních oblouků, které navzájem spojuje
  3. linea interspinalis
    spojuje spina iliaca anterior superior obou stran
  4. linea medioclavicularis dextra
    svislá čára procházející středem pravé klíční kosti
  5. linea medioclavicularis sinistra
    svislá čára procházející středem levé klíční kosti
  6. linea transpylorica
    příčná čára spojujující konce 9. žeber

Tyto krajiny a čáry se používají při lokalizaci orgánů, při fyzikálním vyšetření břicha a při popisech nálezů.

Projekce orgánů[upravit | editovat zdroj]

K zobrazení břišních orgánů používáme čáry a body.

Projekce orgánů.
Projekce žaludku
K projekci žaludku použijeme „Labbéův trojúhelník“. Ohraničení trojúhelníku je 9. žebro vpravo, 8. vlevo a levý žeberní oblouk. Kaudální strana trojuhelníku je tvořena transpylorickou čárou. Na rentgenovém snímku se oblast kardie promítá nalevo od těla jedenáctého hrudního obratle (Th11). Pylorus se promítá napravo od těl prvního a druhého bederního obratle.
Searchtool right.svg Podrobnější informace naleznete na stránce Žaludek.
Projekce žlučníku
Fundus žlučníku se promítá do „Murphyho bodu“. Tento bod nám vznikne v místě křížení pravé medioklavikulární čáry s pravým obloukem žeberním.
Projekce sleziny
Slezina se nachází hluboko v levé brániční klenbě. Její podélná osa probíhá podél 10. levého žebra, které také můžeme jinak nazvat jako „slezinné žebro“
Searchtool right.svg Podrobnější informace naleznete na stránce Slezina.
Projekce hlavy pankreatu a oblasti papilla duodeni major
Hlava pankreatu a oblast papilla duodeni major se promítá do „Desjardinsova bodu“. Tento bod nám vznikne na spojnici vrcholu pravé axily s pupkem, asi 6–7 cm od pupku.
Searchtool right.svg Podrobnější informace naleznete na stránce Slinivka břišní.
Projekce appendix vermiformis
Appendix vermiformis (jeho odstup od slepého střeva) můžeme promítnout na povrch břišní stěny dvěma body: „McBurneyův bod“ a „Lanzův bod“. McBurneyův bod nám vznikne na spojnici spina iliaca anterior superior a pupku, asi 6cm od spina iliaca anterior superior. Lanzův bod nám vznikne na interspinální čáře, na hranici pravé a střední třetiny délky této interspinální čáry.
Searchtool right.svg Podrobnější informace naleznete na stránce Appendix vermiformis.

Vagina musculi recti abdominis[upravit | editovat zdroj]

Přední břišní stěna je tvořená přímým břišním svalem a jeho pochvou.

Svalová pochva přímého břišního svalu vzniká spojením aponeuróz m. obliquus externus abdominis, m. obliquus internus abdominis a aponeurózou m. transversus abdominis.

Stavba této svalové pochvy se liší nad a pod pupkem.

Vagina musculi recti abdominis NAD pupkem:[upravit | editovat zdroj]

Přední list pochvy je tvořen aponeurózou m. obliquus externus abdominis a aponeurózou m. obliquus internus abdominis.
Zadní list pochvy je tvořen aponeurózou m. obliquus internus abdominis a m. transversus abdominis.

Vagina musculi recti abdomonis nad pupkem.

zeleně - aponeuróza m. obliquus externus abdominis jde ventrálně od m. rectus abdominis.

červeně - aponeuróza m. obliquus internus abdominis jde ventrálně i dorzálně od svalu.

modře - aponeuróza m. transversus abdominis jde dorzálně od svalu.

fialově - fascia transversalis

Vagina musculi recti abdominis POD pupkem:[upravit | editovat zdroj]

Přední list pochvy je tvořen aponeurózou m. obliquus externus abdominis, aponeurózou m. obliquus internus abdominis a aponeurózou m. transversus abdominis.

Vagina musculi recti abdominis pod pupkem.

zeleně - aponeuróza m. obliquus externus abdominis jde ventrálně od m. rectus abdominis.

červeně - aponeuróza m. obliquus internus abdominis jde pouze ventrálně od m. rectus abdominis.

modře - aponeuróza m. transversus abdominis jde ventrálně od m. rectus abdominis.

fialově - fascia transversalis

Odkazy[upravit | editovat zdroj]

Související články[upravit | editovat zdroj]

Použitá literatura[upravit | editovat zdroj]

  • HUDÁK, Radovan a David KACHLÍK. Memorix anatomie. - vydání. Triton, 2017. ISBN 9788075534200.


  • GRIM, Miloš a Rastislav DRUGA. Základy anatomie : 5. Anatomie krajin těla. 1. vydání. Praha : Galén, 2008. 119 s. ISBN 978-80-7262-179-8.