Ultrazvuková placentografie
Ultrazvukové vyšetření placenty umožňuje posoudit její polohu, zralost a strukturální změny, což je zásadní pro diagnostiku patologických nálezů a sledování stavu matky i plodu během těhotenství.
Poloha placenty[upravit | editovat zdroj]
V první polovině gravidity tvoří placenta přibližně třetinu nitroděložního objemu a více zasahuje do vyvíjejícího se dolního děložního segmentu (DDS). S růstem těla děložního ve srovnání s dolním segmentem a se snižováním objemového podílu placenty na nitroděložním prostoru dochází k topografickým změnám, které se jeví, jako by se placenta posouvala kraniálně.
Běhěm ultrazvukového vyšetření polohy placenty se popisuje její lokalizace ve vztahu k děložním stěnám a vzdálenosti od vnitřní branky.
Placenta může být umístěna:
- na přední stěně (anterior),
- na zádní stěně (posterior),
- ve fundu děložním.
Vzdálenost dolního okraje placenty od vnitřní branky umožňuje stanovit diagnózu placenta praevia. K posouzení se využívá zobrazení plica vesicouterina při mírné náplni močového měchýře, která vymezuje horní hranici DDS. Následně se měří vzdálenost dolního pólu placenty od této oblasti.
| Klasifikace placenta praevia v ultrazvukovém obraze | ||
|---|---|---|
| Stupeň | Klinická diagnóza | Vztah placenty k DDS |
| I. | Nízko nasedající lůžko | Překračuje horní hranici segmentu nejvýše o 50 mm |
| II. | Placenta praevia marginalis, partialis | Zasahuje hlouběji než 50 mm, nepřekračuje na protilehlou stranu segmentu |
| III. | Placenta praevia centralis | Překračuje na protilehlou stranu segmentu, zcela jej obturuje |
Pokud placenta překrývá vnitřní branku, je indikováno ukončení těhotenství císařským řezem. V ostatních případech je další postup individuální.
Struktura placenty[upravit | editovat zdroj]
Ultrazvukovým vyšetřením lze posoudit zralost placenty. K určení stupně zralosti se používá klasifikace podle Grannuma:
| Stupeň | Odpovídající gestační stáří | Ultrazvukový obraz |
|---|---|---|
| 0. | < 18. týden |
|
| I. | 18.–29. týden |
|
| II. | 30.–38. týden |
|
| III. | ≥ 39. týden |
|
Časný výskyt obrazu odpovídajícího třetímu stupni se označuje jako hypermaturita placenty a může souviset s placentární insuficiencí (častější u kuřaček, při chronické hypertenzi, SLE a diabetu).
Ultrazvukové vyšetření umožňuje zobrazit také patologické strukturální změny placenty.
Infarkty placenty se zobrazují jako hypoechogenní až anechogenní ložiska ischemické nekrózy. Retroplacentární hematom se jeví jako hypoechogenní až anechogenní oblast za placentou a typicky se vyskytuje při placentární abrupci. Kalcifikace se zobrazují jako hyperechogenní ložiska, která se objevují v pozdním těhotenství nebo při hypermaturitě placenty. Případné přidatné kotyledony mohou po porodu zůstat v děloze a způsobit krvácení, zánět nebo poruchy involuce dělohy.
Za známky placenta accreta se považují cévní intraplacentární lakuny s typickým vzhledem "ementálu", ztráta retroplacentární hypoechogenní linie, cévní abnormality a hypervaskularizace mezi vpředu uloženou placentou a močovým měchýřem nebo mezi vzadu uloženou placentou a zadní stěnou děložní.
Odkazy[upravit | editovat zdroj]
Související články[upravit | editovat zdroj]
Použitá literatura[upravit | editovat zdroj]
- HÁJEK, Zdeněk, Evžen ČECH a Karel, a kolektiv. MARŠÁL. Porodnictví. 3.přepracované a doplněné vydání vydání. Praha. 2014. 576 s. ISBN 978-80-247-4529-9.
- Radiopaedia. Placental grading [online]. [cit. 7.2.2026]. <https://radiopaedia.org/articles/placental-grading>.
- ŽIŽKA, Z., P. BEITLOVÁ a P. FAIT, et al. Možnosti ultrazvukové predikce placenta accreta v klinické praxi. Česká gynekologie [online]. 2012, roč. 77, vol. 6, s. 498-501, dostupné také z <https://www.prolekare.cz/casopisy/ceska-gynekologie/2012-6-2/moznosti-ultrazvukove-predikce-placenta-accreta-v-klinicke-praxi-40037>.
