Zakřivení páteře
From WikiSkripta
Páteř patří spolu s lebkou do osového skeletu. Má fyziologická zakřivení, která se v průběhu ontogeneze mění. Zakřivení v sagitální rovině jsou:
- Lordosa – zakřivení konvexní dopředu. Lordosa se upevňuje činností určitých svalových skupin. Až do šestého roku věku nejsou lordosy úplně fixovány.
- Kyfosa – antagonistické zakřivení lordosy (konvexní dozadu). Na rozdíl od lordosy není aktivně utvářena svaly, ale je pozůstatkem po původním kyfotickém zakřivení celé páteře.
Fyziologická zakřivení[edit | edit source]
Lordosa a kyfosa se na páteři střídají v tomto sledu:
- Krční lordosa – její vrchol je ve výši 4.–5. krčního obratle; u dítěte se vyvíjí v době, kdy z polohy na břiše zdvíhá hlavu.
- Hrudní kyfosa – má vrchol u 6.–7. hrudního obratle.
- Bederní lordosa – s vrcholem ve výši 3.–4. bederního obratle. Vyvíjí se zejména v době, kdy se dítě učí stát a chodit.
- Promontorium – neboli kyfotické zalomení páteře mezi posledním bederním obratlem a basis ossis sacri.
Skoliosa[edit | edit source]
Podrobnější informace naleznete na stránce Skolióza.
Skoliosa je zakřivení ve frontální rovině (do stran). Lidská páteř má obvykle mírné fyziologické vybočení pozorovatelné zejména v oblasti mezi 3. a 5. hrudním obratlem. Zvětšení tohoto vybočení nad určitou hodnotu je negativní jev, který je nutno řešit. Skoliosa je obvykle doprovázena rotací obratlů.
Skoliosa může být také přechodný jev, např. pokud osoba stojí na jedné noze nebo nese v jedné ruce těžké břemeno.
Nesprávná zakřivení páteře[edit | edit source]
Patologická zakřivení vznikají především vinou ochablého svalstva. Rozeznáváme několik typů:
- Plochá záda – páteř má zmenšené fyziologické kyfosy i lordosy (zejména hrudní a bederní). Vznikají při ochablém svalstvu.
- Prohnutá záda – mají výraznější zakřivení. Utvářejí se jako reakce na dlouhodobý tah mohutně vyvinutého zádového svalstva.
- Kulatá záda – dochází ke zvětšení hrudní kyfosy. Kulatá záda vznikají z více příčin: jako důsledek ochablého šíjového svalstva při současném vadném držení páteře ve stoje nebo v sedě. Dále mohou být způsobena jednostrannou permanentní záteží např. při práci. Toto zakřivení často vzniká i ve stáří vinou snižování meziobratlových destiček.
Odkazy[edit | edit source]
Související články[edit | edit source]
Použitá literatura[edit | edit source]
- ČIHÁK, Radomír a Miloš GRIM. Anatomie. 3. vydání. Praha : Grada, 2011-. ISBN 978-80-247-3817-8.