Aceton

Z WikiSkript


Strukturní vzorec acetonu

Dimethylketon (propanon), známý převážně pod triviálním názvem aceton, je výborným a často používaným organickým rozpouštědlem. Je také meziproduktem některých metabolických dějů v lidském těle.

Fyzikálně-chemické vlastnosti[upravit | editovat zdroj]

  • Bezbarvá kapalina s teplotou varu 56,53 °C s charakteristickým zápachem
  • Prudce hořlavý, páry acetonu ve směsi se vzduchem po iniciaci jiskrou či plamenem vybuchují
  • Je toxický a nebezpečný pro životní prostředí
  • Pro jeho vysokou těkavost a narkotické účinky bývá zneužíván jako droga (viz níže)

Výskyt v lidském těle[upravit | editovat zdroj]

Aceton je meziproduktem oxidace mastných kyselin v játrech. Při zvýšené oxidaci mastných kyselin dochází v játrech k produkci acetacetátu (kyseliny acetoctové) a β-hydroxybutyrátu, přičemž acetacetát je spontánně dekarboxylován za vzniku acetonu.

Informace.svg Podrobnější informace naleznete na stránce Ketolátky.

Vliv na zdraví[upravit | editovat zdroj]

Při expozici acetonovým parám či jeho pozření může dojít k poruchám krvetvorby a imunity. Časté jsou chronické záněty dýchacích cest a poškození jater či CNS. Při akutní intoxikaci je nutno dotyčného resuscitovat nebo použít inhalaci kyslíku. Možnou komplikací je metabolický rozvrat způsobený poruchou jater či ledvin. Aceton se může objevit v moči u diabetiků při ketoacidóze nebo při redukčních dietách.

Zneužívání[upravit | editovat zdroj]

Aceton je pro svou vysokou toxicitu a snadnou dostupnost velice nebezpečnou drogou. Výskyt abúzu acetonu (a obecně organických rozpouštědel) však v posledních letech jeví sestupnou tendenci a zpravidla se vyskytuje u uživatelů ze sociálně nižších vrstev (v převážné většině případů jsou uživateli mladiství).

Mezi objektivní příznaky patří nystagmus, setřelá řeč, vrávoravá chůze, snížené psychomotorické tempo až somnolence či naopak agresivita. Intoxikovaný může jevit známky podobné opilosti, zpravidla jej však lze odlišit podle zápachu, který lze vycítit z jeho dechu či oblečení intoxikovaného (nesmí být zaměněno s acidotickým zápachem dechu diabetika!).

Mezi subjektivní příznaky patří euforie či naopak apatie, diplopie, svalová slabost a únava. Mohou se objevit paranoidně-halucinatorní příznaky či jiné projevy toxické psychózy. Aceton může být přítomen i v jiných drogách jakožto nežádoucí příměs (používá se jako prekurzor či výchozí látka při jejich výrobě) − typicky pervitinu. Při nadužívání se může rozvinout psychická závislost, odvykací stav je bez somatických příznaků.


Odkazy[upravit | editovat zdroj]

Použitá literatura[upravit | editovat zdroj]

  • MURRAY, Robert K. Harperova biochemie. 2. vydání. Jinočany : H&H, 2002. 871 s. s. 235. ISBN 80-7319-013-3.
  • VACÍK, Jiří, et al. Přehled středoškolské chemie. 42. vydání. Praha : SPN - pedagogické nakladatelství, 1999. s. 256. ISBN 80-7235-108-7.
  • RABOCH, Jiří a Petr ZVOLSKÝ, et al. Psychiatrie. první vydání. Praha : Galén, 2001. 622 s. s. 216, 221-222. ISBN 80-7262-140-8.