Vědomí a jeho poruchy

Stavy vědomí podle uvědomění a bdělosti. Patologické stavy vyznačeny červeně.

Lidskou dimenzi vědomí podmiňuje bdělost (vigilita). Bdělost je optimální stav CNS, kdy je člověk schopen adekvátně reagovat na změny vnějšího prostředí. Z neurofyziologického hlediska je základním mechanismem retikulární formace, její součástí je ARAS (ascendentní retikulární aktivační systém) = nespecifické aferentní dráhy vedoucí vzruchy z periferie do kmene, diencephala a do kortexu; jedná se o velmi starý integrační systém. Psychiatrická definice vědomí: Je to schopnost uvědomit si sebe sama jako individualitu oproti okolnímu světu; schopnost správně interpretovat vlastní prožitky.

Pokud je vigilita alterována → kvantitativní porucha.
Pokud je alterována schopnost vlastní identifikace, nebo prožívání prožitků → kvalitativní porucha.

Kvantitativní poruchy

Vznikají při lézi ARAS^[1].

Z časového hlediska je dělíme na dlouhodobé a krátkodobé.

Krátkodobé

Synkopa

Krátkodobé bezvědomí bezprostředně ohrožující život člověka (např. při řízení auta, pády z výšky atd.).

Podrobnější informace naleznete na stránce Synkopa.

Epileptický záchvat

Iritační léze. Mají delší vývoj. Bezvědomí - zmatenost - inkontinence moči/stolice - postupné probouzení.

Podrobnější informace naleznete na stránce Epileptický záchvat.

Metabolická onemocnění

Stavy které nekončí samy. Hypoxie, hypoxémie, hypoglykémie.

Dlouhodobé

Jednoduché latinské dělení je v obecné češtině terminologicky nepřesné (zvláště koma), v urgentní medicíně se používá v podobě stupnice ACVPU (Alert, Confused, Verbal, Pain, Unresponsive), nyní rozšířené o kvalitativní stupeň C:

ALERT

- bdělý komunikující pacient (základně orientován)

CONFUSED

- komunikuje, ale je zmatený.

VERBAL (somnolence)

Podobá se zvýšené ospalosti. Pacient má malou až žádnou spontánní aktivitu, sfinktery ovládá. Reaguje na slova, popřípadě jemný dotek. Nejde o spánek, pacient probuzený ze spánku je nadále bdělý. Na somnolentního pacienta musíte opakovaně mluvit, jinak opět usíná (verbal responsive).

PAIN (sopor)

Nereaguje na běžné, ale pouze na silnější podněty, např. pevný stisk ruky, zatřesení,odpověď na bolestivý podnět je obvykle motorická – zamrkání, pohyb ruky, zvuky, slovní odpověď chybí, spíše slova, či zvuky (pain responsive). Sfinktery spíše neovládá. Míra bolestivého podnětu a kvalita reakce určuje hloubku poruchy.

UNRESPONSIVE (kóma)

Nejtěžší stav poruchy vědomí. postižený leží v pasivní poloze,tělo je bezvládné, dýchání většinou zpomalené. Vyhasínají základní reflexy, např. zornice přestávají reagovat na osvit. Sfinktery neovládá. Lze očekávat se poruchy dechu a oběhu. Nereaguje na žádné bolestivé podněty (unresponsive).

Následující dělení je orientační, ovlivněné více faktory.

Lehčí kóma – mydriáza, mírná fotoreakce.
Hlubší kóma – mióza.
Nejhlubší kóma – paralytická mydriáza bez reakce.

Podrobnější informace naleznete na stránce Kóma.

Mozková smrt^[2]

Nastane tehdy, pokud dojde k úplné ireverzibilní ztrátě všech mozkových funkcí. Dojde k zástavě spontánního dýchání, je vyhaslá fotoreakce a reakce na bolest. Kmenové reflexy jsou rovněž vyhaslé. Při angiografii se prokáže zástava mozkové cirkulace. Mozková smrt je považována za smrt jedince. Opravňuje lékaře k ukončení resuscitace a použití vhodných orgánů k transplantaci. To je však řízeno přísnými kritérii (sestavení odborné komise, zjištění příčiny kómatu, angiografický nález apod.).

Příčiny kvantitativních poruch vědomí

Mozková hypoxie.
Možno vyvolat i reflexně emocí (pohled na krev).
Interní příčiny: kardiologické, oběhové, hypoglykémie, urémie atd.
Intoxikace.
Chirurgické příčiny: úrazy hlavy, komoce, kontuze atd.
Neurologické příčiny: mozková embolie, krvácení, malacie, zánět, epilepsie atd.

Diferenciální diagnostika kvantitativních poruch vědomí^[1]

Jednoduchá pomůcka pro použití nad pacientem - Tucet příčin bezvědomí

Strukturální léze

Často provázené ložiskovým neurologickým nálezem s obrazem rostrokaudální deteriorace. Při postižení středových struktur nebo obou hemisfér může být obraz symetrický a imitovat tak metabolické/toxické postižení.

Metabolické a toxické léze

Symetrická disperzní neurologická symptomatika. Není rostrokaudální deteriorace. Zornice většinou symetrické, miotické s pozitivní fotoreakcí. Často bloudivé pohyby bulbů a mimovolné pohyby jiných partií těla. Mentální poruchy.

Apalický syndrom (Perzistentní vegetativní stav)

Těžká kortikosubkortikální léze při zachovalé funkci mozkového kmene. Kmenové reflexy jsou zachovalé, včetně dýchání, oči bezděčně sledují okolí, pacient však okolí nevnímá. Nejsou přítomny jakékoliv kognitivní funkce. Nejčastější příčinou jsou globální hypoxie mozku a difuzní axonální poškození. Stav bývá ireverzibilní. V některých případech se stav může zlepšit. Nejprve přicházejí primitivní reakce obživné (dávání věcí do úst) a sexuální (osahávání personálu, masturbace), později zmatenost, zpomalené mentální funkce, někdy až úplná náprava.

Locked-in syndrom

Jedná se o ztrátu hybnosti z důvodu přerušení kortikospinálních a kortikobulbárních drah. Vědomí je zachovalé a pacient může být plně lucidní! Při klasické formě je pacient schopen mrkat a vertikálně pohybovat bulby.

Psychiatrická afekce

Například abulie či katatonie. V obou případech je však vigilita zachována.

Kvalitativní poruchy

Vigilita je víceméně zachovaná. Objevuje se ovšem alterace některých psychických funkcí – tedy:

porucha schopnosti identifikace zevního světa;
je porušeno vnímání, myšlení, afektivita, paměť, jednání atd.

Dělení

obluzené vědomí:
1. zmatenost,
2. delirium,
mrákotné stavy.

Obluzené vědomí

Zmatenost (amence)

Příznaky: Desintegrovaný obsah psychiky. Vnímání je porušené. Iluze a halucinace. Porucha myšlení. Skutečnosti mohou být bludně vykládány,

→ dezorientace autopsychická (neví, kdo je),

→ dezorientace allopsychická (neví, kde je),

→ dezorientace časová (neví, kdy je).

Jedná se o stavy krátkodobé i dlouhodobé (až týdny). Po skončení amentního stavu má pacient amnézii na dobu amence. Příčiny: Interní: ateroskleróza mozkových tepen, diabetes mellitus atd.

Delirium

Podrobnější informace naleznete na stránce Delirium.

Delirium je charakterizováno skupinou psychologických a behaviorálních příznaků daných mozkovou dysfunkcí. Jedná se o organickou duševní poruchu.

Incidence: v nemocnici 10–15 % (staří 30–50 %). Diagnostická kritéria:

snížení dlouhodobé pozornosti na zevní podněty;
dezorganizace myšlení, vede k inkoherenci;
alespoň dva z následujících symptomů:
1. snížená úroveň vědomí,
2. poruchy vnímání,
3. poruchy cyklu spánek-bdění,
4. snížení nebo zvýšení psychomotorické aktivity,
5. dezorientace časem, místem, osobou,
6. zhoršení paměti.

Vývoj během krátké doby (maximálně dny) a kolísání. Mortalita je dána vedle příčinného onemocnění i příčinami danými stavem (vytržení infuzních cévek, pády atd.). Etiologie:

málokdy je způsobeno vlastní mozkovou poruchou, obvykle systémová tělesná porucha:
- alterace průtoku krve mozkem (hypotenze, hypertenze, bradykardie, šok);
- mozkové poruchy (epilepsie, stav po iktu, trauma, infekce, tumory, krvácení);
- endokrinopatie (hypo- i hyperpituitarismus, hyper- i hypoparatyroidismus, hyper- i hypotyroidismus, m. Cushing, m. Addison);
- metabolické poruchy (hepatální encefalopatie, urémie, hyper- i hypoglykémie, pankreatitida akutní, poruchy koncentrace minerálů, porfyrie, deficit vitaminů, malnutrice, poruchy acidobazické rovnováhy atd.);
- systémové infekce s horečkou a sepsí;
- průmyslové otravy (CO, CO₂, organická rozpouštědla atd.);
- zvýšeně rizikoví pacienti (staří, dementní, operovaní v celkové anestézii);
- léky způsobující u vnímavých jedinců delirium – analgetika, opiáty, antiarytmika, anticholinergika, antihistaminika, antipsychotika a mnoho jiných.

Klinické příznaky:

časté prodromy: noční děsy, anxieta, bolesti hlavy;
u rozvinutého deliria – psychické příznaky: zhoršení krátkodobé paměti, potíže s pozorností, poruchy vnímání, iluze, halucinace, bludy, dezorientace;
důkaz korové dysfunkce – alexie, apraxie, agnózie, dysgrafie i afázie;
poruchy chování;
somatické příznaky – příznaky všeobecné mozkové dysfunkce (tremor, ataxie, dysartrie, myoklonus);
příznaky autonomních dysfunkcí (zvýšená teplota, tachykardie, zvýšení tlaku krve, inkontinence, pocení, mydriáza).

Diferenciální diagnostika:

vyloučit demenci, která často je komplikovaná deliriem;
vyloučit depresi, katatonii.

Terapie:

pacient musí být chráněn sám před sebou, aby nedošlo k sebepoškození → hospitalizace, kurtování, ohrádky atd.
farmakoterapie:
- specifická léčba známe-li příčinu (hypotenziva, benzodiazepiny u abstinence atd.);
- symptomatická léčba (haloperidol);
- symptomatická léčba interní (infuzní terapie, kardiotonika, antibiotika, atd.).

Mrákotné stavy (obnubilace)

Obdobné příznaky jako delirium, ovšem liší se náhlou ztrátou a náhlým návratem vědomí. Amnézie na dobu poruchy. Etiologie:

u epilepsie (psychomotorická);
po traumatech hlavy;
po úžehu;
hladovění;
endogenní psychózy;
patická opilost, patický afekt;
dissociativní poruchy.

Formy:

Stuporózní forma:

nejchudší na příznaky;
nemocný se nepohybuje, zrak upřen do neurčita, chybí mimika;
nereaguje, nejí, inkontinence, katatonní stupor, melancholický stupor, disociativní.

Deliriózní forma:

opak stuporózní,
stálý pohyb, hlučný, zvýšená mimika i motorika;
silná úzkost, bludné představy, útočnost;
objevuje se v patické opilosti, amok (tropy).

Automatická (vigilambulantní) forma:

nemocný si počíná nenápadně;
na první pohled je jakoby při vědomí, ovšem koná činy v rozporu se zdravou osobností;
nemluví, ale odpovídá;
přítomny fugy;
- nemocný nečekaně odcestuje → na cestě o sebe pečuje;
- cílem jsou známá, emočně významná místa;
- na fugu je úplná amnézie;
- bývá epileptické či dissociativní etiologie.

Ganserův syndrom:

Podrobnější informace naleznete na stránce Ganserův syndrom.

vzácnější, hysterický mrákotný stav;
často ve vazbě = vazbová reakce (následek trestné činnosti);
odpovědi přiléhavé, ale nesprávné, budí dojem schválnosti (místo pozdravu zaštěká, uvede jiné datum narození – jiné století atd.);
je diskutabilní.

Posouzení stavu vědomí

V urgentní medicíně se používá AVPU škála, podrobnější je Glasgow Coma Scale U pacienta sledujeme jeho pozornost, schopnost reagovat a jeho myšlenkovou a pohybovou čilost. Při posouzení bdělého (A) pacienta hodnotíme, zda je pacient orientován místem (ví, kde se nachází?), časem (ví, co je za rok?) a osobou (ví, kdo je?).

Pokud dojde k oslabení těchto schopností, tak to označujeme jako zastřené vědomí. Rozlišujeme základní 3 možnosti reakce pacienta. Reakce na oslovení (V) -somnolence, reakce jen na bolest sopora bez reakce (U) - kóma

Poruchy vědomí dělíme na kvalitativní a kvantitativní. Mezi kvalitativní poruchy patří amence (zmatenost), pacient je dezorientovaný v čase i místě (můžou se objevovat poruchy vnímání a neklid), a delirium. Mezi kvantitativní poruchy patří již zmíněná synkopa, sopor a kóma.

Porucha vědomí může doprovázet některé chorobné stavy. K poruše vědomí dochází například při poškození mozkové tkáně (krvácení, tumor, zánět, úraz), při poruše mozkového prokrvení (trombóza, embolie), při oběhovém selhání, u diabetes mellitus či při intoxikaci.

Glasgow Coma Scale

[ upravit vložený článek

]

Pro posouzení stavu vědomí je nejčastěji užívána stupnice Glasgowská stupnice hloubky bezvědomí, Glasgow Coma Scale (GCS)^[3]. Škála byla původně vytvořena pro dospělé pacienty s kraniocerebrálním poraněním. U malých dětí starších 3 let věku se používá modifikace GCS pro děti, u dětí mladších 3 let je vypracována stupnice Best Possible Coma Score založená na posouzení maximálních schopností vzhledem k maturaci (Reilly et all.). Škála je založena na hodnocení tří subskórů: oční reakce, verbální reakce a motorické reakce. Pro lepší prognostickou informaci může být ještě rozšířena o hodnocení zornicové reakce, pak se nazývá Glasgow Coma Scale – Pupils (GCS-P)^[4]. Pro hodnocení v situacích, u kterých nelze testovat verbální odpověď (intubace, afázie), lze verbální subskóre odhadovat jasně formulovaným postupem (predikované GCS)^[5]^[6]^[7], ale je vhodnější škála Full Outline of UnResponsiveness (FOUR)^[8]^[9]. FOUR má ze všech zmiňovaných škál prognosticky největší váhu^[10].

Stupnice pomáhá hodnotit stav vědomí pacienta a změny, ke kterým dochází v průběhu hospitalizace. Pro monitoring vývoje konkrétního pacienta nemá být používané celkové skóre, ale zápis jednotlivých subskórů ^[3]. Celkové skóre slouží pro hodnocení skupin pacientů. Škálu nelze využít u pacientů s myorelaxací. Pro hodnocení hloubky sedace taktéž není vhodná, pro tento účel jsou vhodnější škály jako RASS.

Výsledné skóre vzniká součtem tří hodnot, kde každá číselná hodnota odpovídá nejvyššímu dosaženému stupni odpovědi pacienta na daný podnět. (Skóre může být zkresleno přidruženými onemocněními či poruchami pacienta, nehodnotí lateralizaci příznaků.) Pokud se používá odhadované verbální subskóre (intubovaný pacient či afázie), počítá verbální složka z motorické a oční reakce. Pokud se používá zorničková reakce (GCS-P), odečítá se od stanoveného celkového GCS.

Stupnice

Glasgowská stupnice hloubky bezvědomí^[11]^[12]
Otevření očí	dospělí a větší děti	malé děti
1	neotvírá	neotvírá
2	na bolest	na bolest
3	na oslovení	na oslovení
4	spontánně	spontánně
Nejlepší hlasový projev
1	žádný	žádný
2	nesrozumitelné zvuky	na algický podnět sténá
3	jednotlivá slova	na algický podnět křičí nebo pláče
4	neadekvátní slovní projev	spontánně křičí, pláče, neodpovídající reakce
5	adekvátní slovní projev	brouká si, žvatlá, sleduje okolí, otáčí se za zvukem
Nejlepší motorická odpověď
1	žádná	žádná
2	na algický podnět nespecifická extenze	na algický podnět nespecifická extenze
3	na algický podnět nespecifická flexe	na algický podnět nespecifická flexe
4	na algický podnět úniková reakce	na algický podnět úniková reakce
5	na algický podnět cílená obranná reakce	na algický podnět cílená obranná reakce
6	na výzvu adekvátní motorická reakce	normální spontánní pohyblivost
Vyhodnocení
15–13	žádná nebo lehká porucha
9–12	středně závažná porucha
do 8	závažná porucha

Hodnocení

GCS polopatě - vlevo maximální (normální) hodnota, vpravo shrnutí jednotlivých reakcí až k žádné

Hodnoty GCS se mohou pohybovat pouze v intervalu 15–3. Pro hrubé hodnocení stavu pacienta lze poruchu vědomí rozdělit do tří stupňů na
- lehkou (GSC 15–13),
- střední (GSC 12–9),
- těžkou (GSC 8–3) poruchu vědomí.

Pro správné určení skóre je třeba reflektovat při hodnocení další komorbidity, které ovlivňují výsledek hodnocení, ale nejsou projevem poruchy vědomí. Nehodnotíme lokalizované patologie, ale celkový stav CNS. Např. GCS 15 samozřejmě dosahuje i kvadruplegický pacient s expresivní afázii, i když to tak na první pohled nevypadá. Naproti tomu svalová relaxace, intubace či analgosedace hodnocení znemožňují.

Hodnocení GCS by se mělo provádět již při prvním styku s pacientem, zvláště u stavů souvisejících s poškozením CNS a vědomí.

Výpočet

Glasgow Coma Scale (GCS)^[13], Glasgow Coma Scale s odhadovaným verbálním subskórem^[14]^[15]^[16] a Glasgow Coma Scale – Pupils (GCS-P)^[17]:

Tento prvek vyžaduje JavaScript.

<fieldset id='lekarska_kalkulacka_GCS-oci'> <legend>Otevření očí</legend> <input type='radio' name='GCS-oci' id='lekarska_kalkulacka_GCS-oci4' value='4' checked='checked' /> <label for='lekarska_kalkulacka_GCS-oci4'>spontánní</label>

<input type='radio' name='GCS-oci' id='lekarska_kalkulacka_GCS-oci3' value='3' /> <label for='lekarska_kalkulacka_GCS-oci3'>na zvukový podnět</label>

<input type='radio' name='GCS-oci' id='lekarska_kalkulacka_GCS-oci2' value='2' /> <label for='lekarska_kalkulacka_GCS-oci2'>na tlakový podnět</label>

<input type='radio' name='GCS-oci' id='lekarska_kalkulacka_GCS-oci1' value='1' /> <label for='lekarska_kalkulacka_GCS-oci1'>bez reakce</label> </fieldset>

<fieldset id='lekarska_kalkulacka_GCS-slova'> <legend>Slovní odpověď</legend> <input type='radio' name='GCS-slova' id='lekarska_kalkulacka_GCS-slova5' value='5' checked='checked' /> <label for='lekarska_kalkulacka_GCS-slova5'>orientovaná odpověď</label>

<input type='radio' name='GCS-slova' id='lekarska_kalkulacka_GCS-slova4' value='4' /> <label for='lekarska_kalkulacka_GCS-slova4'>zmatená odpověď</label>

<input type='radio' name='GCS-slova' id='lekarska_kalkulacka_GCS-slova3' value='3' /> <label for='lekarska_kalkulacka_GCS-slova3'>jednotlivá nesouvisející slova</label>

<input type='radio' name='GCS-slova' id='lekarska_kalkulacka_GCS-slova2' value='2' /> <label for='lekarska_kalkulacka_GCS-slova2'>nesrozumitelné zvuky</label>

<input type='radio' name='GCS-slova' id='lekarska_kalkulacka_GCS-slova1' value='1' /> <label for='lekarska_kalkulacka_GCS-slova1'>bez reakce</label>

<input type='radio' name='GCS-slova' id='lekarska_kalkulacka_GCS-slova0' value='1' /> <label for='lekarska_kalkulacka_GCS-slova1'>netestovatelné (afázie nebo endotracheální či tracheostomická kanyla)</label>

</fieldset>

<fieldset id='lekarska_kalkulacka_GCS-motor'> <legend>Motorická odpověď</legend> <input type='radio' name='GCS-motor' id='lekarska_kalkulacka_GCS-motor6' value='6' checked='checked' /> <label for='lekarska_kalkulacka_GCS-motor6'>cílený pohyb podle instrukcí</label>

<input type='radio' name='GCS-motor' id='lekarska_kalkulacka_GCS-motor5' value='5' /> <label for='lekarska_kalkulacka_GCS-motor5'>lokalizace podnětu</label>

<input type='radio' name='GCS-motor' id='lekarska_kalkulacka_GCS-motor4' value='4' /> <label for='lekarska_kalkulacka_GCS-motor4'>normální flekční reakce (úniková)</label>

<input type='radio' name='GCS-motor' id='lekarska_kalkulacka_GCS-motor3' value='3' /> <label for='lekarska_kalkulacka_GCS-motor3'>abnormální flekční reakce (dekortikační)</label>

<input type='radio' name='GCS-motor' id='lekarska_kalkulacka_GCS-motor2' value='2' /> <label for='lekarska_kalkulacka_GCS-motor2'>extenční reakce (decerebrační)</label>

<input type='radio' name='GCS-motor' id='lekarska_kalkulacka_GCS-motor1' value='1' /> <label for='lekarska_kalkulacka_GCS-motor1'>bez reakce</label> </fieldset>

<fieldset id='lekarska_kalkulacka_GCS-pupil'> <legend>Zornicová odpověď</legend> <input type='radio' name='GCS-pupil' id='lekarska_kalkulacka_GCS-pupil2' value='2' /> <label for='lekarska_kalkulacka_GCS-pupil2'>obě zornice areaktivní</label>

<input type='radio' name='GCS-pupil' id='lekarska_kalkulacka_GCS-pupil1' value='1' /> <label for='lekarska_kalkulacka_GCS-pupil1'>jedna zornice areaktivní</label>

<input type='radio' name='GCS-pupil' id='lekarska_kalkulacka_GCS-pupil0' value='0' checked='checked' /> <label for='lekarska_kalkulacka_GCS-pupil0'>obě zornice reagují na osvit (normální nález)</label> </fieldset>

<paragraph>Počet bodů: <resValue id='lekarska_kalkulacka_GCS-points'>GCS 15 (tj. O4-V5-M6), GCS-P 15.</resValue></paragraph> <paragraph>Výsledek: <resValue id='lekarska_kalkulacka_GCS-result'>plné vědomí, bez patologie</resValue></paragraph>

Posouzení funkce mozkového kmene^[2]

Provádí se prostřednictvím výbavnosti kmenových reflexů:

Okulocefalický reflex

Pacient v bezvědomí leží na zádech, vyšetřující drží pacientovu hlavu oběma rukama. Oči bezvědomého fixují bod před sebou. Vyšetřující rychle a šetrně otáčí hlavou ze strany na stranu, přičemž oči nemocného pořád fixují jeden bod, tedy se otáčí proti směru pohybu. Tento nález svědčí pro intaktní kmenové funkce a lézi v diencefalu či hemisférách. Pokud by oči jeden bod nefixovaly a otáčely se spolu s hlavou, svědčilo by to pro kmenovou lézi. Test se neprovádí při podezření na poranění krční páteře.

Okulovestibulární reflex

Pacient leží na zádech, vyšetřující mu flektuje hlavu cca o 30°. Do zevního zvukovodu se pomalu aplikuje 20 ml studené vody (0 °C). Při intaktních kmenových funkcích po chvíli oči deviují ke straně dráždění. Při kmenové lézi by k tomuto nedošlo. Pokud by pacient v bezvědomí nebyl, vyprovokoval by se i nystagmus proti straně dráždění. Pokud by se použila teplá voda a pacient nebyl v bezvědomí, nystagmus by byl ve směru dráždění. Test se provádí při intaktním bubínku.

Vyšetření zaměřená na vyvolávající příčinu poruchy vědomí

Krev – biochemické, hematologické, hemokoagulační, toxikologické vyšetření, vyšetření vnitřního prostředí.
Moč.
Mozkomíšní mok.
Interní vyšetření + EKG.
Zobrazovací metody – CT, magnetická rezonance, …
Sonografie.
Psychiatrické vyšetření.


			Tady musí proběhnout stylistická úprava.
			Články ve WikiSkriptech by měly připomínat kapitoly v učebnici, ne bodové poznámky.
			V nápovědě můžete se podívat jak vypadá ideální članek. O vhodných změnách se lze poradit v diskusi.

Odkazy

Související články

Externí odkazy

Kraniocerebrální trauma — interaktivní algoritmus + test
Poruchy vědomí
Decoiled by Coiled
- Vědomí - YouTube video
- Locked in - YouTube video
- Smrt mozku - YouTube video

Použitá literatura

BENEŠ, Jiří. Studijní materiály [online]. [cit. 24.02.2010]. <http://jirben.wz.cz>.

Reference

↑ ^a ^b NEVŠÍMALOVÁ, Soňa, Evžen RŮŽIČKA a Jiří TICHÝ. Neurologie. 1. vydání. Praha : Galén, 2002. 368 s. ISBN 80-7262-160-2.
↑ ^a ^b AMBLER, Zdeněk. Základy neurologie. 6. vydání. Praha : Galén, 2006. 0 s. ISBN 80-7262-433-4.
↑ ^a ^b TEASDALE, Graham, Andrew MAAS a Fiona LECKY. The Glasgow Coma Scale at 40 years: standing the test of time. The Lancet Neurology. 2014, roč. 8, vol. 13, s. 844-854, ISSN 1474-4422. DOI: 10.1016/s1474-4422(14)70120-6.
↑ BRENNAN, Paul M., Gordon D. MURRAY a Graham M. TEASDALE. Simplifying the use of prognostic information in traumatic brain injury. Part 1: The GCS-Pupils score: an extended index of clinical severity. Journal of Neurosurgery. 2018, roč. 6, vol. 128, s. 1612-1620, ISSN 0022-3085. DOI: 10.3171/2017.12.jns172780.
↑ RUTLEDGE, Robert, Christopher W. LENTZ a Samir FAKHRY. Appropriate Use of the Glasgow Coma Scale in Intubated Patients. The Journal of Trauma: Injury, Infection, and Critical Care. 1996, roč. 3, vol. 41, s. 514-522, ISSN 1079-6061. DOI: 10.1097/00005373-199609000-00022.
↑ MEREDITH, Wayne, Robert RUTLEDGE a Samir M. FAKHRY. The Conundrum of the Glasgow Coma Scale in Intubated Patients. The Journal of Trauma: Injury, Infection, and Critical Care. 1998, roč. 5, vol. 44, s. 839-845, ISSN 1079-6061. DOI: 10.1097/00005373-199805000-00016.
↑ BRENNAN, Paul M., Gordon D. MURRAY a Graham M. TEASDALE. A practical method for dealing with missing Glasgow Coma Scale verbal component scores. Journal of Neurosurgery. 2020, roč. 1, vol. 135, s. 214-219, ISSN 0022-3085. DOI: 10.3171/2020.6.jns20992.
↑ WIJDICKS, Eelco F. M., William R. BAMLET a Boby V. MARAMATTOM. Validation of a new coma scale: The FOUR score. Annals of Neurology. 2005, roč. 4, vol. 58, s. 585-593, ISSN 0364-5134. DOI: 10.1002/ana.20611.
↑ HOSSEINI, SeyedHossein, MohammadAli Heidari GORJI a AliMorad Heidari GORJI. Which score should be used in intubated patients′ Glasgow coma scale or full outline of unresponsiveness?. International Journal of Applied and Basic Medical Research. 2015, roč. 2, vol. 5, s. 92, ISSN 2229-516X. DOI: 10.4103/2229-516x.157152.
↑ SCHEY, Jaime E., Monica SCHOCH a Debra KERR. The Predictive Validity of the Full Outline of UnResponsiveness Score Compared to the Glasgow Coma Scale in the Intensive Care Unit: A Systematic Review. Neurocritical Care. 2024, roč. 2, vol. 43, s. 645-658, ISSN 1541-6933. DOI: 10.1007/s12028-024-02150-8.
↑ STAŇKOVÁ, M. České ošetřovatelství 6 – Hodnocení a měřící techniky v ošetřovatelské praxi. 1. vydání. Brno : Institut pro další vzdělávání pracovníků ve zdravotnictví, 2000. ISBN 80-7013-323-6.
↑ ROWLETT, Russ. How Many? A Dictionary of Units of Measurement [online]. ©2001. Poslední revize 2001-07-30, [cit. 2009-10-28]. <http://www.unc.edu/~rowlett/units/scales/glasgow.htm>.
↑ TEASDALE, Graham, Andrew MAAS a Fiona LECKY. The Glasgow Coma Scale at 40 years: standing the test of time. The Lancet Neurology. 2014, roč. 8, vol. 13, s. 844-854, ISSN 1474-4422. DOI: 10.1016/s1474-4422(14)70120-6.
↑ RUTLEDGE, Robert, Christopher W. LENTZ a Samir FAKHRY. Appropriate Use of the Glasgow Coma Scale in Intubated Patients. The Journal of Trauma: Injury, Infection, and Critical Care. 1996, roč. 3, vol. 41, s. 514-522, ISSN 1079-6061. DOI: 10.1097/00005373-199609000-00022.
↑ MEREDITH, Wayne, Robert RUTLEDGE a Samir M. FAKHRY. The Conundrum of the Glasgow Coma Scale in Intubated Patients. The Journal of Trauma: Injury, Infection, and Critical Care. 1998, roč. 5, vol. 44, s. 839-845, ISSN 1079-6061. DOI: 10.1097/00005373-199805000-00016.
↑ BRENNAN, Paul M., Gordon D. MURRAY a Graham M. TEASDALE. A practical method for dealing with missing Glasgow Coma Scale verbal component scores. Journal of Neurosurgery. 2020, roč. 1, vol. 135, s. 214-219, ISSN 0022-3085. DOI: 10.3171/2020.6.jns20992.
↑ BRENNAN, Paul M., Gordon D. MURRAY a Graham M. TEASDALE. Simplifying the use of prognostic information in traumatic brain injury. Part 1: The GCS-Pupils score: an extended index of clinical severity. Journal of Neurosurgery. 2018, roč. 6, vol. 128, s. 1612-1620, ISSN 0022-3085. DOI: 10.3171/2017.12.jns172780.

[Nevšímalová-1] NEVŠÍMALOVÁ, Soňa, Evžen RŮŽIČKA a Jiří TICHÝ. Neurologie. 1. vydání. Praha : Galén, 2002. 368 s. ISBN 80-7262-160-2.

[Ambler-2] AMBLER, Zdeněk. Základy neurologie. 6. vydání. Praha : Galén, 2006. 0 s. ISBN 80-7262-433-4.

[GCS40years-3] TEASDALE, Graham, Andrew MAAS a Fiona LECKY. The Glasgow Coma Scale at 40 years: standing the test of time. The Lancet Neurology. 2014, roč. 8, vol. 13, s. 844-854, ISSN 1474-4422. DOI: 10.1016/s1474-4422(14)70120-6.

[4] BRENNAN, Paul M., Gordon D. MURRAY a Graham M. TEASDALE. Simplifying the use of prognostic information in traumatic brain injury. Part 1: The GCS-Pupils score: an extended index of clinical severity. Journal of Neurosurgery. 2018, roč. 6, vol. 128, s. 1612-1620, ISSN 0022-3085. DOI: 10.3171/2017.12.jns172780.

[5] RUTLEDGE, Robert, Christopher W. LENTZ a Samir FAKHRY. Appropriate Use of the Glasgow Coma Scale in Intubated Patients. The Journal of Trauma: Injury, Infection, and Critical Care. 1996, roč. 3, vol. 41, s. 514-522, ISSN 1079-6061. DOI: 10.1097/00005373-199609000-00022.

[6] MEREDITH, Wayne, Robert RUTLEDGE a Samir M. FAKHRY. The Conundrum of the Glasgow Coma Scale in Intubated Patients. The Journal of Trauma: Injury, Infection, and Critical Care. 1998, roč. 5, vol. 44, s. 839-845, ISSN 1079-6061. DOI: 10.1097/00005373-199805000-00016.

[7] BRENNAN, Paul M., Gordon D. MURRAY a Graham M. TEASDALE. A practical method for dealing with missing Glasgow Coma Scale verbal component scores. Journal of Neurosurgery. 2020, roč. 1, vol. 135, s. 214-219, ISSN 0022-3085. DOI: 10.3171/2020.6.jns20992.

[8] WIJDICKS, Eelco F. M., William R. BAMLET a Boby V. MARAMATTOM. Validation of a new coma scale: The FOUR score. Annals of Neurology. 2005, roč. 4, vol. 58, s. 585-593, ISSN 0364-5134. DOI: 10.1002/ana.20611.

[9] HOSSEINI, SeyedHossein, MohammadAli Heidari GORJI a AliMorad Heidari GORJI. Which score should be used in intubated patients′ Glasgow coma scale or full outline of unresponsiveness?. International Journal of Applied and Basic Medical Research. 2015, roč. 2, vol. 5, s. 92, ISSN 2229-516X. DOI: 10.4103/2229-516x.157152.

[10] SCHEY, Jaime E., Monica SCHOCH a Debra KERR. The Predictive Validity of the Full Outline of UnResponsiveness Score Compared to the Glasgow Coma Scale in the Intensive Care Unit: A Systematic Review. Neurocritical Care. 2024, roč. 2, vol. 43, s. 645-658, ISSN 1541-6933. DOI: 10.1007/s12028-024-02150-8.

[11] STAŇKOVÁ, M. České ošetřovatelství 6 – Hodnocení a měřící techniky v ošetřovatelské praxi. 1. vydání. Brno : Institut pro další vzdělávání pracovníků ve zdravotnictví, 2000. ISBN 80-7013-323-6.

[12] ROWLETT, Russ. How Many? A Dictionary of Units of Measurement [online]. ©2001. Poslední revize 2001-07-30, [cit. 2009-10-28]. <http://www.unc.edu/~rowlett/units/scales/glasgow.htm>.

[13] TEASDALE, Graham, Andrew MAAS a Fiona LECKY. The Glasgow Coma Scale at 40 years: standing the test of time. The Lancet Neurology. 2014, roč. 8, vol. 13, s. 844-854, ISSN 1474-4422. DOI: 10.1016/s1474-4422(14)70120-6.

[14] RUTLEDGE, Robert, Christopher W. LENTZ a Samir FAKHRY. Appropriate Use of the Glasgow Coma Scale in Intubated Patients. The Journal of Trauma: Injury, Infection, and Critical Care. 1996, roč. 3, vol. 41, s. 514-522, ISSN 1079-6061. DOI: 10.1097/00005373-199609000-00022.

[15] MEREDITH, Wayne, Robert RUTLEDGE a Samir M. FAKHRY. The Conundrum of the Glasgow Coma Scale in Intubated Patients. The Journal of Trauma: Injury, Infection, and Critical Care. 1998, roč. 5, vol. 44, s. 839-845, ISSN 1079-6061. DOI: 10.1097/00005373-199805000-00016.

[16] BRENNAN, Paul M., Gordon D. MURRAY a Graham M. TEASDALE. A practical method for dealing with missing Glasgow Coma Scale verbal component scores. Journal of Neurosurgery. 2020, roč. 1, vol. 135, s. 214-219, ISSN 0022-3085. DOI: 10.3171/2020.6.jns20992.

[17] BRENNAN, Paul M., Gordon D. MURRAY a Graham M. TEASDALE. Simplifying the use of prognostic information in traumatic brain injury. Part 1: The GCS-Pupils score: an extended index of clinical severity. Journal of Neurosurgery. 2018, roč. 6, vol. 128, s. 1612-1620, ISSN 0022-3085. DOI: 10.3171/2017.12.jns172780.

[1]

[2]

[3]

[4]

[5]

[6]

[7]

[8]

[9]

[10]

[11]

[12]

[13]

[14]

[15]

[16]

[17]