Avaskulární kostní nekróza

Z WikiSkript


Avaskulární kostní nekróza (synonyma: aseptická nekróza kosti, subchondrální avaskulární nekróza[1]) je termín popisující nekrózu kosti jiného než infekčního původu (proto aseptická), doprovázenou ischemií kosti (proto avaskulární). V anglosaské literatuře se používá zkratka AVN (AVascular Necrosis).

Etiopatogeneze[upravit | editovat zdroj]

Avaskulární kostní nekróza – mikroskopický preparát

V patogenezi onemocnění se uplatňuje porucha mikrocirkulace kostní dřeně a kosti. Příčiny poruch mikrocirkulace můžeme dělit na:

  1. známé
  2. pravděpodobné
  3. idiopatické

Známé příčiny[upravit | editovat zdroj]

Pravděpodobné příčiny[upravit | editovat zdroj]

  • metabolické nemoci a nemoci zvyšující krevní srážlivost – srpkovitá anémie (uzávěr cév rigidními erytrocyty), diabetes mellitus, poruchy metabolismu lipidů. pankreatitida, nádory, dna,
  • systémový lupus erythematodes,
  • iatrogenní – jako komplikace podávání kortikoidů, násilné repozice zlomenin a luxací, dialýza,
  • alkoholismus,
  • kouření.

Idiopatické kostní nekrózy[upravit | editovat zdroj]

Jedná se často o juvenilní nekrózy u chlapců.

Výše uvedený seznam není ani zdaleka úplný, existuje dokonce několik mnemotechnických pomůcek na velmi dlouhé seznamy příčin – STARS, PLASTIC RAGS, ASEPTIC [2].

Avaskulární kostní nekróza postihuje nejčastěji konvexní kloubní povrchy – v těchto místech chybí kolateralizace a terminální arterie jsou gracilní. K náchylnosti dále přispívá snížená vaskularizace žluté kostní dřeně (oproti červené). V případě idiopatické nekrózy není přesná patofyziologie jasná, většinou se neprokáže ani trombóza, ani koagulopatie[1].

Eponyma[upravit | editovat zdroj]

Níže je uvedený velmi zkrácený seznam eponym avaskulárních nekróz [3].

  • Morbus Legg-Calvé-Perthes – hlavice femuru.
  • Morbus Osgood-Schlatter – fragmentace tuberositas tibiae.
  • Morbus Friedrich – mediální okraj klíční kosti.
  • Morbus Köhler I − os naviculare pedis.
  • Morbus Kienböck – os lunatum.
  • Morbus Sever - calcaneus.
  • Morbus Freiberg - 2., 3., 4. metatarsus.
  • Morbus Panner - capitulum humeri.
  • Morbus Ahlback - mediální kondylus femuru.
  • Morbus Blount - mediální část proximální tibiální metafýzy.
  • Morbus Sindig-Larsen-Johansson – patella.
  • Morbus Pierson – symfýza (symphisi pubis).
  • Morbus Haas – hlavice humeru.

Zobrazení[upravit | editovat zdroj]

V důsledku poruchy prokrvení (ischemie) lze v průběhu 6–8 týdnů na prostém snímku rozeznat resorpce kosti a kalcifikace, projevující se jako nehomogenity při kostním infarktu.

Odkazy[upravit | editovat zdroj]

Související články[upravit | editovat zdroj]

Použitá literatura[upravit | editovat zdroj]

  • SOSNA, A, P VAVŘÍK a M KRBEC, et al. Základy ortopedie. 1. vydání. Praha : Triton, 2001. 175 s. ISBN 80-7254-202-8.

Reference[upravit | editovat zdroj]

  1. a b CRISTINA, Fondi a Alessandro FRANCHI. Definition of bone necrosis by the pathologist [online]. ©2007. [cit. 2016-11-19]. <https://www.ncbi.nlm.nih.gov/pmc/articles/PMC2781178/>.
  2. GAILLARD, Frank, et al. Avascular necrosis causes (mnemonic) [online]. [cit. 2016-11-19]. <https://radiopaedia.org/articles/avascular-necrosis-causes-mnemonic>.
  3. GAILLARD, Frank, et al. Avascular necrosis [online]. [cit. 2016-11-19]. <https://radiopaedia.org/articles/avascular-necrosis>.