Bolesti břicha (pediatrie)

Z WikiSkript

Bolest břicha patří k nejčastějším symptomům, které přivádí dítě k lékaři. Opakovanými bolestmi břicha trpí asi 10-15 % školních dětí (častěji dívky) a 90–95 % z nich nemá organické onemocnění. Mezi varovné příznaky, které svědčí pro organický původ bolestí břicha patří: bolest u dítěte mladšího 4 let, bolest lokalizovaná jinde než v okolí pupku, vyzařování bolesti, bolest, která probouzí dítě v noci, neprospívání či ztráta hmotnosti, zástava nebo zpomalení růstu, zvracení, horečka atd.[1]

Druhy bolestí břicha
  • dle průběhu:
  • dle příčiny:
    • organická;
    • funkční – funkční dyspepsie, funkční bolest břicha, dráždivý tračník, bříšní migréna;
  • dle charakteru:
    • viscerální (difúzní, tupá, bez možnosti určit lokalizaci);
    • parietální (ostrá, lokalizovaná), může vycházet z břišní stěny, může mít vertebrogenní či metabolickou etiologii (např. diabetická ketoacidóza – tzv. pseudoperitonitis diabetica, intoxikace olovem…);
    • psychogenní (tuto diagnózu můžeme určit až po vyloučení ostatních příčin a zhodnocení dítěte psychologem).
Ptáme se na
  • intenzitu bolesti (hodnotíme i z nepřímých známek jako je poloha dítěte a intenzita pláče),
  • dobu trvání obtíží,
  • lokalizaci (malé dítě nebývá schopno bolest lokalizovat, větší děti ji lokalizují do periumbilikální oblasti),
  • případný vyvolávající faktor (strava, poloha, denní doba, stresující okolnosti),
  • doprovodné symptomy (teplota, nauzea, zvracení, průjem, zácpa, charakter stolice, dysurie),
  • důležité jsou též časové souvislosti (zejména u psychogenní bolesti – např. bolest jen ve školní dny).

Infantilní koliky[upravit | editovat zdroj]

  • neurčitě definované potíže v časném kojeneckém věku, postihují asi 1 z 10 kojenců
  • trpí jimi jak kojené děti tak uměle živené
  • tyto potíže většinou ve 3 měsících věku zmizí
  • klinický obraz: epizody výrazné dráždivosti a bolestí břicha se zvedáním nohou
    • jsou vázány na jídlo, objeví se v druhé polovině krmení, po jídle ustanou
    • horší jsou odpoledne a večer
    • jsou doprovázeny borborygmy („kručení v břiše“) a flatulencí
  • vyšetření: vyloučení jiných příčin (hlad, žízeň, infekce močových cest, otitida)
    • někdy je příčinou intolerance kravského mléka nebo laktózy
  • terapie: u kojených dětí někdy pomůže vysazení mléka z jídelníčku matky (musíme jí pak suplementovat kalcium)
    • nemocniční péče – jen při protrahovaných či silných obtížích, při neprospívání a u velmi úzkostných rodičů
  • dif. dg: u velmi silných bolestí může jít o intususcepci (invaginace) – klasická triáda: 1. kolikovité bolesti, 2. intususcepční tumor v břiše, 3. stolice ve formě hlenu zbarveného krví (jen asi u 20 %)

Funkční recidivující (záchvatovité) bolesti břicha[upravit | editovat zdroj]

  • definice: nejméně 3 epizody bolestí břicha během 3 měsíců
  • jde o funkční onemocnění, které má záchvatovitý charakter
  • bolesti dítě omezují v jeho přirozené aktivitě
  • jsou pozorovány asi u 10–15 % dětí, častěji u děvčat
  • nejčastěji postihují děti ve věku 4–16 let, začínají obvykle v 5–8 letech
  • ke vzniku přispívá psychická i fyzická zátěž, genetická predispozice, úzkostlivost, neprůbojnost, malé sebevědomí…

Klinický obraz[upravit | editovat zdroj]

  • děti lokalizují bolest periumbilikálně, případně do středního epigastria
  • bolest nikam nevyzařuje, má paroxyzmální charakter
  • je nezávislá na jídle, stolici a celkové aktivitě dítěte, neobjevuje se v noci

Diagnóza[upravit | editovat zdroj]

  • je založena na důkladné rodinné a osobní anamnéze, typickém klinickém obraze, normálním fyzikálním nálezu (včetně vyšetření per rectum), normálních hodnotách laboratoře a pomocných vyšetřeních – je třeba vyloučit organickou příčinu
  • následující vyšetření musí být v mezích normy: krev (kompletní KO, FW, urea, kreatinin, bilirubin, aminotransferázy, amyláza, glykémie, IgA proti transglutamináze a endomyziu, lipidy, ANCA, ASCA), moč (chemicky, sediment, kvantitativní bakteriurie, screening na porfyriny), stolice (okultní krvácení, antigen H. pylori, parazitologie, kalprotektin)
  • ultrazvuk břicha a ledvin
  • u dívek event. gynekologické vyšetření
  • malabsorpci laktózy lze zjistit z anamnézy či eliminačním testem

Diferenciální diagnóza[upravit | editovat zdroj]

  • proti této diagnóze svědčí následující symptomy – velmi dobře lokalizovaná bolest jinde než kolem pupku, vyzařování, bolest probouzející dítě v noci, ztráta hmotnosti, zpomalení růstu, zvracení, dále průjmy nebo zácpy a systémové příznaky jako jsou teploty, artralgie, exantémy, chudokrevnost…

Terapie[upravit | editovat zdroj]

  • léčba je dlouhodobá a vyžaduje dobrou spolupráci lékaře s dítětem a s rodiči
  • základem léčby je pohovor s rodiči – nutné je zdůraznit, že bolesti jsou reálné, že jsou dané pouze motorickou aktivitou trávicího traktu při zvýšené vnímavosti na normální či stresové podněty
  • ujistíme je, že nebyla prokázána žádná organická porucha
  • upozorníme, že musejí rodiče podporovat dítě, nikoli bolest
  • pravidelná návštěva školy je nutná!
  • někdy je vhodná pomoc psychologa či psychiatra
  • účinek farmak není prokázán! – podáváním „ujišťujeme pacienta v nemoci“
  • prognóza: u 30–50 % obtíže zmizí, u 30–50 % přetrvají do dospělosti (bolesti hlavy, menstruační potíže, bolesti v zádech)

Recidivující bolesti břicha spojené s funkční dyspepsií[upravit | editovat zdroj]

  • neboli tzv. dyspepsie horního typu, zvláštní forma funkčních bolestí břicha
  • klinický obraz: nauzea, nadýmání, říhání, škroukání v žaludku, škytavka, regurgitace žaludečního obsahu, pálení za sternem
  • dif. dg: vždy musíme vyloučit organickou příčinu (hlavně peptický vřed, jícnový reflux, gastritidu Helicobacter pylori)

Recidivující bolesti břicha spojené s projevy dráždivého tračníku[upravit | editovat zdroj]

  • neboli tzv. dyspepsie dolního typu
  • častější u adolescentů
  • klinický obraz: střídání zácpy a průjmu, bolesti břicha (ustupují po defekaci), hlen ve stolici, urgence, nadýmání, pocit nedokonalého vyprázdnění
  • dif. dg: především idiopatické střevní záněty; při pozitivním okultním krvácení vždy indikujeme koloskopii

Pankreatitida[upravit | editovat zdroj]

Searchtool right.svg Podrobnější informace naleznete na stránce Pankreatitida.

Odkazy[upravit | editovat zdroj]

Související články[upravit | editovat zdroj]

Reference[upravit | editovat zdroj]

  1. LEBL, J, J JANDA a P POHUNEK, et al. Klinická pediatrie. 1. vydání. Galén, 2012. 698 s. s. 338-339. ISBN 978-80-7262-772-1.

Zdroj[upravit | editovat zdroj]

Použitá literatura[upravit | editovat zdroj]

  • HRODEK, Otto a Jan VAVŘINEC, et al. Pediatrie. 1. vydání. Praha : Galén, 2002. ISBN 80-7262-178-5.
  • ŠAŠINKA, Miroslav, Tibor ŠAGÁT a László KOVÁCS, et al. Pediatria. 2. vydání. Bratislava : Herba, 2007. ISBN 978-80-89171-49-1.