Náhlé příhody břišní u dětí

Z WikiSkript

Náhlé příhody břišní (NPB) jsou onemocnění břicha, která vystupují nečekaně a prudce, postihují nemocného většinou v plném zdraví, menšinou pak zhoršují ustálený stav břicha už dříve chorobného. (definice podle Arnolda Jiráska)

Na rozdíl od NPB dospělých se u dětí, zvláště v novorozeneckém a kojeneckém věku, často vyskytují NPB na podkladě vrozených vad.[1]

Rozdělení NPB u dětí[upravit | editovat zdroj]

  • vrozené (vznikají na podkladě vrozených vad)
  • získané
    • úrazové
    • neúrazové


  • zánětlivé
  • ileózní
  • perforace
  • krvácení

Nejčastější NPB u dětí[upravit | editovat zdroj]

NPB na podkladě vrozených vad[upravit | editovat zdroj]

Laddův syndrom – nedorotované cékum a komprese duodena peritoneálními pruhy
  • většinou mají charakter ileózních NPB
  • postihují zejména novorozence a kojence
  • subjektivní příznaky: bolesti břicha (neklid, odmítání potravy), zvracení, porucha průchodnosti střeva (zástava plynů a stolice/smolky)
  • objektivní příznaky:
    • celkové – tep, dech, teplota, ikterus
    • místní – pohled (vzedmuté bříško), pohmat, poslech, poklep, per rektum (neprůchodnost rekta)
  • další příznaky: polyhydramnion
  • vyšetření: laboratorní, USG, RTG[1]

Příklady VVV způsobující NPB[upravit | editovat zdroj]

Získané NPB neúrazové[upravit | editovat zdroj]

Zánětlivé NPB[upravit | editovat zdroj]

Ileózní NPB[upravit | editovat zdroj]

  • ileus (náhlá střevní neprůchodnost) – dělení na mechanický, neurogenní a cévní (cévní je u dětí vzácný)
    • u dětí převládá mechanický
    • paralytický (neurogenní) může být částečně nebo úplně vyjádřen u všech NPB, závažných traumat a po operacích
  • cizí tělesa v trávicí trubici – mohou obturovat i perforovat!
  • střevní paraziti – škrkavky

Anamnéza[upravit | editovat zdroj]

  • závažné příznaky – bolest budí dítě ze spaní, dítě nechce jíst, břicho bolí při otřesech, nutí zaujmout úlevovou polohu, je provázené horečkou, nauzeou, zvracením
  • opakované epizody koliky – pozor! na volvulus, invaginace
  • u dospívajících dívek – i gynekologická problematika (menses, sexuální aktivita)
  • nutné pátrat po problémech s močením (dysurie, polakisurie), po oxyuriáze (= enterobióze)
  • u větších dětí i problémy dospělých – vředy, cholelitiáza, urolitiáza
  • zjistíme režim defekace
  • psychologické a sociální problémy

Klinický obraz[upravit | editovat zdroj]

  • urychlení tepové frekvence neodpovídající teplotě
  • výrazná bolest při palpaci na určitém místě, známky obstrukce (ticho při poslechu)
  • změny v chování dítěte – nápadný klid, apatie střídající se s bolestí, známky peritoneálního dráždění
  • hmatná rezistence
  • bolest při vyšetření per rectum
  • abnormální příměs ve stolici (malinové želé na rukavici – pozor na invaginaci)
  • uskřinutá kýla, skrotální syndrom u mužů (orchitida vs. torze)
  • u dívek vyšetření gynekologem
  • u školních dětí myslet na disimulaci
  • pátrat po zánětu v dýchacích cestách (bolest břicha při pleuropneumonii – pozor, i při pneumonii může mít dítě apendicitidu)
  • bolesti břicha při exantémech – Henochova-Schönleinova purpura, varicella[2]

Získané úrazové NPB[upravit | editovat zdroj]

  • u dětí je nutné vždy cílenými otázkami vyloučit úraz!
  • kontuze břišní stěny, poranění sleziny, jater, pankreatu, perforace GIT, krvácení do dutiny břišní, odtržení stopky mezenteria,...[1]

Anamnéza[upravit | editovat zdroj]

  • mechanismus úrazu – pád z výšky, na co dítě spadlo, kam se udeřilo, jaký předmět způsobil tupé poranění…
  • stav po úraze – vědomí, chování, stížnosti, bolesti, zvracení, abnormální příměs v moči či stolici, úlevová poloha

Klinický obraz[upravit | editovat zdroj]

  • pátrat po zevních známkách – hematomy na stěně, promodrávání v tříslech nebo na skrotu (možné hemoperitoneum), citlivost v oblasti pánve – cave! – zlomenina pánve
  • známky peritoneálního dráždění – bývá při hemoperitoneu, volném vzduchu či střevním obsahu v dutině
  • hmatná rezistence – subkapsulární hematom jater, krvácení do retroperitonea
  • ticho při poslechu – paralytický poúrazový ileus
  • někdy při poranění jater, slinivky či sleziny je nález minimální, dítě s podezřením na úraz břicha tedy odešleme na chirurgii na pozorování (rtg, ultrasonografie, krevní obraz, ALT, AST, …)[2]

Odkazy[upravit | editovat zdroj]

Související články[upravit | editovat zdroj]

Reference[upravit | editovat zdroj]

  1. a b c TOŠOVSKÝ, V. V. Náhlé příhody břišní u dětí : včasná diagnostika. 9. vydání. Praha : Grada, 1996. 304 s. ISBN 80-7169-094-5.
  2. a b c HRODEK, Otto a Jan VAVŘINEC, et al. Pediatrie. 1. vydání. Praha : Galén, 2002. s. 64-65. ISBN 80-7262-178-5.