Urolitiáza

From WikiSkripta

Urolitiáza
Urolithiasis
Močový kámen o velikosti 8 mm
Močový kámen o velikosti 8 mm
Rizikové faktory rafinované cukry, fruktóza[1]
Klasifikace a odkazy
MKN C60
MeSH ID D052878
OMIM 167030
MedlinePlus 000458
Medscape 437096
Nomenklatura obstrukce vývodných cest močových
RTG nativ nefrolithiaza vlevo (šipka)

Urolitiáza je přítomnost konkrementů v močových cestách – v ledvinné pánvičce (nefro-), močovodu (uretero-), močovém měchýři (cysto-) nebo močové trubici (uretrolitiáza) nebo kamenotvorné substance v renálním parenchymu (nefrokalcinóza), u nás je nejčastější kalciumoxalát.

Patogeneze[edit | edit source]

Krystalizace a agregace[edit | edit source]

Mezi příčiny řadíme:

  • přesycení moči kamenotvornými látkami (Ca2+, uráty, oxalát), podporuje jej snížená diuréza,
  • městnání moči (obstrukční uropathie),
  • změny pH moči (vč. bakterií rozkládajících ureu – Proteus, Pseudomonas, Klebsiella – struvitová lithiasa),
  • nedostatek inhibitorů krystalizace a agregace (citráty, pyrofosfáty, Mg2+, glykoproteiny),
  • některé léky (sulfonamidy, antacida).

Cystolithiasa vzniká při chronickém residuu u subvezikální obstrukce nebo u neurogenního měchýře.

Konkrementy dělíme na:

  • RTG kontrastní – Ca-oxalát, Ca-fosfát, struvitové (MgNH4PO3), cystinové,
  • RTG nekontrastní – urátové, xanthinové.

Klinický obraz[edit | edit source]

Urolitiáza může probíhat asymptomaticky (nepohyblivé konkrementy).

Projevující urolitiázy můžeme dělit dle lokalizace na:

  • nefrolithiasa – tupá bolest ledviny (palpační, pozitivní tapottement), ev. kolika při zablokování odtoku,
  • ureterolithiasa – renální kolika s vegetativním doprovodem, šíření dle lokalizace (Symptom ikona.svg záda, vnitřní strana stehna),
  • cystolithiasa – bolesti za sponou, polakisurie, urgence.

Často se projevuje hematurí a jinými komplikacemi – záněty (pyelonefritida, cystitida).

Komplikace[edit | edit source]

Mezi komplikace řadíme obstrukce – renální kolika, hydronefróza, infekce až urosepse, krvácení a renální insuficience při bilaterálním postižení.

Diagnostika[edit | edit source]

Infraprostatická urolithiasa na sonogramu: Pr – prostata, Ur – močový měchýř, St – močový kámen
  • Moč: sediment, chemicky (vč. cystinu), pH, hustota, kultivace (negativní při kompletní blokádě).
  • Biochemie: Ca2+, fosfáty, urikémie, Astrup (vyloučení RTA – renální acidóza).
  • Vyšetření konkrementu:
  • chemicky,
  • mineralografie – polarizační mikroskop, RTG distrakce,
  • zobrazovací metody:
  • UZ – průkaz kamenů a dilatace močových cest, lze vidět tzv. akustické stíny
  • RTG (nativní nefrogram, vylučovací urografie), u cystolithiasy cystografie, cystoskopie,
  • spirální CT,
  • statická funkční studie ledvin (DMSA).
  • Hyperkalcémie, hyperkalciurie, hyperfosfáturie – podezření na hyperparatyreózu.
  • Urolithiasa s hypokalemií – podezření na RTA – renální acidóza.
  • Hyperkalciurie – typ absorpční (↑ resorpce Ca2+ ze střeva) a renální (↓ zpětná resorpce v tubulech).
  • Hyperoxalurie – porucha střevní resorpce tuků (chronická pankreatitida, obstrukční ikterus).
  • Hyperurikosuriemyeloproliferativní onemocnění, poruchy metabolismu purinů, chemoterapie.
  • Hypercystinurie – vrozená porucha renálního transportu cystinu.
  • Hypocitráturie – chronické průjmy, podávání thiazidových diuretik.

Metabolické vyšetření při urolitiáze[edit | edit source]

Diferenciální diagnostika[edit | edit source]

  • Bolesti – náhlá břišní příhoda, biliární kolika, gynekologické onemocnění.
  • Hematurie – tumor, infekce močových cest, koagulopatie (warfarinizace).
  • Defekt v náplni dutého systému – urotheliální tumor.

Léčba[edit | edit source]

  • Akutní renální kolika:
  • Chronická urolithiasa:
  1. endoskopické metody,
  2. instrumentace – nefrostomie, sondáž močovodu s extrakcí nebo drcením konkrementu, cystoskopie s extrakcí nebo drcením konkrementu – extrakorporální litotrypse rázovou vlnou,
  3. otevřená operatíva (v cca 1 %) – litotomie (pyelo-, uretero-, cysto-), nefrotomie, nefrektomie,
  4. konservativní léčba – symptomatická léčba koliky, metafylaxe (zabránění recidivám).
  • Extrakce konkrementu – kleštičky, Zeissova klička, Dormia košík.
  • Drcení konkrementu – mechanicky, UZ, elektrohydraulicky, laserem, obroušením.
  • Indikace:
  1. RTG kontrastní do 2 cm z měkkého materiálu (weddellit), dobré anatomické poměry a odtok,
  2. kámen nad 2 cm, tvrdý (whewellit, struvit, Ca-oxalát, urát), nepříznivá anatomie a odtok (stenosy),
  3. RTG nekontrastní (nelze zacílit lithotryptorem), v dolních 2/3 močovodu,
  4. drobná asymptomatická nefrolithiasa, ureterolithiasa do 4 mm – konservativní léčba.
  • Změna pH moče:
  • urátové konkrementy – alkalizace moči (citronan sodný, citronan draselný),
  • struvitové konkrementy – acidifikace moči.
  • Metafylaxe:
  1. nespecifická – pitný a dietní režim (↑ příjem tekutin, ↓ příjem Ca2+ a soli, masa, …),
  2. specifická – dle složení konkrementů – nejčastěji citráty, při hyperurikémii a urátové lithiase alopurinol.


Odkazy[edit | edit source]

Související články[edit | edit source]

Externí odkazy[edit | edit source]

Reference[edit | edit source]

  1. KNIGHT, J, D G ASSIMOS a L EASTER, et al. Metabolism of fructose to oxalate and glycolate. Horm Metab Res [online]. 2010, vol. 42, no. 12, s. 868-73, dostupné také z <https://www.ncbi.nlm.nih.gov/pmc/articles/PMC3139422/?tool=pubmed>. ISSN 0018-5043 (print), 1439-4286. 
  2. BARTONÍČKOVÁ, K. Urolitiáza. Postgraduální medicína [online]. 2006, roč. -, vol. 2, s. -, dostupné také z <https://zdravi.euro.cz/clanek/postgradualni-medicina/urolitiaza-172263>. 

Zdroj[edit | edit source]