Nekrotizující enterokolitida

Z WikiSkript

Střevo novorozence postižené nekrózou a pneumatózou. Pitva.

Nekrotizující enterokolitida (NEC) je závažná, život ohrožující porucha adaptace trávicího systému novorozence (většinou nedonošeného) na extrauterinní život. Jde o postnatálně získané akutní onemocnění charakterizované hemoragicko-nekrotizujícím, ulcerujícím zánětem střeva. Typicky postihuje terminální ileum, cékum a další části tlustého střeva. Jedná se o náhlou příhodu břišní s rizikem perforace střeva a rozvojem peritonitidy. Incidence tohoto onemocnění stoupá, a to zejména ve vyspělých zemích díky vyspělému zdravotnictví a zvýšení přežívání nedonošených novorozenců.[1] NEC nejčastěji postihuje nedonošené novorozence po zahájení enterální výživy. Pouze asi v 10 % případů postihuje donošené novorozence. Incidence se odhaduje na 6–10 % NNPH pod 1500 g.

Mortalita NEC je 10–30 %.[2]

Rizikové faktory[upravit | editovat zdroj]

Etiopatogeneze[upravit | editovat zdroj]

Při vzniku NEC je nutná koincidence:

  1. poškození střevní sliznice,
  2. přítomnost bakterií či virů ve střevě,
  3. enterální výživa.

Hemokultura je pozitivní v 18–60 % případů a agens je často shodné s nálezem ve stolici nebo v peritoneálním výpotku.

Histologicky jsou patrné příznaky koagulační nekrózy, ulcerace, otok a krvácení. Konečným stádiem je transmurální nekróza – gangréna střeva s perforací a peritonitidou.[1]

Klinický obraz[upravit | editovat zdroj]

  • Postupné zhoršování celkového stavu, letargie, teplotní nestabilita, apnoické pauzy
    • připomíná obraz sepse,
  • jindy dominují břišní příznaky – meteorismus, krev ve stolici, biliární zvracení,
  • projevy obvykle 3–7 po začátku enterální výživy,
  • klasifikace podle Bella.[1]

Diagnostika[upravit | editovat zdroj]

  • Riziková skupina novorozenců, má-li poruchu tolerance enterální výživy, vzedmuté bříško a/či krev ve stolici,
  • krevní obraz: leukocytóza/leukopenie, trombocytopenie,
  • ABR: metabolická a respirační acidóza,
  • může být přítomna: hyperkalemie (z rozpadlých erytrocytů), hypoalbuminemie (při výpotku v dutině břišní),
  • aerobní a anaerobní hemokultura,
  • krev ve stolici,
  • RTG břicha (dilatace střevních kliček, ileus, nerovnoměrná distribuce plynu ve střevě, pneumoperitoneum) – jednoznačný průkaz při nálezu plynu ve stěně střeva (pneumatosis intestini) a v průběhu vena portae.[1]

Léčba[upravit | editovat zdroj]

  • Vysazení enterální výživy,
  • zavedení nazogastrické sondy (dekomprese střeva),
  • monitorace životních funkcí, monitorace příjmu a výdeje tekutin, krevního tlaku a diurézy,
  • monitorace vnitřního prostředí, krevního obrazu, iontů,
  • odběr hemokultury, moč K+C, sputum,
  • ATB léčba (např. kombinace ampicilin, gentamicin, metronidazol),
  • pravidelná chirurgická konzilia,
  • při rozvoji respirační tísně a vysokém postavení bránice intubace a UPV.[1]


Odkazy[upravit | editovat zdroj]

Související články[upravit | editovat zdroj]

Reference[upravit | editovat zdroj]

  1. a b c d e f ZIBOLEN, M, J ZBOJAN a S DLUHOLUCKÝ, et al. Praktická neonatológia. 1. vydání. Martin. 2001. ISBN 80-88892-42-2.
  2. GOMELLA, T. L, et al. Neonatology : Management, Procedures, On-Call Problems, Diseases, and Drugs. 6. vydání. Lange, 2009. s. 590-594. ISBN 0071638482.