Novorozenecká sepse

From WikiSkripta

Novorozenecká sepse je bakteriální onemocnění charakterizované klinickými příznaky s bakteriemií. Ve 25 % případů postihuje i mozkové pleny (meningitida) a významně se podílí na morbiditě a mortalitě novorozenců. Postihuje zhruba 2 % živě narozených (incidence stoupá s nezralostí), při předčasném odtoku plodové vody (PROM) je incidence 3−5 %[1].

  • rizikové faktory: nezralost, infekce matky, předčasný odtok plodové vody (PROM), adnátní infekce, stavy po KPR, asfyxii, aspiraci mekonia, invazivní výkony
  • hlavní vektor: ruce personálu
  • cesty průniku infekce: hematogenní, transplacentární, aspirace infikované plodové vody, osídlení kůže nebo střeva novorozence, vertikální přenos z matky na novorozence během porodu[1]

Klinické projevy[edit | edit source]

  • nespecifické, variabilní
  • termoregulace – výrazná termonestabilita (hypo- nebo hypertermie)
  • ventilace – tachypnoe, apnoe, periodické dýchání, Cheyneovo-Stokesovo dýchání (dýchá, přestane, stoupá, klesá, přestane…)
  • CNSzměna chování (apatie/dráždivost)
    • změny tonu – hypotonie/hypertonie (v nejhorším až křeče)
    • při poruše vědomí s křečemi je důležité odlišit meningitidu
  • oběh – dítě je mramorované, hypoperfundované, hypoxické – centralizace oběhu, rozvoj septického šoku, periferní selhání cirkulace a srdce
  • GIT – intolerance stravy, zvracení, paralytický ileus, distenze břicha, hepatopatie
  • ledvinyoligurie, anurie, hyperazotémie

Laboratoř[edit | edit source]

  • KO + diff: anémie, trombocytopenie, leukocytóza nebo leukopénie (prognosticky horší)
  • I/T index (immature/total) = (tyče + myelocyty + metamyelocyty) / (segmenty + tyče + myelocyty + metamyelocyty)
    • neboli nezralé formy granulocytů ku všem – norma je 0,42
    • I/T index > 0,2 je od druhého dne života specifickou známkou infekce[1]
  • biochemie: elevace IL-6, CRP (8–12 hodin po začátku klinických příznaků), prokalcitonin
  • porucha čehokoli je možná (hlavně glukózová a iontová dysbalance)
  • koagulace – sklon k prodloužení všech parametrů, až DIC (trombocytopénie, stoupá INR, aPTT, klesá AT III.)
  • ABRRAc, MAc (laktát)
  • sérologie – vždy vyšetřujeme i matku
  • mikrobiologie – důležité je před podáním ATB odebrat hemokulturu (min. 1 ml, lépe 2 ml)
  • lumbální punkce – pleocytóza, snížená koncentrace glukózy, zvýšená koncentrace bílkoviny[1]
    • mají vyšší normy než dospělí (bílkoviny až 1,7 g/l, elementy do 96/3 μl)

Léčba[edit | edit source]

  • zpočátku empirická terapie (do výsledků kultivace a citlivosti) – používáme dvojkombinace ATB
    • na časnou sepsi – aminopenicilin + aminoglykosid 7–10 dní i. v. (Augmentin + Gentamicin)
    • na pozdní sepsi – snažíme se cíleně dle osídlení oddělení, příp. širokospektrá ATB
      • karboxypenicilin (meropenem) + aminoglykosid (příp. vankomycin na streptokoka epidermidis)
    • meningitida – ampicilin v megadávkách + cefalosporin III. generace (14 dní až 3 týdny)
  • symptomatická léčba – podpora základních životních funkcí
  • komplexní intenzivní péče, monitoring, všechno i. v.

Odkazy[edit | edit source]

Související články[edit | edit source]

Reference[edit | edit source]

  1. a b c d MUNTAU, Ania Carolina. Pediatrie. 4. vydání. Praha : Grada, 2009. s. 30-31. ISBN 978-80-247-2525-3.
  2. a b DRÁPALOVÁ, Radka, et al. Streptococcus agalactiae jako původce opakovaných sepsí u imunokompetentního kojence [online]. ©2014. [cit. 2018-06-16]. <https://www.pediatriepropraxi.cz/pdfs/ped/2014/02/08.pdf>.

Zdroj[edit | edit source]

Použitá literatura[edit | edit source]

  • HRODEK, Otto a Jan VAVŘINEC, et al. Pediatrie. 1. vydání. Praha : Galén, 2002. ISBN 80-7262-178-5.
  • ŠAŠINKA, Miroslav, Tibor ŠAGÁT a László KOVÁCS, et al. Pediatria. 2. vydání. Bratislava : Herba, 2007. ISBN 978-80-89171-49-1.