Novorozenecká sepse

Z WikiSkript

Novorozenecká sepse je bakteriální onemocnění charakterizované klinickými příznaky s bakteriemií. Ve 25 % případů postihuje i mozkové pleny (meningitida) a významně se podílí na morbiditě a mortalitě novorozenců. Postihuje zhruba 2 % živě narozených (incidence stoupá s nezralostí), při předčasném odtoku plodové vody (PROM) je incidence 3−5 %[1].

  • rizikové faktory: nezralost, infekce matky, předčasný odtok plodové vody (PROM), adnátní infekce, stavy po KPR, asfyxii, aspiraci mekonia, invazivní výkony
  • hlavní vektor: ruce personálu
  • cesty průniku infekce: hematogenní, transplacentární, aspirace infikované plodové vody, osídlení kůže nebo střeva novorozence, vertikální přenos z matky na novorozence během porodu[1]

Klinické projevy[upravit | editovat zdroj]

  • nespecifické, variabilní
  • termoregulace – výrazná termonestabilita (hypo- nebo hypertermie)
  • ventilace – tachypnoe, apnoe, periodické dýchání, Cheyneovo-Stokesovo dýchání (dýchá, přestane, stoupá, klesá, přestane…)
  • CNSzměna chování (apatie/dráždivost)
    • změny tonu – hypotonie/hypertonie (v nejhorším až křeče)
    • při poruše vědomí s křečemi je důležité odlišit meningitidu
  • oběh – dítě je mramorované, hypoperfundované, hypoxické – centralizace oběhu, rozvoj septického šoku, periferní selhání cirkulace a srdce
  • GIT – intolerance stravy, zvracení, paralytický ileus, distenze břicha, hepatopatie
  • ledvinyoligurie, anurie, hyperazotémie

Laboratoř[upravit | editovat zdroj]

  • KO + diff: anémie, trombocytopenie, leukocytóza nebo leukopénie (prognosticky horší)
  • I/T index (immature/total) = (tyče + myelocyty + metamyelocyty) / (segmenty + tyče + myelocyty + metamyelocyty)
    • neboli nezralé formy granulocytů ku všem – norma je 0,2
    • I/T index > 0,2 je od druhého dne života specifickou známkou infekce[1]
  • biochemie: elevace IL-6, CRP (8–12 hodin po začátku klinických příznaků), prokalcitonin
  • porucha čehokoli je možná (hlavně glukózová a iontová dysbalance)
  • koagulace – sklon k prodloužení všech parametrů, až DIC (trombocytopénie, stoupá INR, aPTT, klesá AT III.)
  • ABRRAc, MAc (laktát)
  • sérologie – vždy vyšetřujeme i matku
  • mikrobiologie – důležité je před podáním ATB odebrat hemokulturu (min. 1 ml, lépe 2 ml)
  • lumbální punkce – pleocytóza, snížená koncentrace glukózy, zvýšená koncentrace bílkoviny[1]
    • mají vyšší normy než dospělí (bílkoviny až 1,7 g/l, elementy do 96/3 μl)

Léčba[upravit | editovat zdroj]

  • zpočátku empirická terapie (do výsledků kultivace a citlivosti) – používáme dvojkombinace ATB
    • na časnou sepsi – aminopenicilin + aminoglykosid 7–10 dní i. v. (Augmentin + Gentamicin)
    • na pozdní sepsi – snažíme se cíleně dle osídlení oddělení, příp. širokospektrá ATB
      • karboxypenicilin (meropenem) + aminoglykosid (příp. vankomycin na streptokoka epidermidis)
    • meningitida – ampicilin v megadávkách + cefalosporin III. generace (14 dní až 3 týdny)
  • symptomatická léčba – podpora základních životních funkcí
  • komplexní intenzivní péče, monitoring, všechno i. v.

Doporučení American Academy of Pediatrics (AAP)[upravit | editovat zdroj]

Definice časné sepse (early-onset sepsis, EOS): hemokultura či kultivace mozkomíšního moku, odebraná do 72 hodin od narození, pozitivní na přítomnost patogenních bakterií. Na rozdíl od definice sepse v pediatrii či dospělé medicíně jde o mikrobiologickou definici. EOS nelze diagnostikovat pomocí kultivace stěrů z kůže či žaludečního aspirátu novorozence, kultivace moči není indikována před 72. hodinou věku.

Novorozenci narození ≥35 + 0 tt[upravit | editovat zdroj]

Rizikové faktory EOS
  • (1) novorozenec, který klinicky vypadá nemocný;
  • (2) matka s klinicky diagnostikovanou chorioamniitidou (intraamniotic infection, IAI);
    • potvrzená IAI: pozitivní kultivace plodové vody, pozitivní histopatologické vyšetření placenty;
    • suspektní IAI: horečka matky během porodu (1× ≥39.0°C či 38,0–38,9°C trvající déle než 30 minut) a alespoň jeden z následujících RF: leukocytóza matky, purulentní výtok z hrdla děložního, tachykardie plodu.[3]
  • (3) matka kolonizovaná GBS bez adekvátní intrapartální antibiotické profylaxe s odtokem plodové vody déle než 18 hodin před porodem nebo s porodem před 37. týdnem těhotenství;
  • (4) matka kolonizovaná GBS bez adekvátní intrapartální antibtiotické profylaxe bez dalších rizikových faktorů;
Doporučený postup
  • skupiny 1+2: laboratorní vyšetření a empirická antibiotická léčba;
  • skupina 3: laboratorní vyšetření;
  • skupina 4: observace v nemocnici po dobu ≥ 48 hodin.[4]

Nedonošení novorozenci ≤ 34 + 6 tt[upravit | editovat zdroj]

Nedonošení novorozenci s nízkým rizikem EOS
  • porodnické indikace předčasného porodu (preeklampsie matky či jiné neinfekční onemocnění matky, placentární insuficience);
  • porod císařským řezem;
  • absence porodu, pokusu o indukci porodu, či odtoku plodové vody před porodem.
Doporučený postup
  • žádné laboratorní vyšetření a žádná antibiotická terapie nebo odběr hemokultury a klinický monitoring.
Nedonošení novorozenci s vyšším rizikem EOS
  • porod z důvodu inkompetence hrdla děložního, předčasný porod, předčasný odtok plodové vody, chorioamniitida či IAI, a/nebo akutní či jinak nevysvětlený nástup nonreassuring fetal status.
Doporučený postup
  • odběr hemokultury a empirická antibiotická terapie, event. lumbální punkce.[5]

Léčba[upravit | editovat zdroj]

  • empirická antibiotická terapie 1. volby: ampicilin + gentamicin;
  • definitivní antibiotická terapie – podle citlivosti, antibiotikum co nejužšího spektra.
  • Při negativní hemokultuře by měla být empirická antibiotická terapie ukončena po 36 až 48 hodinách inkubace, pokud se nejedná o infekci s fokusem (site-specific infection). Pokračování v empirické antibiotické léčbě pouze z důvodu laboratorních odchylek je jen vzácně odůvodněné, zejména u donošených novorozenců v dobrém klinickém stavu.
  • Při EOS diagnostikované pozitivní hemokulturou by měla být provedena lumbálních punkce. Hemokultury by měly být odebírány denně až do dosažení negativity (mikrobiologické sterility).
Prevence
  • intrapartální antibiotická profylaxe matkám s GBS kolonizací a matkám se suspektní či potvrzenou intraamniální infekcí.[4][5]

Odkazy[upravit | editovat zdroj]

Související články[upravit | editovat zdroj]

Externí odkazy[upravit | editovat zdroj]

Reference[upravit | editovat zdroj]

  1. a b c d MUNTAU, Ania Carolina. Pediatrie. 4. vydání. Praha : Grada, 2009. s. 30-31. ISBN 978-80-247-2525-3.
  2. a b DRÁPALOVÁ, Radka, et al. Streptococcus agalactiae jako původce opakovaných sepsí u imunokompetentního kojence [online]. ©2014. [cit. 2018-06-16]. <https://www.pediatriepropraxi.cz/pdfs/ped/2014/02/08.pdf>.
  3. Nekompletní citace článku.  . Committee Opinion No. 712. Obstetrics & Gynecology. 2017, roč. 2, vol. 130, s. e95-e101, ISSN 0029-7844. DOI: 10.1097/aog.0000000000002236.
  4. a b PUOPOLO, Karen M., William E. BENITZ a Theoklis E. ZAOUTIS. Management of Neonates Born at ≥35 0/7 Weeks’ Gestation With Suspected or Proven Early-Onset Bacterial Sepsis. Pediatrics. 2018, roč. 6, vol. 142, s. e20182894, ISSN 0031-4005. DOI: 10.1542/peds.2018-2894.
  5. a b PUOPOLO, Karen M., William E. BENITZ a Theoklis E. ZAOUTIS. Management of Neonates Born at ≤34 6/7 Weeks’ Gestation With Suspected or Proven Early-Onset Bacterial Sepsis. Pediatrics. 2018, roč. 6, vol. 142, s. e20182896, ISSN 0031-4005. DOI: 10.1542/peds.2018-2896.

Zdroj[upravit | editovat zdroj]

Použitá literatura[upravit | editovat zdroj]

  • HRODEK, Otto a Jan VAVŘINEC, et al. Pediatrie. 1. vydání. Praha : Galén, 2002. ISBN 80-7262-178-5.


  • ŠAŠINKA, Miroslav, Tibor ŠAGÁT a László KOVÁCS, et al. Pediatria. 2. vydání. Bratislava : Herba, 2007. ISBN 978-80-89171-49-1.