Infekce v novorozeneckém věku

Z WikiSkript

Mezi infekce v novorozeneckém věku řadíme:

V novorozeneckém věku se také projevují prenatální infekce:

Rizikové faktory[✎ upravit | ☲ editovat zdroj]

Rizikové faktory pro vznik infekce v novorozeneckém věku:

Vstupní brána: ascendentní cesta při odtoku vody, vdechnutí, sliznice, spojivka, pupečník, …

Nejčastější agens: Streptococcus agalactiae (GBS), Enterobacter, Chlamydia, Mycoplasma, Virus varicella-zoster (VZV), Virus Herpes simplex (HSV), Enteroviry

Postnatální sepse[✎ upravit | ☲ editovat zdroj]

Searchtool right.svg Podrobnější informace naleznete na stránce Sepse u novorozence.

Novorozenecká sepse je bakteriální onemocnění charakterizované klinickými příznaky s bakteriemií. Ve 25 % případů postihuje i mozkové pleny (meningitida) a významně se podílí na morbiditě a mortalitě novorozenců. Postihuje zhruba 2 % živě narozených (incidence stoupá s nezralostí), při předčasném odtoku plodové vody (PROM) je incidence 3−5 %.[2]

  • je buď časná (adnátní) nebo pozdní (nozokomiální)
  • rizikové faktory: nezralost, infekce matky, předčasný odtok plodové vody (PROM), adnátní infekce, stavy po KPR, asfyxii, aspiraci mekonia, invazivní výkony
  • hlavní vektor: ruce personálu
  • cesty průniku infekce: hematogenní, transplacentární, aspirace infikované plodové vody, osídlení kůže nebo sřeva novorozence, vertikální přenos z matky na novorozence během porodu[2]
  • klinické projevy: nespecifické, variabilní – změny chování, termonestabilita, tachypnoe, tachykardie, hypotenze, špatné periferní prokrvení, nechutenství/zvracení/průjem, metabolické příznaky, …
  • terapie zpočátku empirická (do výsledků kultivace a citlivosti) – používáme dvojkombinace ATB
    • na časnou sepsi – aminopenicilin + aminoglykosid 7–10 dní i. v. (Augmentin + Gentamicin)
    • na pozdní sepsi – snažíme se cíleně dle osídlení oddělení, příp. širokospektrá ATB
  • komplexní intenzivní péče, monitoring

Meningitida[✎ upravit | ☲ editovat zdroj]

  • nejčastěji v 1. měsíci života, má vysokou mortalitu (30–60 %), přes 50 % přeživších má trvalé následky
  • nejčastější agens: streptokoky B (GBS) a E. coli
  • klinické příznaky: podobné jako u sepse, napjatá velká fontanela je obvykle pozdním příznakem
  • terapie: lékem 1. volby je dvojkombinace ATB ampicilin + gentamicin, dále dle citlivosti (vhodné např. cefalosporiny III. generace (ceftriaxon, …))

Konjunktivitida[✎ upravit | ☲ editovat zdroj]

  • agens: chlamydie, stafylokoky, streptokoky, Haemophilus influenzae, E. coli
  • prevence: už na porodním sále vykápneme oči Ophthalmo-Septonexem
  • terapie: u hlenové sekrece Ophthalmo-Septonex, u hnisavé lokálně ATB (Pamycon, Floxal, …)
  • při dlouhotrvající sekreci nereagující na ATB je nutné myslet na neprůchodnost slzných kanálků
  • při purulentní perzistující konjuntivitidě špatně reagující na lokální ATB je nutno pomýšlet na Chlamydii trachomatis – na ní je nutné nasadit celkově makrolidy

Omfalitida[✎ upravit | ☲ editovat zdroj]

  • klinický obraz: zarudnutí a hnisavá sekrece z pupku, při diseminaci jsou i známky celkové infekce
  • nejčastější agens: S. aureus
  • terapie: ATB dle citlivosti, lékem 1. volby jsou cefalosporiny I. generace, penicilin stabilní na betalaktamázy nebo ampicilin
    • čistit spodinu pupku, hospitalizovat

Mastitida[✎ upravit | ☲ editovat zdroj]

  • nejčastěji ve 2.–3. týdnu
  • klinický obraz: zarudnutí, zduření, bolestivost a hnisavá sekrece prsní žlázy
  • terapie: ATB dle citlivosti, u abscesu – incize, drenáž
  • dif. dg.: nutno odlišit hormonální reakci (Halbanova reakce)

Osteomyelitida, artritida[✎ upravit | ☲ editovat zdroj]

  • nejčastěji bývá postižen proximální humerus a femur
  • klinické příznaky: omezení pohyblivosti končetin, bolestivost, zarudnutí či otok, příp. celkové příznaky
  • vyšetření: typicky je vysoká sedimentace erytrocytů, rtg může být zpočátku normální

Paronychium[✎ upravit | ☲ editovat zdroj]

  • prevence: nestříhat nehty v prvních týdnech života
  • při izolovaném výskytu léčit lokálně (setřít lihem, koupele v hypermanganu, Framykoin)
  • při mnohočetném výskytu ATB celkově – lékem 1. volby jsou cefalosporiny I. generace


Odkazy[✎ upravit | ☲ editovat zdroj]

Externí odkazy[✎ upravit | ☲ editovat zdroj]

  • JEŽOVÁ, Marta, Sylva HOTÁRKOVÁ a Katarína MŮČKOVÁ, et al. Hypertextový atlas novorozenecké patologie : Multimediální podpora výuky klinických a zdravotnických oborů [online]. Portál Lékařské fakulty Masarykovy univerzity [online], ©2010. Poslední revize 27.9.2011, [cit. 26.11.2011]. ISSN 1801-6103. <http://portal.med.muni.cz/clanek-527-hypertextovy-atlas-novorozenecke-patologie.html>.

Reference[✎ upravit | ☲ editovat zdroj]

  1. a b HRODEK, Otto a Jan VAVŘINEC, et al. Pediatrie. 1. vydání. Praha : Galén, 2002. s. 82. ISBN 80-7262-178-5.
  2. a b MUNTAU, Ania Carolina. Pediatrie. 4. vydání. Praha : Grada, 2009. s. 30-31. ISBN 978-80-247-2525-3.

Zdroj[✎ upravit | ☲ editovat zdroj]

Použitá literatura[✎ upravit | ☲ editovat zdroj]

  • HRODEK, Otto a Jan VAVŘINEC, et al. Pediatrie. 1. vydání. Praha : Galén, 2002. ISBN 80-7262-178-5.