Listerióza
| Listerióza | |
| Listeriosis | |
![]() Listeria monocytogenes | |
| Původce | Listeria monocytogenes |
|---|---|
| Přenos | kontaminovaná potrava, kontakt s nakaženým zvířetem |
| Inkubační doba | 1 až 4 týdny |
| Klinický obraz |
kongenitální f. : purulentní meningitida, granulomatosis infantiseptica= mikroabscesy získaná f. : latentně; oroglandulární f. - postižení uzlin a kolikvace; pustulózní dermatitida; sepse; purulentní meningitida |
| Diagnostika | izolace mikroba, monocytóza v krvi a CSF |
| Léčba | ampicilin |
| Komplikace | potrat, porod mrtvého plodu při infekci v graviditě |
| Klasifikace a odkazy | |
| MKN | A32 |
| MeSH ID | D008088 |
| MedlinePlus | 001380 |
| Medscape | 232915 |
Listerióza je onemocnění způsobené bakterií Listeria monocytogenes.
Listeria monocytogenes
Listeria monocytogenes jsou morfologicky krátké gram pozitivní tyčinky, vyskytující se jednotlivě nebo v krátkých řetízcích. Jsou aerobní či fakultativně anaerobní, pohyblivé (bičíky), nesporulující, neopouzdřené, kultivačně poměrně nenáročné a schopné dlouhodobého přežívání. Tvoří β-hemolytické kolonie na krevním agaru a modrozelené průsvitné kolonie na bezbarvých pevných médiích. Po infekci buňky (makrofágy, buňky parenchymu), listerie uniká z hostitelské vakuoly (nebo fagozómu) a rychle se dělí v cytoplazmě buňky předtím, než se stane opouzdřenou krátkými aktinovými filamenty.
Epidemiologie a symptomy
Listeria monocytogenes je ubikvitérní organismus, který můžeme nalézt v půdě, rostlinách, vodě nebo v gastrointestinálním traktu zvířat.
Lidská expozice listeriím může vést k asymptomatickému nosičství či vzniku onemocnění. Do nejohroženější skupiny pro vznik onemocnění patří: fetus, novorozenec, onkologičtí a imunosuprimovaní pacienti.
Zdroj infekce není spolehlivě rozpoznán, ale podle současného poznání se na patogenitě bakterie významně podílí pasážování environmentálních kmenů zažívacím traktem savců [1]. Patogenní listerie pak často kontaminují potraviny (listerie může přežívat a množit se i při nižších teplotách) a nebo jsou jejich obvyklou součástí (nepasterované mléko).
Rozlišujeme 2 kategorie listeriózy:
- novorozenecké onemocnění;
- onemocnění dospělých.

Onemocnění novorozenců
Může probíhat ve dvou formách. Jednak jako nemoc s časným nástupem (získaná transplacentárně in utero) a nemoc s pozdním nástupem (získaná při narození nebo brzy po narození). První typ (granulomatózní infantiseptica) způsobuje mikroabscesy a granulomatózní záněty v mnohých orgánech a často vede k potracení plodu.
Onemocnění dospělých
U dospělých většinou způsobuje různá onemocnění (endometritidu, konjunktivitidu, kožní infekce, chřipkovité onemocnění, meningoencefalitidu) obvykle lehčího průběhu. Závažná je infekce imunosuprimovaných osob. Dokonce existuje hypotéza, podle níž expozice listeriím může přispívat ke vzniku Crohnovy choroby.
Patogeneze
β-hemolysin Listeriolysin O je podobný streptolysinu a pneumolysinu. Narušuje fagocytickou vakuolu a je nástrojem mezibuněčného přenosu listerií.
Diagnóza
Diagnóza se opírá o izolaci mikroba. Podezřelý je stav, kdy se v krvi a CSF objeví monocytóza. Listerie mohou být izolovány na většinu laboratorních médií.
Léčba
Z antibiotik je možné podávat např. kotrimoxazol či aminopeniciliny v kombinaci s aminoglykosidy.
Odkazy
Související články
Externí odkazy
Použitá literatura
- GILLESPIE, SH a KB BAMFORD. Medical Microbiology and Infection at a Glance. 1. vydání. London : Blackwell Science, 2000. ISBN 978-1405111737.
- BERAN, GW a KB BAMFORD. Handbook of Zoonoses, Section A: Bacterial, Rickettsial, Chlamydial and Mycotic. 2. vydání. Florida : CRC Press, 1994. ISBN 978-0849332050.
- University of South Carolina. Microbiology and immunology online [online]. ©2007. Poslední revize 2009, [cit. 29. 11. 2009]. <http://www.sc.edu/study/colleges_schools/medicine/education/basic_science_departments/pathology_microbiology_and_immunology/index.php,>.
Poznámky
- ↑ Gray MJ, Freitag NE, Boor KJ.: How the bacterial pathogen Listeria monocytogenes mediates the switch from environmental Dr. Jekyll to pathogenic Mr. Hyde. Infect Immun. 2006;74(5):2505-12.


