Vrozená cytomegalová infekce

Z WikiSkript

Vrozená cytomegalová infekce postihuje asi 1–2 % živě narozených dětí. Asi v 90 % je při narození asymptomatická, ale u 5–10 % dětí vede k rozvoji poruch sluchu v předškolním věku.[1]

Etiopatogeneze[upravit | editovat zdroj]

Cytomegalovirus neboli HHV-5 je velmi rozšířený virus z čeledi Herpesviridae. Přenáší se především tělesnými tekutinami (slinami, močí, krví, slzami, spermatem, cervikálním sekretem a mateřským mlékem), patří mezi sexuálně přenosné infekce. Lze přenést z matky na plod transplacentárně. Nákaza CMV probíhá nejčastěji asymptomaticky, ale může být provázena horečkou, bolestmi v krku, malátností, otokem žláz, nebo se může manifestovat jako mononukleóza či hepatitida. Po nákaze zůstává virus doživotně v organismu a může docházet k reaktivacím nebo k nákaze dalším typem CMV.[2][3]

V těhotenství může dojít k primoinfekci matky, k reaktivaci infekce, nebo k infekci jiným kmenem CMV (tzv. non-primární infekci).[3]

CMV se na plod/novorozence přenáší transplacentárně, během porodu z infikovaných porodních cest anebo postnatálně infikovaným mateřským mlékem. Transplacentární přenos je výrazně častější při primoinfekci v první polovině těhotenství. Může se na novorozence přenést i krevními deriváty, proto se podává krev od seronegativních dárců, mrazená v glycerolu nebo zbavená leukocytů.[1]

Klinický obraz[upravit | editovat zdroj]

Buňka infikovaná CMV v mikroskopickém obrazu: zvětšená buňka s intranukleárními inkluzemi.

CMV prostupuje placentou i hematoencefalickou bariérou. CMV infekce v časné fázi těhotenství má teratogenní potenciál, může způsobit např. poruchy migrace neuronů. CMV se může přenést na plod při primární i non-primární infekci matky, riziko kongenitální CMV infekce je významně vyšší při primární infekci matky (k infekci plodu dochází asi ve třetině případů). Infekce placenty vede k jejímu zánětu a zhoršené funkci, tedy zhoršené schopnosti dodávat plodu kyslík a živiny. Virémie plodu vede k multiorgánovému poškození (postižení zejm. CNS, oči, játra, plíce, ledviny).[3]

Vrozená cytomegalová infekce je při narození asi v 90 % asymptomatická, asi v 10 % případů se manifestuje některými z následujících příznaků:

Novorozenci se symptomatickou CMV infekcí mají mortalitu 20 – 30 %.[3]

V předškolním věku se manifestuje jednostrannou či oboustrannou senzorineurální poruchou sluchu různé tíže. Rozvíjí se asi u třetiny dětí se symptomatickou CMV infekcí a asi u 10 % dětí asymptomatických při narození. Může progredovat až do 7 let věku.[1]

Mezi dlouhodobé důsledky vrozené CMV infekce patří kromě poruch sluchu také psychomotorické opoždění, poruchy zraku, mikrocefalie a křeče. Tyto problémy se častěji objevují u dětí se symptomatickým průběhem při narození.[4]

Diagnostika[upravit | editovat zdroj]

Průkaz DNA CMV v moči v prvních 2–4 týdnech života pomocí PCR.[1] Lze retrospektivně prokázat vrozenou CMV dodatečným vyšetřením screeningové kartičky (tj. ze „suché kapky“) pomocí PCR, vyšetření má ale nízkou senzitivitu.[3]

Léčba[upravit | editovat zdroj]

Při symptomatické vrozené CMV infekci postihující CNS pravděpodobně zlepšuje prognózu parenterální podávání gancicloviru po dobu 6 týdnů. Dále je možné orální podávání valgancicloviru. Během léčby ganciclovirem je nutné monitorovat hladinu neutrofilů pro riziko rozvoje významné neutropenie.[1]

Odkazy

Související články[upravit | editovat zdroj]

Externí odkazy[upravit | editovat zdroj]

Reference[upravit | editovat zdroj]

  1. a b c d e POLIN, Richard a Alan SPITZER. Fetal and Neonatal Secrets. 3. vydání. Elsevier Health Sciences, 2013. 558 s. s. 359-360. ISBN 9780323091398.
  2. https://www.cdc.gov/cmv/overview.html
  3. a b c d e GOMELLA, TL, et al. Neonatology : Management, Procedures, On-Call Problems, Diseases, and Drugs. 7. vydání. Lange, 2013. s. 615. ISBN 978-0-07-176801-6.
  4. https://www.cdc.gov/cmv/clinical/congenital-cmv.html