Bronchoskopie

Z WikiSkript

Bronchoskopie je invazivní endoskopická vyšetřovací metoda bronchiálního stromu, která slouží k posouzení jeho vizuálních změn, odběru vzorků nebo léčebným zákrokům.

Druhy bronchoskopie[upravit | editovat zdroj]

  • Podle typu používaného přístroje rozlišujeme:
  1. Rigidní bronchoskopie – vyšetření se provádí rigidním bronchoskopem v lokální nebo celkové anestezii,
  2. Flexibilní bronchoskopie – vyšetření se provádí flexibilním bronchoskopem (fibrobronchoskopem) v lokální anestezii.
  • podle účelu vyšetření rozlišujeme:

Diagnostická bronchoskopie[upravit | editovat zdroj]

Bronchoskopicky lze hodnotit změny vzhledu sliznice bronchů (zbarvení, ztluštění, infiltrace, změny cévní kresby), změny v průsvitu bronchů (komprese nebo obstrukce – třeba nádorem), zjištění cizího tělesa. K diagnostickým účelům se pomocí bronchoskopie provádí i odběr materiálů pro cytologické nebo histologické vyšetření (excizí nebo pomocí kartáčku). Dále se provádí punkce zvětšených lymfatických uzlin, které jsou uloženy těsně vedle bronchů, a transbronchiální biopsie plicního parenchymu. Speciální vyšetřovací metoda, která spadá do této kategorie je bronchoalveolární laváž (BAL), kdy se do segmentálního laloku plic aplikuje a poté opět aspiruje 150–300 ml fyziologického roztoku.

Flexibilní endoskop

Terapeutická bronchoskopie[upravit | editovat zdroj]

Při léčebné bronchoskopii se provádí výkon, který slouží k odstranění nějaké poruchy. Jedná se o:

  1. odstranění cizích těles,
  2. odsátí nadbytečné tekutiny,
  3. odstranění koagul (po krvácení) nebo hlenových zátek (vzniklých během zánětu),
  4. zástava krvácení (tamponáda balónkovou sondou nebo fibrinem),
  5. zavedení stentů do bronchů nebo trachey při jejich obstrukci způsobené tlakem z vnějšku (kovové nebo plastové endobronchiální protézy),
  6. lokální terapie nádoru (většinou paliativní – cílem je zprůchodnit bronchus a zbavit pacienta komplikací), patří sem terapie laserem, kryoterapie, navození nekrózy pomocí alkoholu, endobronchiální brachyradioterapie (lokální aplikace radioaktivního zářiče do místa nádoru), lokální aplikace cytostatik,
  7. bronchiální laváž jsou výplachy celé plíce s následnou aspirací použité tekutiny, celkově asi 10–20 l fyziologického roztoku, u pacientů s mukoviscidózou.

Indikace k bronchoskopii[upravit | editovat zdroj]

Bronchoskopie se provádí při

  1. podezření na nádorové onemocnění (např. na základě RTG nálezu),
  2. hemoptýza, krvácení do plic,
  3. zánětlivá plicní onemocnění,
  4. absces plic,
  5. obstrukce bronchů (např. hlenové zátky, koagula),
  6. aspirace, cizí těleso v bronchu,
  7. získání vzorků (biopsie, BAL),
  8. kašel trvající déle než 3 měsíce, jehož příčina nebyla vysvětlena,
  9. potřeba terapeutického výkonu (brachyterapie, zavedení stentu a další).

Kontraindikace bronchoskopie[upravit | editovat zdroj]

Kontraindikace bronchoskopie jsou

  1. všechny stavy, kdy má pacient závažnou poruchu plicní funkce (jednovteřinová kapacita pod 1500 ml),
  2. podezření na pneumothorax nebo riziko jeho vzniku při vyšetření,
  3. podezření na plicní embolii,
  4. u nemocných s potvrzenou plicní hypertenzi (vysoké riziko vzniku krvácení).

Komplikace bronchoskopie[upravit | editovat zdroj]

Mezi nejčastější komplikace patří

  1. krvácení – asi nejzávažnější, život ohrožující komplikace,
  2. pneumothorax – hrozí při transbronchiální biopsii plicního parenchymu,
  3. poškození hlasových vazů přístrojem,
  4. poškození sliznice dýchacích cest,
  5. laryngospazmus – vzácná komplikace.


Odkazy[upravit | editovat zdroj]

Související články[upravit | editovat zdroj]

Použitá literatura[upravit | editovat zdroj]

  • KLENER, Pavel, et al. Vnitřní lékařství. 3. vydání. Praha : Galén, 2006. 1158 s. ISBN 80-7262-430-X.
  • ČEŠKA, Richard, et al. Interna. 1. vydání. Praha : Triton, 2010. 855 s. ISBN 978-80-7387-423-0.